25 C 196/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 004,32 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 12 848 Kč, kapitalizovaného úroku, nákladů na upomínání, nákladů na mimosoudní uplatnění pohledávky, smluvní pokuty a zákonného úroku. 2. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, a proto vzala v průběhu řízení žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 396 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 156,32 Kč. 3. S ohledem na výše uvedené soud řízení zastavil podle ust. § 96 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání nedostavil ani žalobce ani žalovaný, postupoval soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 6. Ze smlouvy [číslo] ze dne 6. 10. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet dle podmínek stanovených ve smlouvě. 7. Z výpisu z účtu týkající se verifikační platby bylo zjištěno, že žalovaný zaslal právnímu předchůdci žalobkyně částku 0,10 Kč. 8. Z upomínky ze dne 6. 6. 2021 a 6. 7. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně upomínal žalovaného k úhradě pohledávky. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 11. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu. 11. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně nad rámec písemných výzev uskutečnil dvě cesty prostřednictvím svého pověřeného terénního pracovníka za účelem vymáhání pohledávky. 12. Dle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit dle podmínek sjednaných ve smlouvě, což však neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. S ohledem na účinnou novelu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl soud povinen z úřední povinnosti zkoumat platnost předmětné úvěrové smlouvy z hlediska posouzení úvěruschopnosti, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a takovým způsobem, aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti, nebo naopak o neschopnosti spotřebitele takový úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že z předložených listinných důkazů tato skutečnost nevyplývá a i žalobkyně ve vyjádření uvedla, že žádnými takovými důkazy nedisponuje, soud uzavírá, že smlouva je v souladu s výše uvedeným zákonem o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. 15. Nárok žalobkyně tak byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku spočívající v jistině dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud rovněž přiznal žalobkyni náklady spočívající s vymáháním pohledávky před podáním žaloby ve výši 473 Kč. 16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 879,97 Kč, přičemž tato částka představuje 83,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 004,32 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.