4 C 32/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 12 134,67 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 26. 9. 2020 řídil žalovaný osobní motorové vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem a způsobil škodu na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“). Jelikož k vozidlu [anonymizováno], [registrační značka], nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem, vznikla žalobkyni povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako řidič vozidla, jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích, tak i jako provozovatel vozidla. Žalobkyně pověřila třetí osobu – [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. Žalobkyně uhradila z garančního fondu na účet autoservisu pojistné plnění ve výši 33 984 Kč na základě doložené faktury ze servisu a pověřenému partnerovi uhradila náklady na likvidaci samostatným likvidátorem ve výši 2 420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Celkem bylo z garančního fondu vyplaceno 36 404 Kč. Žalobkyni vznikl nárok vůči žalovanému na náhradu jedné třetiny toho, co za něho plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 12 134,67 Kč (1/3 vyplaceného plnění z částky) a stanovila lhůtu k plnění do 7. 1. 2021, avšak žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný řídil dne 26. 9. 2020 vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, nedodržel bezpečnostní vzdálenost a zezadu narazil do vozidla poškozeného [příjmení], [registrační značka], čímž způsobil škodu na zúčastněných vozidlech. Žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla (zjištěno z protokolu o dopravní nehodě). Žalobkyně pověřila vyřízením pojistné události samostatného likvidátora - [právnická osoba] [anonymizováno]., která stanovila výši skutečné škody na částku 33 984 Kč (zjištěno ze stanovení výše skutečné škody vozidla). Oprava vozidla poškozeného byla vyčíslena na částku 33 984 Kč (zjištěno z faktury [číslo]). Žalobkyně poté vyplatila na účet autoservisu částku 33 984 Kč (zjištěno z detailu transakce ze dne 16. 10. 2020) a dále vyplatila na náklady na likvidaci [právnická osoba] [anonymizováno]. částku 2 420 Kč (zjištěno z detailu transakce ze dne 30. 9. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby úhradu těchto dvou částek podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. nahradil v rozsahu částky 12 134,67 Kč a stanovila lhůtu k plnění do 7. 1. 2021 (zjištěno z uplatnění práva na náhradu ze dne 8. 12. 2020). Žalovaný však neuhradil ničeho, proto jej žalobkyně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 15. 11. 2021). 5. Dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Dle § 3 odst. 2 cit. zákona je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Dle § 24 odst. 2 písm. b) cit. zákona Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 7. Dle § 24 odst. 9 věty první cit. zákona vzniká výplatou plnění z garančního fondu Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. 8. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost uvedenou v § 1 odst. 2 a § 3 odst. 2 cit. zákona, když provozoval vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaný způsobil dopravní nehodu, vznikla žalovanému povinnost nahradit poškozenému způsobenou újmu a dále také nahradit náklady vynaložené pověřeným samostatným likvidátorem, které mu vznikly v souvislosti s vyřízením pojistné události. Žalobkyně má tak v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 24 odst. 9 cit. zákona vůči žalovanému právo na náhradu toho, co za něj plnila výplatou pojistného plnění z garančního fondu na úhradu způsobené škody a nákladů na likvidaci ve výši 1/3, tj. ve výši žalované částky. Žalovaný náhradu ve výši žalované částky žalobkyni nezaplatil, přestože jej žalobkyně vyzvala k zaplacení dopisem - uplatněním náhrady a také prostřednictvím předžalobní upomínky, což žalovaný nikterak nesporoval. Soud proto žalobě vyhověl, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to 8. 1. 2021 (dle uplynutí lhůty k plnění dne 7. 1. 2021). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.