26 C 420/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 6. 12. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 9 700 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v místě svého bydliště. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 17 711 Kč, jenž představuje fixní úrok ve výši 4 324 Kč, částku za administrativní činnost ve výši 5 047 Kč a nákladů za hotovostní režim ve výši 8 340 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkem tedy měla žalovaná žalobkyni uhradit částku ve výši 37 711 Kč. Zápůjčka měla být splácena v hotovosti v 22 pravidelných měsíčních splátkách po 1 715 Kč s tím, že poslední splátka měla být ve výši 1 696 Kč. Splatnost první splátky nastala dne 23. 4. 2016 Poslední splátka byla splatná dne 23. 2. 2018. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku ve výši 10 300 Kč. Žalobkyně touto pohledávkou uplatňuje pouze vrácení poskytnuté jistiny zápůjčky, tedy částku ve výši 9 700 Kč (20 000 – 10 300 Kč). Jako příslušenství uplatňuje zákonný úrok z prodlení ode dne 24. 2. 2018. Žalovaná byla před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne 22. 3. 2018, tu však dosud neuhradila. 2. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den 16. 2. 2022, žalovaná i žalobkyně byly k tomuto jednání řádně obeslány a zároveň byly poučeny o následcích nedostavení se k jednání. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila, žalovaná se k soudu nedostavila. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalované. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], jako poskytovatel zápůjčky s žalovanou jako zákazníkem smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) s tím, že nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ podmínky“). Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku včetně poplatku ve výši 17 711 Kč v 22 měsíčních splátkách po 1 715 Kč (poslední splátka ve výši 1 696 Kč) .. Žalovaná podpisem smlouvy o zápůjčce potvrdila, že zápůjčku ve výši 20 000 Kč převzala od společnosti [právnická osoba] v hotovosti. V článku 4 podmínek si účastníci smlouvy o zápůjčce sjednali, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 22 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 20,08 % p.a. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V článku 20 podmínek si účastníci smlouvy o zápůjčce sjednali, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, bude-li však zákazník v době splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé splátky, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. V článku 12 podmínek si účastníci smlouvy o zápůjčce sjednali, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když neuhradila zbylou částku dlužné jistiny v celkové výši 9 700 Kč, kterou jedinou žalobkyně touto žalobou nárokuje, kdy uhradila dosud pouze částku ve výši 10 300 Kč, jak vyplývá z tabulky umoření. Žalovaná žalobkyni do dne podání žaloby dlužné částky neuhradila, přestože byla o úhradu upomenuta předžalobní výzvou ze dne 22. 3. 2018, která jí byla odeslána téhož dne. 5. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/20152 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. o.z. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uvedené společnosti vrátit prostřednictvím sjednaných splátek po 1 715 Kč měsíčně, spolu s poplatkem ve výši 17 711 Kč. Žalovaná však tuto svou povinnost řádně nesplnila, když dosud neuhradila částku ve výši 9 700 Kč sestávající z části jistiny ve výši 20 000 Kč, kdy zatím uhradila částku ve výši 10 300 Kč. Žalobkyně po žalované dlužný poplatek nepožaduje. Soud proto shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila celkem 9 700 Kč a kromě toho byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 700 Kč od 24. 2. 2018 (den, kdy měla být zápůjčka splacena) do zaplacení. 7. O povinnosti žalované uhradit žalobkyni příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 9 700 Kč od 24. 2. 2018 do zaplacení bylo rozhodnuto dle ust. 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 089 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).