4 C 31/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 112 Kč s příslušenstvím tím, že účastníci dne 12. 2. 2019 uzavřeli pojistnou smlouvu pro podnikatele [číslo]. Žalovaná se na základě smlouvy zavázala k úhradě pojistného v pravidelných pololetních splátkách. Počátek pojištění byl stanoven na 13. 2. 2019, přičemž pravidelné měsíční pojistné je splatné již první den tohoto pojistného období. Pojistné bylo sjednáno pro pojištění budov 12 857 Kč, pojištění věcí movitých ve výši 1 395 Kč, připojištění budov a věcí movitých ve výši 5 983 Kč, pojištění odpovědnosti ve výši 3 339 Kč, tj. celková výše pojistného byla stanovena ve výši 23 574 Kč se slevou 5 893 Kč. Běžné roční pojistné tak činilo částku 17 681 Kč. Pravidelná pololetní splátka byla stanovena ve výši 9 106 Kč. Žalované byl vystaven předpis pojistného ve výši 5 112 Kč pro pojistné období od 13. 2. 2020 do 25. 5. 2020, na který žalovaná neuhradila ničeho ani po výzvě žalobkyně. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti a žalovaná se zavázala hradit smluvené pojistné ve výši 17 681 Kč v pololetních splátkách po 9 106 Kč Počátek pojištění byl sjednán ke dni 13. 2. 2019 Součástí smlouvy byly pojistné podmínky, ze kterých plyne, že pojistné je splatné prvního dne pojistného období. Pro pojistné období od 13. 2. 2020 do 13. 8. 2020 došlo ke změně výše pojistného, a to na částku 17 713 Kč ročně. Žalovaná pojistné splatné 13. 2. 2020 neuhradila, proto ji žalobkyně upomínkou vyzvala k uhrazení dlužné částky, stanovila lhůtu delší než 1 měsíc pro uhrazení dlužného pojistného a upozornila na možnost zániku pojištění v důsledku neplacení pojistného. Žalovaná dlužnou částku v dané lhůtě neuhradila, proto pojištění zaniklo ke dni 25. 5. 2020. Dlužné pojistné za období od 13. 2. 2020 do 25. 5. 2020 činí částku 5 112 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno pojistnou smlouvou [číslo] pojistnými podmínkami, dopisem ze dne 13. 11. 2019, přehledem předepsaného a uhrazeného pojistného, upomínkami, oznámením o zániku pojištění, předžalobní výzvou s podacím archem). 4. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění (odst. 1). Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou (odst. 2). 5. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 7. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 o. z, jejíž nedílnou součástí byly pojistné podmínky. Žalovaná neuhradila smluvené pojistné, proto byla žalobkyní upomenuta o jeho zaplacení s upozorněním, že nezaplatí-li pojistné v dodatečné lhůtě (která byla delší než 1 měsíc), pojištění zanikne. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužné pojistné v dané lhůtě neuhradila, pojištění zaniklo ke dni 25. 5. 2020. Za období od 13. 2. 2020 do 25. 5. 2020 náleží žalobkyni částka v celkové výši 5 112 Kč. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, uložil soud žalované zaplatit dlužnou částku 5 112 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž úroky z prodlení z uvedené částky od 26. 5. 2020 (dle zániku pojištění ke dni 25. 5. 2020) do zaplacení v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 112 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (spočívajících v převzetí zastoupení, výzvě k plnění a návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, daty (smluv, rozhodného období, zániku smluv apod.) a žalované částce. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a.t.