31 C 394/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru až do výše úvěrového limitu 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 13 % nesplaceného úvěru společně s úrokem. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný celkem čerpal částku 59 985,23 Kč, dlužnou částku však nehradil řádně a včas, když do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 59 985,23 Kč, a to ode dne splatnosti dne [datum]. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v návrhu, žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 40 000 Kč, a žalovaný se zavázal splácet úvěr splátkami ve výši 13 % nesplaceného úvěru. Úroková sazba činila 0,4026 % za den. (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru a obchodními podmínkami). Žalovaný dluží na jistině úvěru částku 39 831,67 Kč, částku 19 403,56 Kč jako smluvní úrok a částku 750 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů, žalovaný tak dluží celkem částku 59 985,23 Kč (prokázáno přehledem výběrů a plateb, fakturou) Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky) Žalovaný byl upomínán před podáním žaloby předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou s podacím lístkem) 6. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 8. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále„ zákon č. 257/2016 Sb.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný v dohodnuté lhůtě a výši zavázal vrátit, což však neučinil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Tím, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je proto povinen zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 59 985,23 Kč, a to společně s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení, o němž soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 16 794 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 3 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 3 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 3 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 400 Kč ve výši 2 394 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.