10 C 62/2022-122 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhají určení vlastnictví k nemovitosti - pozemku parc. [číslo] o výměře 271 m2, silnice, ostatní plocha, nacházející se v k.ú. [část obce], [územní celek], každý v rozsahu id. ½. Uvedli, že jsou v současné době zapsáni spolu se žalovaným jako duplicitní vlastníci předmětného pozemku, mají však za to, že žalovaný nikdy vlastnické právo k němu nenabyl. Z knihovní vložky [číslo] pro k.ú. [část obce] žalobci zjistili, že vlastníky pozemků na této vložce zapsaných, mimo jiné pozemků [anonymizována tři slova], jejichž části se později staly součásti pozemku parc.č. [rok] v k.ú. [část obce], byli manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], prarodiče žalobců. Na základě rozhodnutí Státního notářství [okres] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] nabyla veškeré dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení] jeho pozůstalá dcera [jméno] [příjmení]. Na základě rozhodnutí Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] nabyla [jméno] [příjmení] i dědictví po [jméno] [příjmení] a stala se výlučným vlastníkem pozemků PK [anonymizována dvě slova], v rozhodnutí je uvedeno, že pozemky jsou v užívání socialistické organizace. Části parcel [anonymizována čtyři slova] se následně staly součástí pozemku parc. [číslo] (v katastru jako PKV [číslo]), ze kterého byl při opravě dat neměřičským záznamem [číslo] [rok] oddělen předmětný pozemek. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla o tomto informována dopisem katastrálního úřadu ze dne [datum]. Žalobci nabyli předmětný pozemek do svého vlastnictví na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Z rešerše, kterou si žalobci nechali zpracovat, plyne, že neexistuje žádná kupní ani hospodářská smlouva uzavřená mezi právními předchůdci žalobců a socialistickým státem či organizací, na základě které by vlastnické právo k předmětnému pozemku přešlo na socialistickou organizaci či stát či že ty tito k pozemku získali užívací právo. Socialistický stát tedy zřejmě předmětný pozemek zabral k hospodaření, aniž by bral ohled na vlastnické právo právních předchůdců žalobců. 2. Žalobci se proto domáhají určení svého vlastnického práva k předmětnému pozemku. 3. Žalovaný v následném vyjádření nárok žalobkyně zcela neuznal. S ohledem na argumentaci žalobců, že si socialistický stát předmětný pozemek a další jednoduše zabral k hospodaření, aniž by bral ohled na vlastnické právo právních předchůdců žalobců, uvedl, že v minulosti u předmětného pozemku došlo patrně k tzv. vynětí faktického užívání předmětného pozemku ze sféry fyzických osob, čili k odnětí věci státem bez právního důvodu ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. či § 6 odst. 1 písm. p) zákona č. 229/1991 Sb. Žalobcům i jejich právním předchůdcům musel být znám faktický stav pozemku, tj. jeho zastavěnost komunikací, i to, že s ním hospodařila socialistická organizace. Žalobci, resp. jejich právní předchůdci, se tedy měli domáhat nápravy podle těchto restitučních zákonů. Pokud této možnosti nevyužili, nemohou se vlastnického práva domáhat žalobou v občanskoprávním řízení. Žalovaný od roku [rok] (účinnosti zákona č. 172/1991 Sb.) se sporným pozemkem nakládá a zajišťuje jeho údržbu, v katastru nemovitostí byl jako vlastník pozemku zapsán na základě citovaného zákona, přičemž se v době jeho účinnosti jevilo, že jsou veškeré podmínky pro přechod vlastnického práva na žalovaného ze státu splněny. Před rokem 1991 byl pozemek evidován ve vlastnictví čs. státu (dříve jako PK [číslo] – okresní silnice). Žalovaný je proto přesvědčen, že předmětný pozemek vydržel, neboť s ním nakládal, choval se jako jeho výlučný vlastník, a to v dobré víře až do vyznačení duplicity v roce [rok]. 4. Z uvedených důvodů navrhl žalovaný zamítnutí žaloby a určení, že je vlastníkem předmětného pozemku. 5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 6. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: 7. Žalobci a žalovaný jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako duplicitní vlastníci předmětného pozemku (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro k.ú. [část obce], [list vlastnictví]). 8. Předmětný pozemek vznikl obnovením původních částí PK parcel [anonymizována tři slova] v k.ú. [část obce], duplicitní zápis byl učiněn, neboť katastrálnímu úřadu byly postupně předloženy různé právní listiny, z nichž každá svědčí ve prospěch jiného vlastníka k této nemovitosti, a to rozhodnutí o dědictví [spisová značka] pro PK [anonymizována tři slova] a vznik práva ze zákona [číslo] [rok] pro parcelu [číslo], duplicitní zápis bude odstraněn na základě pravomocného rozhodnutí soudu (prokázáno vyrozuměním o duplicitním zápisu vlastnictví ze dne [datum]). 9. Komunikace se na předmětném pozemku nachází již nejméně od [anonymizováno] let minulého století (prokázáno historickou mapou, dle sdělení žalobců k roku [rok]). 10. Předmětný pozemek byl vyčleněn z pozemku parc. [číslo] na základě geometrického plánu [číslo] [rok] (prokázáno geometrickým plánem). 11. Vlastníky pozemků PK [anonymizována tři slova] byli [jméno] a [jméno] [příjmení] na základě trhové smlouvy ze dne [číslo], [číslo], poté [jméno] a [jméno] [příjmení], posléze [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] (prokázáno knihovní vložkou [číslo] pro k.ú. [část obce]), následně vlastnické právo přešlo na [jméno] [příjmení], s tím, že pozemky jsou v užívání socialistické organizace ve [část obce] (prokázáno rozhodnutím Státního notářství [okres] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] a rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]), a na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] na žalobce (prokázáno citovaným usnesením). 12. Pozemek parc.č. [rok] v k.ú. [část obce] (dříve [číslo], původně [číslo] a [anonymizováno] v k.ú. [část obce] a dříve [příjmení]) byl historicky ve vlastnictví československého státu, nejméně od [anonymizováno] let 20. století, na žalovaného vlastnictví k němu přešlo na základě zákona č. 172/1991 Sb. podle § 5 (prokázáno listem vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], listem vlastnictví [číslo] pro [územní celek], seznamem nemovitostí pro k.ú. [část obce], [část obce] [číslo], výpisem z katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], [list vlastnictví], rozhodnutím Ministerstva financí ČR ze dne [datum] včetně seznamu nemovitostí, návrhem na zápis do katastru nemovitostí ze dne [datum]). 13. Správa pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] byla ke dni [datum] převedena na [ulice] podniky hl.m. [obec], [ulice] správa komunikací k. ú. o. (prokázáno hospodářskou smlouvou ze dne [datum]), [anonymizováno] [obec] nadále údržbu předmětného pozemku včetně sečí zajišťuje (prokázáno potvrzením o seči ze dne [datum], zápisem změn do evidence nemovitostí ze dne [datum]). 14. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení. 15. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, důvodný je naopak vzájemný návrh žalovaného. 16. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“), a to v souladu s ust. § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a dále podle ust. § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věci z majetku České republiky, ve znění účinném do 28.11.1991. 17. Podle ust. § 134 odst. 1 občanského zákoníku oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. 18. Podle ust. § 129 odst. 1 občanského zákoníku držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. 19. Podle ust. § 130 odst. 1 občanského zákoníku je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. 20. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 172/1991 Sb. na žádost obce může okresní úřad a v hlavním městě [obec] ministerstvo financí České republiky rozhodnout, že do vlastnictví obce