24 C 149/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 16. 2. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 144 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému, který nebyl zdravotně pojištěn, byla na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče poskytnuta dne 9. 2. 2021 zdravotní péče. Náklady na tuto zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 19. 2. 2021 znějící na částku 9 144 Kč splatnou dne 24. 3. 2021 v souladu s vyhláškou č. 134/1998 Sb. Žalovaný na takto vyfakturovanou částku uhradil pouze dne 22. 5. 2021 částku ve výši 1 000 Kč. Žalovaný dne 22. 5. 2021 svůj dluh písemně co do důvodu a výše uznal. Žalobce žalovaného k zaplacení zbývající částky vyzval, ten však na tuto výzvu nijak nereagoval. Žalobce proto požaduje zaplacení dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 144 Kč od 25. 3. 2021 do 22. 5. 2021 a z částky 8 144 Kč od 23. 5. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud proto věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí zdravotní péče (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 9. 2. 2021). Žalobce vyúčtoval žalovanému za poskytnutí zdravotní péče dne 9. 2. 2021 fakturou [číslo] částku ve výši 9 144 Kč splatnou dne 24. 3. 2021 (zjištěno z faktury [číslo] přílohy k faktuře). Žalovaný tento dluh vůči žalobci co do důvodu i výše písemně uznal (zjištěno z uznání dluhu ze dne 22. 5. 2021), avšak zaplatil na něj dne 22.5.2021 pouze částku 1 000 Kč (zjištěno z dokladu o zaplacení [číslo]). Žalobce žalovaného k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzval (zjištěno z upomínky ze dne 3. 9. 2021, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by nárokovanou částku žalobci zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, podle kterého je pacient povinen hradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem ve spojení s § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobce poskytl žalovanému zdravotní služby, které vyčíslil v souladu s vyhláškou č. 134/1998 Sb. a cenovým přepisem Ministerstva zdravotnictví 1/2021/ částkou 9 144 Kč. Žalovaný tento svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše písemně uznal ve smyslu § 2053 o.z. Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by uhradil více, než kolik prokázal žalobce (tj. dne 22.5.2021 1 000 Kč) či že by mu zdravotní služby nebyly poskytnuty, dluh nevznikl z jiných důvodů, či např. již z jiných důvodů zanikl. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o.z. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a 2 paušálních odměn nezastoupeného účastníka podle ust. § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu ve výši 100 Kč, tj. celkem 600 Kč. 8. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.