24 C 33/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 15. 12. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení nadepsané částky s odůvodněním, že žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku ze zákona, čímž mu vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když nezaplatil televizní poplatky za dobu od srpna 2020 do září 2021, a dluží tak žalobkyni částku 1 890 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, tuto však neuhradil ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, žalobkyně proto požaduje zaplacení veškerých dlužných televizních poplatků spolu se zákonnými úroky z prodlení vždy z každého jednotlivého dlužného poplatku ode dne následujícího po jeho splatnosti do sepsání žaloby, tj. v kapitalizované výši 129,93 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaný se v květnu 2004 přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence (prokázáno potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Žalovaný byl vyzván k zaplacení televizních poplatků za období od srpna 2020 do září 2021 v celkové výši 1 890 Kč, když předpis měsíčního poplatku činil 135 Kč (prokázáno předpisem plateb, upomínkami). Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by tyto televizní poplatky zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ Zákon“), dle něhož nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Dle § 6 Zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se od května 2004 přihlásil jako poplatník televizního poplatku (§ 7 odst. 3 Zákona), proto byl povinen dle § 6 Zákona platit měsíční televizní poplatky ve výši 135 Kč. Jelikož žalovaný nezaplatil žalobkyni za období od srpna 2020 do září 2021 poplatky v celkové výši 1 890 Kč, k čemuž byl žalobkyní písemně vyzván, soud mu tuto povinnost uložil, když žalovaný v řízení tyto své povinnosti nijak nesporoval ani netvrdil, že by dlužné poplatky zaplatil, či že by ho daná povinnost nestíhala z jakýchkoli jiných důvodů. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením finanční částky soud přiznal žalobkyni rovněž i právo na úroky z prodlení (kapitalizované z jednotlivých dlužných částek poplatku vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti až do dne podání žaloby, tj. ve výši 129,93 Kč) ve smyslu ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 bod 1. a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, dále ze 2 náhrad hotových výdajů za uvedené úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a dále z 21% DPH z odměn a náhrad, tj. celkem 1 126 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.