15 C 59/2020-98 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se, jakožto vlastnice bytu v budově na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], zapsané na LV [číslo] [katastrální uzemí], po žalovaném domáhá vyklizení společných částí budovy, které měl užívat v nepřiměřeném rozsahu, a to k bydlení. Konkrétně se mělo jednat o prostory označené jako dílna (hobby místnost), komora (při dílně), komora (při vstupu), zádveří (předsíň), WC a umývárna v 1. PP. Žalobkyně dále uvedla, že užívání společných částí budovy žalovaným je předmětem mimořádné správy společné věci, neboť takovýmto užíváním též dochází ke změně účelu těchto prostor. Žalovaný tyto prostory nevyklidil ani k výzvě žalobkyně, jež je takto krácena ve výkonu svého vlastnického práva. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobkyně postrádá věcnou legitimaci, neboť předmětné prostory jsou bytovou jednotkou, jak plyne z příslušného kolaudačního rozhodnutí, a nachází se ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení]. Alternativně je žalovaný názoru, že by se jednalo o věc běžné správy společné věci, o níž musí rozhodovat její spoluvlastníci většinou hlasů. K takovémuto rozhodnutí spoluvlastníků však nedošlo. Žalovaný dále soudu sdělil, že v předmětné budově nebydlí a ani dříve nebydlel, stará se zde o úklid společných prostor výše specifikované budovy – chodby, zahrady, chodníku atd. – a rovněž v této budově pomáhá s péčí o pana [jméno] [příjmení], kterému je 93 let. Jméno žalovaného na schránce a zvonku bylo uvedeno právě z důvodu péče o pana [jméno] [příjmení] (například pro případ donášek jídla třikrát v týdnu od MČ [obec a číslo]). Prostory označené žalobou žalovaný užíval pouze v souvislosti s těmito činnostmi (například zde vařil panu [příjmení]. [příjmení]). 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise a výslechů svědků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Vlastnické právo ke stavbě [adresa] zapsané na LV [číslo] obec Praha, [katastrální uzemí], náleží žalobkyni, JUDr. [jméno] [příjmení] a svědkovi [jméno] [příjmení] (zjištěno z informací o stavbě [adresa] č. [list vlastnictví] na č. l. 8 spisu). 5. Ve smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky č. [rok] v předmětném domě uzavřené mezi svědkem [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [celé jméno žalobkyně] jsou předmětné prostory v článku II odst. 4 označené jako společné části budovy (zjištěno ze smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne 25. 6. 2010 na č. l. 11-14 spisu). 6. Rozhodnutím Úřadu Městské části [obec a číslo], odboru výstavby, ze dne 7. 11. 2006 bylo určeno, že prostor v 1. PP v domě [adresa], k. ú. [část obce], ulice [adresa žalovaného a žalobkyně], je bytem (prokázáno rozhodnutím Úřadu Městské části [obec a číslo], odbor výstavby, ze dne 7. 11. 2006 na č. l. 69 spisu, včetně podacího lístku a půdorysu suterénu na č. l. 68 spisu). 7. Darovací smlouvou ze dne 23. 2. 2018 Mgr. [jméno] [celé jméno žalobkyně], označená jako dárkyně, daruje bytovou jednotku č. [rok], nacházející se ve výše specifikovaném předmětném domu, a odpovídající podíl na společných částech domu žalobkyni, označené jako obdarovaná (zjištěno z darovací smlouvy mezi Mgr. [jméno] [celé jméno žalobkyně] a paní [celé jméno žalobkyně] ze dne 23. 2. 2018 na č. l. 85-88 spisu). 8. Z fotografií poštovních schránek v předmětné budově soud zjistil, že žalovaný měl na schránkách své jméno (zjištěno z fotografií na č. l. 3-4 spisu). 9. Žalovaný měl v předmětné budově své jméno také na domovních zvoncích (zjištěno z fotografie domovních schránek na č. l. 7 spisu). 10. Ze sdělení [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] („ [anonymizováno]“) ze dne 17. 8. 2021 plyne, že dle smlouvy pana [jméno] [příjmení] s [anonymizováno] byly sjednány donášky obědů k panu [příjmení] domů, a to každodenně. Pracovnice [anonymizováno] nechává jídlo přede dveřmi a následně jej přebírá jiná osoba, nikoli pracovník [anonymizováno], jež jídlo podle potřeby ohřeje či uloží do lednice (zjištěno ze sdělení [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] ze dne 17. 8. 2021 na [číslo] 75 spisu). 11. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení předmětných prostor (prokázáno výzvou k vyklizení užívaných částí společných částí budovy ze dne 30. 12. 2019 na č. l. 10 spisu včetně podacího lístku ze dne 13. 1. 2020 na č. l. 15 spisu). 12. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalovaný byla dříve žena, nyní je to muž a v předmětném domě uklízel do doby změny pohlaví, neboť poté už to nebyl schopen fyzicky zvládnout. Předmětný prostor je prostorem bytovým, neboť v roce 2006 byl kolaudován jako bytový prostor. Prohlášení vlastníka bylo pravděpodobně v roce 2005 a rodiče svědka pak následně již nezadali změnu v prohlášení vlastníka, a tím pádem ani v katastru nemovitostí. Přibližně v květnu, červnu roku 2019 začal žalovaný svědkovi pomáhat s tatínkem. Svědek má pro tatínka zajištěnou pečovatelskou službu, která tam dochází asi třikrát denně s tím, že pečovatelská služba toto tatínkovi zajišťuje celoročně, včetně víkendu. Pečovatelská služba u tatínka pobude vždy asi 30 minut. Svědek tedy potřebuje někoho, kdo je u tatínka v době, kdy tam není pečovatelská služba, především večer, aby tatínka uložil. I před žalovaným měl svědek jinou paní, která mu s tatínkem pomáhala. Ta také využívala spodní byt, nicméně tam nikdy nebydlela. Rodiče svědka předmětný byt pronajímali s tím, že od roku 2005 nebo 2006 přibližně do roku 2014 až 2015 zde nepřetržitě někdo bydlel. Následně svědkova rodina rekonstruovala hlavní přívod vody, kdy zřejmě byla poškozena nějaká izolace nebo tam bylo něco poškozeno. Byt je proto vlhký, na trvalé bydlení není vhodný, a je potřeba byt zrekonstruovat. Po operacích, respektive od podzimu roku 2020 již na péči o svědkova tatínka žalovaný fyzicky neměl, tuto péči teď z větší části vykrývá sám svědek. Se žalovaným svědek žádnou nájemní či jinou smlouvu nemá, ani smlouvu o péči. V předmětném bytě měl žalovaný své věci, z doby pronájmu tam ještě zbyl nějaký nábytek. Byt je tedy zařízený, je tam obytná místnost, kuchyně, funkční koupelna, tzn., v bytě se může být, avšak ne bydlet. V současné době tam není ani postel, není tam, kde spát. Žalovaný za svědkovým tatínkem docházel denně, například v osm hodin musel tatínkovi podat léky, spíše se tam zdržoval odpoledne a k večeru. Žalovaný také svědkovu tatínkovi vařil obědy. Někdy do podzimu roku 2020 mu pečovatelská služba vozila obědy jedenkrát až dvakrát týdně, ve zbytku obědy vařil žalovaný. Zpráva od [anonymizováno] dle svědka není vypovídající, neboť vychází z toho, co je uvedeno ve smlouvě s [anonymizováno], nicméně fakticky jsou obědy objednávány s nižší četností, což je dohledatelné z plateb svědka za tyto služby. Je možné, že žalovaný vařil v předmětném bytě, ale svědek si myslí, že většinou žalovaný vařil přímo u tatínka. Tatínek svědka je zvyklý na své soukromí a chce být i často sám. Svědek proto žalovanému nabídl, že dole je prázdná garsonka (předmětný byt), kde může v těchto chvílích žalovaný být a že ji tam pro tyto případy může využívat. Svědek dovolil žalovanému mít své jméno na schránce kvůli dovážce obědů. Svědek se domnívá, že žalovaný měl jméno i na zvonku, aby se na něj někdo dozvonil. 13. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyni a žalovaného zná od vidění. Svědek se staral o pana [příjmení], žalovaného jednou potkal jenom mezi dveřmi, kdy se střídali u pana [příjmení], a jednou mu ukazoval, kde má pan [příjmení] léky. Se žalovaným se svědek tolik nepotkával, protože měl službu od 7:00 do 15:00 hodin a žalovaný o pana [příjmení] pečoval vždy až po svědkovi. Svědek neví o tom, že by v předmětných prostorách žalovaný přespával. Neví ani, zda žalovaný předmětné prostory nějak využíval a není si vědom, že by žalovaný v tom domě bydlel. Každý den panu [příjmení] v roce 2020 pečovatelská služba obědy nevozila. Pan [anonymizováno] ani celý oběd nesnědl, tudíž se mu to například rozdělilo i na delší den apod. Svědek neví o tom, zda žalovaný panu [příjmení] někdy oběd vařil, jen ví, že tam měl vždy nějaký oběd přichystaný, a ten mu svědek ohříval. Pravděpodobně tyto obědy chystal žalovaný. 14. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. 15. Soud dále upozorňuje, že nemůže přihlédnout k důkaznímu prostředku, který je nezákonný. Nezákonným je pak takový důkazní prostředek, který byl opatřen v rozporu s obecně závaznými předpisy a jehož pořízením nebo opatřením došlo k porušení práv jiné fyzické nebo právnické osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 10. 1998, sp. zn. 21 Cdo 1009/98). Nezákonnými jsou proto i takové důkazní prostředky, které v rozporu s právními předpisy zasahují do práva na ochranu osobnosti. Kupříkladu tak nahrávka či záznam telefonního hovoru může být jako důkaz v občanském soudním řízení použit zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 191/05). Vzhledem k tomu, že žalovaný takovýto souhlas v řízení