42 C 455/2020-347 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 513 472 Kč s příslušenstvím. Žalobce s žalovaným v minulosti spolupracovali v oblasti nákupu a prodeje restitučních nároků. V rámci této spolupráce se žalobce zabýval vyhledáváním osob oprávněných k restitučním nárokům dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, kterým nemohly být vydány zemědělské pozemky s ohledem na existenci zákonné překážky uvedené v zákoně. Takovéto oprávněné osoby měly evidovány nárok vůči státu a mohly jim být přiděleny jiné pozemky, které stát spravoval, případně mohly svůj nárok převést na další osobu, která měla zájem o nákup„ náhradních pozemků“ od státu. Vyhledáváním osob, které měly zájem o nákup náhradních pozemků od restituentů, se zabýval žalovaný. Prodej náhradních pozemků třetím osobám přitom probíhal za ceny několikanásobně vyšší, než kolik obdržela oprávněná osoba. Výsledkem bylo vytvoření zisku. Zisk vytvořený z každého případu spolupráce měl být dle ústní dohody uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dělen rovným dílem mezi tři osoby - žalovaného, žalobce a spolupracovníka žalovaného [příjmení] [jméno]. [jméno]. V rámci uvedené spolupráce žalobce vyhledával oprávněné osoby, analyzoval těmito osobami předložené doklady, vedl přípravná jednání o podmínkách spolupráce se společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] (dále jen„ určené společnosti“), připravil a připomínkoval smluvní dokumentaci, vedl jednání s právními zástupci oprávněných osob a komunikoval s oprávněnými osobami i v době vedení soudních sporů. Za určené společnosti jednal žalovaný jako statutární orgán a ovládal je jako jediný společník a akcionář. S ohledem na to, že Státní pozemkový úřad (dále jen„ SPÚ“) ocenil nároky oprávněných osob v nesprávně nízké výši a ke správnému ocenění nehodlal přistoupit bez soudního rozhodnutí, bylo nutné vést za oprávněné osoby soudní spor s SPÚ. Oprávněné osoby nechtěly nést náklady soudního sporu ze svých prostředků, bylo tedy dohodnuto, že tyto náklady půjdou k tíži určené společnosti. Žalobce vyhledával v příslušných archivech rozhodné dokumenty pro oprávněné osoby. Veškerá činnost žalobce byla vedena s cílem, aby oprávněná osoba podepsala s určenou společností smlouvu o spolupráci. Úkolem žalovaného a určené společnosti bylo kromě realizace úhrady kupní ceny a vlastního prodeje práv oprávněné osoby třetí straně též financování soudního sporu s SPÚ vedený prostřednictvím Advokátní kanceláře [příjmení], [příjmení], [právnická osoba] (dále jen„ Advokátní kancelář“). Podstatou smlouvy o spolupráci pak byl závazek určené společnosti dosáhnout nového vyššího ocenění restitučního nároku oprávněné osoby. Součástí smlouvy o exkluzivní spolupráci mezi žalobcem a žalovaným bylo ujednání, že v okamžiku, kdy žalovaný nebo určená společnost inkasuje kupní cenu za náhradní pozemky od třetí osoby a realizuje se zisk, měl žalobce od žalovaného obdržet svůj třetinový podíl na takto vytvořeném zisku po odečtení nákladů. Žalobce v této věci vždy jednal s žalovaným jako fyzickou osobou. Žalobce popírá, že by byl v nějakém vztahu se společnostmi, ve kterých působí žalovaný. Žalovaný žalobci nesdělil nic o tom, že by nejednal sám za sebe, ale za některou z právnických osob, které ovládal. Žalobce vždy jednal zcela v intencích výše definované exkluzivní spolupráce a k jejímu prospěchu, a proto mu také náleží jeho jedna třetina. Jednou z oprávněných osob, jichž se týkala spolupráce mezi žalobcem a žalovaným, je H. [příjmení]. Žalobce spolupracoval s H. [příjmení] ještě před uzavřením exkluzivní dohody s žalovaným. Dne [datum] uzavřel žalobce s H. [příjmení] smlouvu o postoupení pohledávky, dle které H. [příjmení] postoupila žalobci své pohledávky vůči státu na náhrady za nevydané pozemky. H. [příjmení] měla však další pohledávky vůči státu a výsledkem žalobcovy činnosti bylo uzavření smlouvy o spolupráci mezi určenou [právnická osoba] a H. [příjmení], na základě které se [anonymizováno] zavázala vyvinout veškeré úsilí k novému ocenění restitučních nároků. V případě úspěchu se H. [příjmení] zavázala uzavřít se [právnická osoba] další smlouvu o spolupráci, dle které se H. [příjmení] zavázala převést náhradní pozemky získané za svůj restituční nárok od státu do vlastnictví třetí osoby za kupní cenu odpovídající ½ nominální hodnoty nově oceněného nároku. Celkem byly náhradní pozemky za restituční nárok H. [příjmení] prodány třetím osobám za 4 826 850 Kč a H. [příjmení] byla vyplacena ½ nově oceněného nároku, tj. částka 286 433 Kč. Rozdíl těchto dvou částek představuje zisk ve výši 4 540 417 Kč. Ten by měl být ponížen o prokazatelně vynaložené náklady na služby zastupující Advokátní kanceláře a výsledná částka dle exkluzivní dohody mezi žalobcem a žalovaným dělena mezi žalobce, žalovaného a J. [jméno] na třetiny. Podíl žalobce na zisku tedy činí 1 513 472 Kč minus 1/3 prokazatelně vynaložených nákladů na služby zastupující advokátní kanceláře. Jelikož jejich výši žalovaný žalobci nesdělil, vychází tato žaloba z předpokladu, že žádné vynaloženy nebyly. Pokud by je žalovaný specifikoval, žalobce požadovanou částku odpovídajícím způsobem poníží. Tvrzení o existující dohodě s žalovaným dokládá tabulka nazvaná„ xxx (1)“, ze které vyplývá, že zisk měl být dělen stejným dílem mezi žalobce, J. [jméno] a žalovaného. Z tabulky je též zřejmé, že se žalobce v minulosti podílel i na ztrátách. [příjmení] jednoho z pokusů o mimosoudní řešení věci byl písemný návrh dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků sepsaný žalovaným a určenou [právnická osoba] a zaslaný žalobci emailem ze dne [datum] prostřednictvím jejich advokátky JUDr. A. [příjmení], která dle textu emailu ze dne [datum] jednala jménem žalovaného a určené [právnická osoba]. Uvedený návrh dohody obsahoval definici a potvrzení spolupráce žalobce a žalovaného. Žalobce uvedený návrh na mimosoudní řešení neakceptoval, důležitý je nicméně z toho hlediska, že žalovaný tímto dokumentem dokládá existenci oné žalobcem popsané exkluzivní ústní dohody o spolupráci, včetně uvedení případů, na kterých spolu účastníci spolupracovali a včetně toho, že žalobci z této spolupráce náleží odměna. V polovině roku 2017 došlo k tomu, že se žalovaný nadále odmítl dělit s žalobcem o zisk na základě smlouvy o exkluzivní spolupráci popsané v žalobě. Žalobce tak oslovil oprávněné osoby, které následně vypověděly plnou moc udělenou [anonymizováno] a zmocnily žalobce. Oprávněné osoby poté plné moci žalobci vypověděly, jelikož jim žalovaný zaplatil část ze zisku z jejich případů, která měla připadnout žalobci. Z toho je zřejmé, že žalovaný počítal s tím, že 2/3 zisku mají náležet žalovanému a že žalobce počítal také s 1/3 zisku pro žalobce. Žalobce je přesvědčen, že postačí, pokud prokáže existenci spolupráce se žalovaným, která vedla na případu H. [příjmení] k vytvoření zisku, včetně toho, že prokáže vytvoření tohoto zisku. Pokud totiž vzájemná spolupráce účastníků vedla k vytvoření zisku, aniž by bylo dohodnuto nebo prokázáno, jakým způsobem se o něj mají účastníci dělit, analogicky k § [číslo] odst. 1, resp. § 1122 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), by se mělo za to, že podíly účastníků na zisku jsou stejné, tedy žalobci by i v takovém případě náležel podíl ve výši nejméně 1/3 na zisku. Z těchto důkazů rovněž vyplývá, že žalobce neměl být a ani nebyl vyplácen už při uzavření smlouvy s restituentem. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaný také namítá nedostatek pasivní legitimace, když jakožto fyzická osoba s žalobcem nikdy nespolupracoval a ani jako fyzická osoba neprovozoval žádnou činnost, kterou žalobce v žalobě popisuje. Žalobce nijak nedoložil, že by byla mezi ním a žalovaným uzavřena písemná či ústní smlouva o spolupráci, z níž by mu plynuly jím tvrzené nároky. Nedoložil, mezi jakými subjekty měla být taková smlouva uzavřena, co bylo jejím předmětem a zejména v jaké výši byla sjednána případná odměna. Činností, kterou mj. popisuje žalobce v žalobě, se zabývala [právnická osoba]. Žalovaný v této společnosti od roku 2005 vystupuje jako její jediný společník a jednatel. V této společnosti jako její zaměstnanec pracoval také Mgr. J. [jméno]. Žalovaný a J. [jméno] si jako dlouholetí spolupracovníci dělili výsledek hospodářské činnosti [anonymizováno] rovným dílem. K dělení zisku nikoho nepřizvali. Žalobce měl na starost vstupní jednání s potenciálními klienty – restituenty. Kontakty na tyto osoby, které měly být osloveny, pocházely od [anonymizováno]. Žalobce pracoval pro [anonymizováno] na vlastní IČO jako jeden ze spolupracovníků. Kontaktoval restituenty s cílem uzavřít smlouvu o spolupráci mezi restituentem a [anonymizováno], popř. [právnická osoba]. Za tuto činnost v případě uzavření smlouvy o spolupráci s restituenty fakturoval žalobce odměnu. Výši odměny stanovoval žalovaný spolu s J. [jméno] po dohodě se žalobcem. Tato fakturovaná odměna byla konečná a žalobce žádný jiný nárok za tuto odveden