21 C 22/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 518,73 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] a vydání a užívání karty, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, spol. [právnická osoba] (původně [právnická osoba]), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec až do 40 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn prostřednictvím kreditní karty opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal splácet minimální povinné splátky ve výši 2 000 Kč z čerpaného úvěru, přičemž se dostal do prodlení o více jak 30 dní. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy dne [datum] odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy dlužná částka činila ke dni postoupení celkem 5 518,73 Kč, a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 2 686,58 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 320,46 Kč, poplatku za upomínku ve výši 2 400 Kč, zákonného úroku z jistiny ve výši 100,98 Kč a zákonného úroku z obchodního úroku ve výši 10,71 Kč. Žalobkyně několikrát upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 40 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně částku splácet v minimální částce ve výši 2 000 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]). Žalovaný se zavázal splácet minimální povinné splátky ve výši 2 000 Kč z čerpaného úvěru, přičemž se dostal do prodlení o více jak 30 dní, a proto právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo odstoupit od smlouvy a zesplatnit celou dlužnou částku (zjištěno z čl. 9 a 8.3 smlouvy o úvěru a platební historie žalovaného). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní smlouvu, kterou na ni pohledávku za žalovanou postoupil (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Celková výše pohledávky činí 5 518,73Kč s příslušenstvím. 5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytl úvěrový rámec až do výše 40 000 Kč, a žalovaný se zavázal částku splácet v minimálních splátkách ve výši 2 000 Kč, což však neučinil. Žalobkyně požaduje vedle zaplacení této částky rovněž zaplacení úroku z prodlení. Žalovaný tyto částky ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil. 6. Soud právní vztahy mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 26. 6. 2001 (dále jen„ obč. zák.“), a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), a to s přihlédnutím k přechodnému ustanovení § 3028 odst. 3 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to proto, že jak vyplývá z dikce tohoto ustanovení, dosavadní právní předpisy se použijí na závazkové vztahy vzniklé před [datum]. 7. Podle ust. § 365 obch. zák. je dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. 8. Podle ust. § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 504 obch. zák. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 10. Podle ust. § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy 11. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 497 obch. zák. Žalovaný uzavření smlouvy nijak nesporoval, když z platební historie bylo zřejmé, že své závazky ze smlouvy v minulosti pravidelně a řádně plnil. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec až do výše 40 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet v minimální částce 2 000 Kč, v souladu s obchodními podmínkami. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru nedostál, když nezaplatil řádně a včas více než tři splátky, využila právní předchůdkyně žalobkyně své právo vyplývající z obchodních podmínek a ust. § 506 obch. zák. a celý nesplacený úvěr ve výši žalované částky ke dni [datum] zesplatnila, přičemž žalovaného vyzvala k jeho úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně proti žalovanému nárok domáhat se po něm zaplacení dlužné částky, a to nejen pokud jde o dlužné splátky úvěru do zesplatnění úvěru a úvěrovou jistinu, nýbrž ve smyslu ust. § 365 a ust. § 395 odst. 1 obch. zák. i pokud jde o sjednané úroky z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to v souladu s ust. § 1879 o. z. 12. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si rovněž ujednali obvyklý úrok ve výši 17,88 % ročně z jistiny ve výši 2 686,58 Kč. Žalobkyně se však žalobou domáhala přiznání úroku ve výši 17,88 % ročně z částky 5 086,58 Kč, přičemž částku 5 086,56 Kč tvoří jistina ve výši 2 686,56 Kč a poplatek za upomínku ve výši 2 400 Kč. V tomto případě není možné požadovat sjednaný úrok i z částky představující poplatek za upomínku, když v čl. 6 smlouvy o úvěru je uvedeno, že dlužník je povinen platit za vyžádané peněžní prostředky úroky na základě Sazebníku, přičemž poplatek za upomínku není možné považovat za vyžádané peněžní prostředky, nýbrž za sankční poplatek, který žalovanému vznikl až na základě porušení povinnosti plynoucí ze smlouvy. Poplatek za upomínku může být v tomto případě požadován pouze s úrokem z prodlení, nikoliv však již zvýšen o úrok. 13. Jelikož žalovaný žalobkyni tuto částku dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 14. S ohledem na vše výše uvedené soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 5 518,73 Kč (výrok I.) s příslušným zákonným úrokem z prodlení z jistiny a poplatku za upomínky a se smluveným úrokem z jistiny, zatímco v části, ve které se domáhal úhrady smluvního úroku ve výši 17,88 % ročně z poplatku za upomínku ve výši 2 400 Kč žalobu zamítl (výrok II.). 15. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly