15 C 201/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 76 682,02 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 6. 12. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Sjednaný úvěrový rámec činil 80 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,79 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 80 000 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 43 480 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30. 12. 2021. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 74 752,02 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 14 844,60 Kč ve výši 28,88 % p.a. od 31. 12. 2021 do 4. 4. 2022 z částky 74752,02 Kč, úrok ve výši 28,88 % p.a. od 5. 4. 2022 do zaplacení z částky 74 752,02 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 999,51 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od 5. 4. 2022 do zaplacení z částky 76 682,02 Kč. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. 6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: 7. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 6. 12. 2019 smlouvu o úvěru [číslo]. Výše úvěrového rámce byla sjednána na 80 000 Kč, roční úroková sazba ve výši 28,88 % a RPSN pak ve výši 33,03 %. Ve smlouvě se dále uvádí, že celková částka splatná spotřebitelem činí 92 515 Kč a výše maximální měsíční splátky je 2,79 % z úvěrového rámce, tj. 2 232 Kč. Ve smlouvě se dále uvádí, že žalovaný je svobodný, žije v podnájmu, nejvyšší dosažené vzdělání učňovské, čistý měsíční příjem 25 000 Kč, 1 vyživovací povinnost. Žalovaný svým podpisem na smlouvě čestně prohlásil, že všechny údaje týkající se zdroje a výše příjmu a celkové finanční situace jsou pravdivé (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 6. 12. 2019 a úvěrových podmínek spol. [právnická osoba] platných od 1. 11. 2019). Ke dni 30. 12. 2021 došlo ke zesplatnění zbývající nezaplacené částky pro řádné neplacení sjednaných splátek ze strany žalovaného (zjištěno z dopisu ze dne 30. 12. 2021 včetně podacího archu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, což žalovaný neučinil, a to ani na základě upomínky žalobkyně (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne 21. 1. 2022 včetně podacího archu). Žalovaný v řízení nijak nesporoval, že na svůj dluh ze smlouvy o úvěru neuhradil žalobkyni ničeho. 8. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 13. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 15. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu načerpal částku ve výši 80 000 Kč, uhradil pouze částku 43 480 Kč. Protože žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 30. 12. 2021 zesplatnila. Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku 76 682,2 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 74 752,02 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a účtovaných smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil vyčerpaný úvěr řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení. I výše smluveného úroku z prodlení je v pořádku v souladu s dosavadní judikaturou. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. O příslušenství dlužné úvěrové jistiny bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s.