24 C 448/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22. 8. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 305 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovaným dne 22. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 37 480 Kč s a odměnou za administrativní činnost ve výši 12 000 Kč prostřednictvím 24 pravidelných měsíčních splátek po 4 145 Kč, s poslední splátkou splatnou 23. 10. 2021, což však nečinil řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto dlužnou částku zesplatnil a žalovaného vyzval k zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalobce po započtení uhrazených částek eviduje dlužnou částku ve výši 3 305 Kč, která nebyla zaplacena ani přes předžalobní upomínku. Žalobce proto požaduje zaplacení celé této dlužné částky včetně úroku z prodlení kapitalizovaného do 7. 1. 2022 ve výši 174,20 Kč a dále od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce ani žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřili. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce se žalovaným dne 22. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 37 480 Kč a s poplatkem ve výši 12 000 Kč, prostřednictvím pravidelných 24 měsíčních splátek po 4 145 Kč (zjištěno ze smlouvy [číslo] karty zákazníka). Protože žalovaný nesplácel řádně a včas, právní předchůdce žalobce celkovou dlužnou částku zesplatnil a žalovaného vyzval k jejímu zaplacení (zjištěno z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru a výzvy k úhradě dluhu ze dne 22. 4. 2021). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v žalované výši včetně kapitalizovaného příslušenství (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 14. 4. 2022, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by celkovou dlužnou částku zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný v dohodnuté lhůtě a výši zavázal vrátit, což však neučinil, právní předchůdce žalobce proto úvěr zesplatnil. K postoupení této pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobce přitom došlo platně ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022. Žalobce tak v řízení prokázal výši dlužné částky, jakož i právní titul jejího poskytnutí, žalovaný naopak v řízení výše uvedené skutečnosti nijak nesporoval, zejména ani netvrdil, že by danou smlouvu neuzavřel či že by dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalobě zcela vyhověl, když požadované úroky z prodlení, přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z., když byly v části do 7. 1. 2022 kapitalizovány částkou 174,20 Kč. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Lhůty k plnění byly určeny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.