18 C 99/2021-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 10. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 84 080,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou dne 23. 1. 2013 uzavřela smlouvu o zřízení a vedení účtu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně; na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalované běžný účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně a žalovaná následně uzavřely dne 1. 4. 2016 smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalované poskytnut k jejímu zřízenému běžnému účtu úvěr ve formě možnosti přečerpání až do výše 80 000 Kč (povolený debet). Mezi účastníky bylo ujednáno, že při překročení tohoto limitu je záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. Žalobkyně žalovanou informovala dopisem ze dne 30. 3. 2021 o záporném zůstatku (nepovoleném debetu) na účtu a vyzvala ji k jeho zaplacení. Protože žalovaná nereagovala, žalobkyně od smlouvy odstoupila a ke dni 18. 5. 2021 běžný účet žalované zrušila. Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně tak požaduje uhrazení nepovoleného debetu ve výši 84 080,82 Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po zrušení účtu až do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 23. 1. 2013 písemně smlouvu o zřízení a vedení [anonymizováno] účtu, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalované běžný účet č. [bankovní účet] v českých korunách. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (smlouva o zřízení a vedení [anonymizováno] účtu ze dne 23. 1. 2013). Žalobkyně a žalovaná následně uzavřely dne 1. 4. 2016 smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalované k jejímu běžnému účtu poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání až do výše limitu 80 000 Kč. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. Nedílnou součástí této smlouvy byly mimo jiné podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby (smlouva o povoleném debetu ze dne 1. 4. 2016). Podle všeobecných obchodních podmínek žalobkyně v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu je žalovaná povinna, bez ohledu na důvod vzniku nepovoleného debetu, neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky včetně příslušenství (čl. 11 2 všeobecných obchodních podmínek). V případě, že dojde k výraznému nepovolenému debetu, tj. k jakémukoliv nepovolenému debetu na účtu žalované trvajícího déle než jeden měsíc, byla žalobkyně povinna zaslat žalované způsobem sjednaným ve smlouvě informaci vyžadovanou právními předpisy (čl. 11 7 ve spojení s čl. 37 všeobecných obchodních podmínek). Žalobkyně byla oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, že žalovaná závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související s bankovními službami nebo pokud žalobkyně zjistí jiné zásadní skutečnosti, v důsledku kterých je vážně ohrožena schopnost žalované řádně dostát svým závazkům. Žalobkyně je rovněž oprávněna od smlouvy odstoupit v důsledku jednání žalované, kterým byla narušena vzájemná důvěra mezi účastníky. Odstoupením od Smlouvy daná smlouva zaniká, a to okamžikem doručení oznámení o odstoupení žalované v souladu s článkem 8 všeobecných podmínek nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní (čl. 9 2 všeobecných obchodních podmínek). 5. Ke dni 28. 2. 2021 překročila žalovaná povolený limit debetního zůstatku. Ke dni 17. 5. 2021 činil záporný zůstatek na běžném účtu žalované - 84 080,82 Kč (výpisy z účtu žalované). Žalobkyně informovala žalovanou o vzniku nepovoleného debetu na jejím účtu a vyzvala ji k okamžité úhradě minimálně částky ve výši 485,24 Kč (výzva k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 30. 3. 2021). Žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení [anonymizováno] účtu s účinností ke dni doručení dopisu o odstoupení od smlouvy (odstoupení od smlouvy ze dne 4. 5. 2021). Běžný účet žalované č. [bankovní účet] byl ke dni 18. 5. 2021 žalobkyní zrušen, o čemž byla žalovaná informována (oznámení o zrušení účtu). Dojde-li k zániku smlouvy o účtu, zaniká automaticky i smlouva o povoleném debetu a vyčerpaná částka povoleného debetu včetně úroků, cen a poplatků a stává se splatnou ke dni zániku smlouvy o účtu (čl. 7 7 podmínek k povoleným debetům pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky v žalované výši (předžalobní výzva ze dne 29. 9. 2021 včetně podacího archu). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Smlouvu o běžném účtu uzavřenou mezi účastnicemi je třeba posuzovat dle právních předpisů platných a účinných do 31. 12. 2013, neboť závazkový právní vztah mezi účastníky vyplývající ze smlouvy o běžném účtu vznikl před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (viz § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.). 8. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl obchodní závazkový právní vztah založený písemnou smlouvou o zřízení a vedení účtu dle § 261 odst. 3 písm. d) zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jako„ obch. zák.“) a dle § 708 a násl. obch. zák. Na základě smlouvy žalobkyně zřídila pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. 9. Následně již za účinnosti občanského zákoníku účastnice uzavřely smlouvu o povoleném debetním zůstatku na běžném účtu žalované, přičemž podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V souladu se smlouvou o povoleném debetním zůstatku umožnila žalobkyně žalované přečerpat finanční prostředky na jejím běžném účtu až do výše 80 000 Kč (povolený debet). Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla tím, že jí umožnila čerpat prostřednictvím běžného účtu finanční prostředky, ač pro to na účtu žalovaná neměla dostatek peněžních prostředků. Žalovaná však uvedený limit ke dni 28. 2. 2021 překročila, čímž jí vznikl na běžném účtu tzv. nepovolený debet, který byla povinna neprodleně uhradit žalobkyni, což však neučinila. Žalovaná se tak dostala do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, žalobkyně proto v souladu s obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy, od smlouvy odstoupila a běžný účet žalované ke dni 18. 5. 2021 zrušila, přičemž žalovanou opětovně vyzvala k úhradě nepovoleného debetu. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru v podobě nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu žalované a rovněž na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 ve výši 8,25 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 84 080,82 Kč ode dne následujícího po zrušení běžného účtu žalované, tj. od 19. 5. 2021 do zaplacení. Výše žalované částky nebyla žalovanou v řízení nijak rozporována. V souladu s § 3 nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů. 11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. 12. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 20 788 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 3 364 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 13 500 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11