15 C 16/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uložila žalovanému pokutu ve výši [částka], neboť žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o přepravě (nastoupením do vlaku [číslo] směr [obec] [obec]), ovšem nezaplatil za přepravu odpovídající jízdné. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. 6. Soud má za prokázané, že žalovaný dne [datum] nastoupil do vlaku [číslo] ve směru [obec] [obec]. Žalovaný byl tak povinen zaplatit jízdné ve výši [částka], což neučinil. Dle Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu právní předchůdkyně žalobkyně, osoba, která se nemůže ve výše uvedených prostorách [anonymizováno] určených pro veřejnost, přístupných pouze s platným jízdním dokladem, prokázat při kontrole platnou jízdenkou, je povinna si u pověřeného zaměstnance [anonymizováno] zakoupit jízdenku pro zvažovanou jízdu. V případě, že si jízdenku nezakoupí, zaplatí za porušení přepravních podmínek přirážku [částka] 7. Pověřený zaměstnanec právní předchůdkyně žalobkyně proto žalovanému uložil zaplatit jízdné ve shora uvedené výši, společně s přirážkou ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Žalovaný tak neučinil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (prokázáno potvrzením o nedodržení Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu („ [anonymizováno]“), oznámením o závadách, [anonymizováno], Tarifem pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinným od 1. 1. 2021, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou včetně podacího archu). 8. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Uzavřením smlouvy o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Současně je však cestující povinován zaplatit dopravci cenu přepravy. U hromadných dopravních prostředků je smlouva o přepravě osob uzavírána konkludentním jednáním, typicky nastoupením do konkrétního dopravního prostředku. Tím, že se žalovaný při použití dopravního prostředku žalobkyně nemohl prokázat platnou jízdenkou, porušil povinnost uloženou citovanou právní úpravou. Při nesplnění této povinnosti je cestující povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a její podmínky a výše se řídí přepravními řády. Soud tudíž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. 10. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvod pro její prodloužení.