16 C 389/2021-57 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 11. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 800 Kč s příslušenstvím s tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy, která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy v platném znění, přičemž v tomto případě činí 9 800 Kč, z toho 1 900 Kč představuje cenu za odtah vozidla, 250 Kč představuje částku za první až třetí den střežení (parkovné), 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý následující den. Žalovaná částka je tvořena obdobím od 16. 11. 2018 do data vydání vozidla dne 30. 5. 2019. Pohledávka tvořená obdobím od 11. 11. 2013 do dne 8. 3. 2016 byla žalobkyni pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 7. 2016, č.j. 18 C 168/2016-13. Žalobkyně se pokusila o kontakt s žalovaným a vyzvala ho k úhradě dlužné částky. Žalovaný však do dne podání žaloby neuhradil za provedený odtah a parkovné ničeho. 2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou Hlavním městem Praha, která je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání (prokázáno zřizovací listinou žalobkyně). Dne [datum] provedla žalobkyně odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, na odstavné parkoviště provozované žalobkyní, kde bylo vozidlo umístěno až do dne jeho vydání, tj. 30. 5. 2019 (prokázáno protokolem o odtahu vozidla [číslo] ze dne [datum] ve spojení s kartou vozidla [anonymizováno]). Za provedený odtah vozidla a parkování na odstavném parkovišti žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 9 800 Kč, a to na základě nařízení Hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, dle něhož činí maximální cena za nucený odtah vozidla 1 900 Kč a 250 Kč představuje částku za první až třetí den střežení (parkovné), 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý následující den. Žalovaná částka je tvořena obdobím od 16. 11. 2018 do data vydání vozidla dne 30. 5. 2019 (prokázáno nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinným ke dni 1. 4. 2013). Pohledávka tvořená obdobím od 11. 11. 2013 do dne 8. 3. 2016 byla žalobkyni pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 7. 2016, č.j. 18 C 168/2016-13 (prokázáno předmětným rozsudkem). Žalovaný nesporuje, že žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy k plnění (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 8. 5. 2021 ve spojení s dodejkou). 5. Podle ust. § 59 odst. 2 písm. i) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], je zastupitelstvu hlavního města Praze vyhrazeno zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách. 6. Podle ust. § 45 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) (dále jen„ zák. č. 361/2000 Sb.“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 7. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně v rámci své činnosti vykonávané na základě zřizovací listiny Hlavního města Praha a v souladu s ust. § 45 odst. 1 a 4 zák. č. 361/2000 Sb. provedla odtah shora specifikovaného osobního motorového vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný, na jí provozované odstavné parkoviště. Jak je zřejmé z ust. § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., náklady vzniklé v souvislosti s odstraněním předmětného vozidla, tj. náklady na odtah vozidla a případně na parkovné po dobu parkování vozidla na odstavném parkovišti ve výši stanovené v nařízení Hlavního města Prahy č. 13/2001, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, je povinen hradit provozovatel vozidla. Provozovatelem silničního vozidla se přitom rozumí osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba (ust. § 2 odst. 15 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla dosud neuhradil žalobkyni cenu za služby parkovišť určených ke střežení vozidel (parkovné) ve výši 50 Kč/den, tj. za období od 16. 11. 2018 do data vydání vozidla 30. 5. 2019 (196 dnů) celkem částku 9 800 Kč, ačkoliv k tomu je povinen. Soud proto shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 1 000 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) a ust. § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21% DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 1 089 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 2 089 Kč. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.