26 C 398/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 26. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 200 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 21. 7. 2021 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) a sazebník. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Smlouva byla uzavřena v souladu s VOP elektronicky, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou realizovanou na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převedením na svůj účet. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu v souladu se smluvními ujednáními vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále povinnost dle VOP zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním dle sazebníku. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 postoupena žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 35 100 Kč a skládala se z jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5 750 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 200 Kč a paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za upomínání. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 978,08 Kč od 20. 9. 2021 do 7. 3. 2022 a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení. Žalovanou částku žalovaný neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili, soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů založených ve spisu učinil soud tato skutková zjištění, že společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne 21. 7. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky smlouvy o úvěru a sazebník společnosti [právnická osoba] (prokázáno Smlouvou [číslo] ze dne 21. 7. 2021 ve spojení s obchodními podmínkami). Na základě smlouvy o úvěru se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím, a to do 19. 9. 2021. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit pro případ porušení povinnosti zaplatit řádně a včas poskytnutý úvěr smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále paušální náhradu výdajů vynaložených na vyhotovení a zaslání každé upomínky o zaplacení úvěru ve výši stanovené sazebníkem, tj. ve výši 50 Kč. Zatímco společnost [právnická osoba] žalovanému úvěr poskytla, když dne 21. 7. 2021 zaslala na jeho účet částku 25 000 Kč, žalovaný poskytnutou částku ve lhůtě splatnosti zcela neuhradil a k jejímu úplnému zaplacení nedošlo ani na základě tří následně zaslaných výzev k plnění (prokázáno výpisem z účtu ze dne 21. 7. 2021, výzvou k úhradě ze dne 3. 10. 2021, 12. 10. 2021 a 20. 10. 2021). Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru v celkové výši 35 100 Kč byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2021 postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2021 a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 3. 2022). Žalovaný na svůj dluh žalobkyni dosud ničeho neuhradil, přestože byl k jeho úhradě vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2022 a 28. 7. 2022). 4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne 21. 7. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky smlouvy o úvěru a sazebník společnosti [právnická osoba] Na základě smlouvy o úvěru se společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím, a to do 19. 9. 2021. Zatímco společnost [právnická osoba] žalovanému úvěr poskytla, když dne 21. 7. 2021 zaslala na jeho účet částku 25 000 Kč, žalovaný poskytnutou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil a k jejímu úplnému zaplacení nedošlo ani na základě tří následně zaslaných výzev k plnění. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni dosud ničeho neuhradil, přestože byl k jeho úhradě vyzván. 6. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne 21. 7. 2021 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z., jejíž součástí byly obchodní podmínky a sazebník uvedené společnosti. Na základě smlouvy o úvěru se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s úroky, a to do 19. 9. 2021. Spolu s tím se žalovaný zavázal zaplatit pro případ porušení povinnosti zaplatit úvěr řádně a včas smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále paušální náhradu výdajů vynaložených na vyhotovení a zaslání každé upomínky o zaplacení úvěru ve výši stanovené sazebníkem. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem dle ust. § 1824 a násl. o. z. Zatímco společnost [právnická osoba] žalovanému částku ve výši 25 000 Kč řádně poskytla, žalovaný poskytnutou částku s úroky ve lhůtě splatnosti zcela nevrátil, a to ani na základě tří zaslaných výzev k zaplacení. S ohledem na to společnosti [právnická osoba] vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru, jakož i ve smyslu ust. § 2048 o.z. právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty z dlužné jistiny a taktéž na zaplacení poplatků. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 uzavřenou dle ust. § 1879 a násl. o.z. společnost [právnická osoba] postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Na základě uvedeného je tedy dlužnou částku spolu s poplatky a sjednanou smluvní pokutou oprávněna požadovat po žalovaném žalobkyně. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Proto soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 7. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství ve formě úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 168 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhl