24 C 20/2022-90 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 20.1.2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 129 996 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 29.2.2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce jako vlastník vozidla Lincoln Town Car 4.7, [registrační značka], VIN: [anonymizováno] (dále též jen„ Vozidlo“) a budoucí prodávající uzavřel dne 27.6.2017 s žalovaným jako budoucím kupujícím smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále též jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo právo žalovaného vyzvat žalobce k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem bude koupě Vozidla, ve lhůtě 3 let, přičemž kupní cena Vozidla činila 520 000 Kč s tím, že úhrada kupní ceny byla sjednána v měsíčních splátkách po 14 444 Kč od července 2017. Vozidlo bylo žalovanému předáno ke dni uzavření Smlouvy, žalovaný však neplatil řádně tam sjednané splátky ani přes upomínky, žalobce proto od Smlouvy dopisem z 28.3.2019 (doručeným žalovanému dne 29.3.2019) odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení Vozidla. Žalovaný však vozidlo vydal až 11.10.2019. Žalovaný tak Vozidlo od 29.3.2019 do 11.10.2019 užíval bez právního důvodu, žalobce proto žádá zaplacení bezdůvodného obohacení za toto užívání, a to ve výši měsíčního nájemného za Vozidlo, tj. ve výši dle Smlouvy 14 444 Kč měsíčně za duben až říjen 2019. Žalobce dále žádá zaplacení dlužných nájmů za Vozidlo dle Smlouvy za období února a března 2019 ve výši po 14 444 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky ve výši 9x 14 444 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce, tj. od 29.2.2020 až do zaplacení. 2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal s tím, že to byl žalobce, který neposkytl součinnost nutnou k vrácení Vozidla a kdo si Vozidlo nepřevzal, ačkoli jej k tomu žalovaný opakovaně vyzýval, když žalobce k výzvě žalovanému nesdělil, na jaké místo a jakým způsobem má být Vozidlo předáno, naopak byl žalovaným informován, že si může Vozidlo převzít v místě jeho uskladnění, na což nereagoval. Žalobce byl tedy v prodlení s převzetím Vozidla, proto nemá nárok na tvrzené bezdůvodné obohacení, když žalovaný se nijak neobohatil, naopak v žalované době Vozidlo nepoužíval, ale musel jej uskladnit a zajistit před odcizením a poškozením. Žalovaný dále sporoval, že by mu dle Smlouvy mohla vzniknout povinnost po jejím ukončení platit jakýkoli„ nájem“ za Vozidlo, když Smlouva se žádným způsobem nemohla„ transformovat“ do jakési nájemní smlouvy, proto žalobci nemůže svědčit právo na nájmy za únor a březen 2019. Žalovaný konečně doplnil, že Smlouva byla mezi účastníky uzavřena v době, kdy byli v přátelském vztahu, další ústní dohoda mezi nimi byla, že mimo cenu Vozidla byl domluven ještě úrok a cena za přenechání webových stránek na základě nichž probíhalo dané podnikání, faktická cena Vozidla samotného tak činila cca 300 000 Kč; žalovaný byl při uzavírání Smlouvy ujišťován, že při prodlení s placením nebude problém s domluvením se. Žalovaný nesporoval, že„ nájemné“ za únor, březen 2019 již nebyl zaplacen, protože se v dané době snažili sjednat způsob dohody výhodnější pro žalovaného, tj. dohodnout se o narovnání vztahu uzavřením např. jiné smlouvy. Žádal proto zamítnutí žaloby. 3. Žalobce je vlastníkem Vozidla (viz Technický průkaz Vozidla). 4. Žalovaný je podnikající právnická osoba, jejímž jednatelem byl od 7.9.2012 [jméno] [příjmení] (viz Výpis z obchodního rejstříku žalovaného z 2.2.2022). 5. Mezi žalobcem jako budoucím prodávajícím a žalovaným jednajícím [jméno] [příjmení] jako budoucím kupujícím byla dne 27.6.2017 uzavřena smlouva o budoucí smlouvě kupní (Smlouva), dle níž byl žalovaný oprávněn a povinen vyzvat žalobce k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem bude koupě Vozidla za sjednanou kupní cenu 520 000 Kč, a to do 3 let od podpisu Smlouvy, a žalobce se zavázal tuto kupní smlouvu uzavřít do 10 pracovních dnů od výzvy žalovaného; v čl. IV. 1 Smlouvy se žalovaný výslovně zavázal uhradit dohodnutou kupní cenu 520 000 Kč žalobci v měsíčních splátkách po 14 444 Kč na tam uvedený účet žalobce vždy do 20. dne daného měsíce počínaje červencem 2017; čl. IV. 2 Smlouvy účastníci sjednali pro případ nezaplacení jakékoli části kupní ceny ze strany žalovaného ve sjednané lhůtě, že měsíční splátky po 14 444 Kč se považují za měsíční nájemné a dále že má současně žalobce právo v daném případě od„ této kupní smlouvy“ odstoupit písemným oznámením (prokázáno Smlouvou). 6. Vozidlo dle Smlouvy bylo žalovanému předáno dne 27.6.2017 (viz Předávací protokol z 27.6.2017). 7. Žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení úhrady dle Smlouvy za únor 2019 (viz Výzva k úhradě nájemného za limuzínu z 1.4.2019 včetně dodejky do datové schránky žalovaného) a za březen 2019 (viz Výzva k úhradě nájemného za limuzínu z 5.4.2019 včetně dodejky do datové schránky žalovaného). 8. Z důvodu nezaplacení splátek dle Smlouvy za leden a únor 2019 žalobce od Smlouvy odstoupil dopisem z 28.3.2019 (odeslaným žalovanému téhož dne do datové schránky) a zároveň žalovaného vyzval k vrácení vozidla„ dne 25.3.2019“ na adrese dle záhlaví Smlouvy (prokázáno Odstoupením od smlouvy z 28.3.2019 včetně dodejky datové zprávy). 9. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k zaplacení mimo jiného„ dlužného nájemného“ dle Smlouvy za užívání Vozidla za období říjen 2018, únor a březen 2019 a k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání Vozidla od dubna do října 2019, a to v celkové výši 144 440 Kč do 28.2.2020 (prokázáno Výzvou k zaplacení z 19.2.2020 včetně dodejky datové zprávy). Na což jednatel žalovaného dopisem z 20.6.2019 sdělil, že Vozidlo je aktuálně nepojízdné, ale činí kroky k jeho zprovoznění, aby bylo možno jej převést žalobci, příp. žádal o sdělení, zda si žalobce, resp. jeho řidič, bude moci Vozidlo vyzvednout v areálu, kde bylo uskladněno (viz dopis jednatele žalovaného právnímu zástupci žalobce z 20.6.2019). 10. Žalobce se po žalovaném domáhal vrácení Vozidla žalobou na vydání věci podanou u zdejšího soudu dne 24.7.2019 vedenou pod sp.zn. 10 C 179/2019 (viz žaloba žalobce proti žalovanému na vydání věci z 23.7.2019), řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby učiněného protože, Vozidlo bylo po podání žaloby žalovaným žalobci vydáno, zastaveno a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení usnesením zdejšího soudu z 19.10.2019, č.j. 10 C 179/2019-20, pravomocným dne 14.12.2019. 11. Na jednání soudu dne 10.6.2022 učinili účastníci výslovně nesporným, že Vozidlo bylo žalovaným vráceno zpět žalobci dne 11.10.2019 a dále že obvyklá výše nájemného daného Vozidla v daném místě a čase činila 14 444 Kč měsíčně. 12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení, a to zejména z e-mailové komunikace účastníků z období 7.3.2019 do 23.10.2019, když v tomto rozsahu žalovaný dle soudu neunesl (důkazním návrhům předcházející) břemeno tvrzení, když byl na jednání soudu dne 10.6.2022 vyzván dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. výslovně k doplnění skutkových tvrzení (a poté k navržení důkazů k jejich prokázání) ohledně toho, jaké zcela konkrétně částky a kdy zaplatit žalobci dle Smlouvy a kdy přesně a jakým způsobem zpravil žalobce o tom, že je připraven vydat mu Vozidlo, tedy zejména kdy konkrétně se žalobce ocitl v prodlení s poskytnutím součinnosti s převzetím Vozidla. Žalovaný k tomu pouze ve zcela obecně rovině sdělil podáním z 10.7.2022 (doručeným soudu 11.7.2022), že žalovaný žalobce ohledně vrácení Vozidla kontaktoval telefonicky a poté whatsappem a e-mailem (k čemuž navrhl důkazy svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], výslechem účastníků a e-mailovou komunikací). S ohledem na to, že tato tvrzení nedostála výzvě soudu, tj. nebyla doplněna skutková tvrzení ohledně zejména toho, kdy a jaké částky žalovaný zaplatit dle Smlouvy žalobci ani ohledně toho, kdy přesně a jak žalovaný vyzval žalobce k převzetí Vozidla, resp. kdy přesně (tj. od kterého dne) a z jakého důvodu se žalobce ocitl v prodlení s poskytnutím součinnosti s předáním Vozidla, soud v tomto rozsahu další navrhované dokazování neprováděl, neboť nebyly řádně tvrzeny skutečnosti, které by takové důkazy vůbec měly prokazovat. 13. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. 14. Právně soud věc posoudil podle ust. § 1785 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. 15. Dle § 1746 o.z. se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv (odst. 1.). Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, k