4 C 9/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 744 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne 31. 3. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 4 400 Kč. Žalovaný se zavázal do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího měsíce, nejméně však 300 Kč. Žalobkyně a žalovaný si dále ujednali poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, celkem tedy 880 Kč, a dále úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvého dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. Pro případné zesplatnění dluhu si strany ujednaly, že namísto sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně je žalovaný povinen zaplatit úrok ve výši 8 % ročně, přičemž úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Celková výše úroku tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů činí 2 101 Kč. Součástí celkové dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, úvěr se proto v souladu se smluvním ujednáním stal bez dalšího splatným a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení celé dlužné částky. Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ocitl se od 1. 7. 2021 v prodlení. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na požádání finanční prostředky až do výše 4 400 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit a společně s nimi zaplatit úrok ve výši 20 % měsíčně z poskytnutého úvěru a poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % měsíčně z čerpané jistiny úvěru, a to do konce každého kalendářního měsíce. Strany si dále ujednaly pro případ prodlení se splacením dluhu náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení a právo žalobkyně učinit celý dluh splatným, pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splacením dluhu po dobu delší než dva měsíce, v takovém případě se úrok mění z 20 % měsíčně na 8 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši minimálně 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího měsíce, nejméně však 300 Kč. Žalovaný uvedl číslo účtu, na který mají být peněžní prostředky poskytnuty (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 31. 3. 2021). Žalobkyně zaslala žalovanému celkem částku 4 400 Kč (zjištěno z výpisů z účtu žalobkyně). Žalobkyně zasílala žalovanému měsíčně výpisy z revolvingového úvěru, z nichž byla patrná výše dlužné částky (zjištěno z výpisů z revolvingového účtu žalovaného). Žalovaný měsíční splátky řádně a včas neplatil, proto byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 9. 9. 2021 a podacím archem). 4. Z uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem úvěr ve výši 4 400 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úrokem ve výši 20 % měsíčně a poplatkem z úvěru ve výši 20 % měsíčně z čerpané jistiny úvěru. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto žalobkyně požadovala zaplacení 7 744 Kč, což nesporoval. 5. Smlouvou o úvěru se dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným postupem podle § 1 820 a násl. o. z. uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky a závazek žalovaného tyto prostředky splácet společně s úrokem ve výši 20 % měsíčně z poskytnutého úvěru a s poplatkem za čerpání úvěru v celkové výši 20 % měsíčně z čerpané jistiny úvěru, a to v měsíčních splátkách ve výši jedné pětiny částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 4 400 Kč, avšak žalovaný svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, ačkoli mu žalobkyně každý měsíc zasílala výpis z revolvingového účtu, z něhož byla patrná výše dlužné částky. Žalovaný veškeré splátky řádně nezaplatil a počínaje 1. 7. 2021 (což žalovaný nijak nesporoval) se ocitl v prodlení, žalobkyně proto požadovala zaplacení celé zbývající dlužné částky ve výši 7 744 Kč, což žalovaný nesplnil, soud mu proto tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to počínaje 1. 7. 2021, kdy se žalovaný dostal do prodlení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 744 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, daty (smluv, rozhodného období, zániku smluv apod.) a žalované částce. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a.t.