70 C 73/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 14.9.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 936,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění motorového vozidla s počátkem pojištění dne 22.2.2021. Pojistné bylo sjednáno na částku 18 730 Kč ročně s čtvrtletní splatností. Pojištění zaniklo ke dni 10.6.2021 z důvodu vyřazení vozidla z evidence vozidel, žalobkyně proto požaduje dlužné pojistné ve výši 936,60 Kč za období od 22.5.2021 do 10.6.2021 a dále úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí soud postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Ve věci je přítomen cizí prvek daný státní příslušností žalovaného, soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Jelikož mezinárodní dvoustranná smlouva uzavřená s Ruskou federací spory z pojistných smluv výslovně neřeší, aplikoval soud s odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), konkrétně čl. 14 odst. 1, podle něhož může pojistitel žalovat pojistníka u soudu toho členského státu, v němž má bydliště, když žalovaný měl bydliště na území České republiky ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis. Rozhodné právo je právo české s odkazem na článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (shodně v obdobné věci rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 8/2021 ze dne 17.2.2021). 5. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění dne 22.2.2021 Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla Škoda Octavia, [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 18 730 Kč, a to s ročním pojistným obdobím s frekvencí splátky ve výši 4 683 Kč čtvrtletně vždy k 22. dni 2.,5.,8. a 11. měsíce roku (zjištěno z pojistné smlouvy). Dne 9.6.2021 bylo vozidlo vyřazeno z evidence vozidel (zjištěno s technického průkazu). Žalovaný byl upozorněn na existenci dluhu a zánik pojistné smlouvy z důvodu vyřazení vozidla z provozu (zjištěno z dopisu zánik pojištění ze dne 17.6.2021). Pojištění zaniklo dne 10.6.2021, žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od 22.5.2021 do 10.6.2021. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné v poměrné části za shora vymezené období ve výši 936,60 Kč, kdy denní pojistné bylo vynásobeno počtem dnů trvání pojištění, za které nebylo pojištění hrazeno. Žalovaný byl před podáním žaloby k zaplacení dluhu písemně opakovaně vyzván (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 17.7.2021 a ze dne 31.8.2022, vč. podacího archu). Poplatek za upomínku zaslanou po zániku pojištění činí 200 Kč (zjištěno ze sazebníku administrativních poplatků). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela s žalovaným (jako pojistníkem) smlouvu ve smyslu ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a žalovaný se zavázal za toto pojištění platit pojistné ve sjednané výši. Podle ust. § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Pojištění zaniklo podle ust. § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně však nárokuje uhrazení dluhu jen za skutečnou dobu pojištění, tj. do zániku pojistné smlouvy. Dlužné pojistné je vypočteno dle denního poměru trvání smlouvy v příslušném dlužném pojistném období. 7. Žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění, za které nebylo uhrazeno pojistné, a to ani po výzvě před podáním žaloby, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost s tím, že vedle dlužného pojistného je povinen zaplatit paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 200 Kč a zákonný úrok z prodlení. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z dlužného pojistného vyplývá z ust. § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši sjednané nebo stanovené ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky byla žalovanému uložena počínaje dnem následujícím po splatnosti pojistného, tj. dnem 23.5.2022 a trvá až do jejího úplného uhrazení. 8. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s ust. § 160 o.s.ř. s tím, že pro prodloužení obecné pariční lhůty neshledal důvody. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a odměny advokáta za 3 úkony právní služby - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) po 200 Kč podle ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dále tomu odpovídající 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (počítáno z částky 900 Kč v sazbě 21 %). Odměna právního zástupce byla stanovena s odkazem na ust. § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podává typově shodné žaloby, a to na ustáleném vzoru, opakovaně ve velkém množství (tzv. formulářové žaloby), taková žaloba má podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje od jiných žalob jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami. Za takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, proto právnímu zástupci náleží odměna podle ust. § 14b advokátního tarifu (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012). Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.