4 C 22/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru a smluvního úroku z úvěru, a to do 26. 4. 2020. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně vzala podáním ze dne 8. 2. 2022 žalobu částečně zpět celkem co do částky 13 065,87 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 9 565,87 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 500 Kč. Soud tedy řízení v této části podle § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), zastavil, je uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 5. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru a smluvního úroku z úvěru do 26. 4. 2020 (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 3. 2020). Dne 27. 3. 2020 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 7 000 Kč (zjištěno z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby). Žalobkyně a její právní předchůdce uzavřeli smlouvu, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne 27. 7. 2021). Žalobkyně se snažila věc vyřešit mimosoudně, čímž jí vznikly náklady ve výši 473 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 10. 8. 2021). Žalovaný byl dále žalobkyní písemně vyzván k zaplacení dlužné částky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 1. 11. 2021 s podacím archem). 6. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 8. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., a to distančním způsobem ve smyslu § 1820 a násl. o. z. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději dne 26. 4. 2020. Pro případ prodlení měl žalovaný povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Žalovaný dlužnou částku ve sjednané lhůtě neuhradil. Žalovaná částka tak sestává z nevrácené jistiny ve výši 7 000 Kč, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z. Jelikož žalovaný žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci dlužnou částku nezaplatil, což nijak nesporoval, soud mu tuto povinnost uložil. 11. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně soud přiznal z částky 7 000 Kč od 27. 4. 2020 (dle splatnosti úvěru) do 23. 5. 2021, a to v částce 749,86 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od 20. 7. 2021 (den následující ode dne účinnosti postoupení pohledávky na žalobkyni) do zaplacení a rovněž vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 513 o. z. ve výši 473 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku ad II. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 889 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (výrok ad III.).