15 C 249/2023-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 5. 2023 domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] PERSONAL FINANCE, jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 1. 4. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem do výše 50 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřovala pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr i se sjednanými poplatky formou sjednaných pravidelných měsíčních splátek s uvedením variabilního symbolu [číslo], se splatností 1. splátky ke dni 17. 6. 2021. Doporučená měsíční splátka byla stanovena ve výši 3 000 Kč, minimální stanovená splátka pak měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak částku 500 Kč. Celkově žalovaný vyčerpal 192 464,61 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 %, RPSN 28,74 %. Protože žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce od smlouvy odstoupil a dlužnou částku zesplatnil ke dni 31. 12. 2022. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2023, s účinností ke dni 17. 1. 2023, byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 49 799,76 Kč, kapitalizovaný úrok (příslušenství pohledávky postoupené v pevné částce) ve výši 7 374,49 Kč, zákonný úrok z prodlení od 1. 1. 2023 do zaplacení, úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky výši 578 Kč a smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 49 799,76 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 19. 12. 2022 do 2. 1. 2023 ve výši 682,80 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. 6. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvou o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem ke dni podpisu smlouvy ve výši 50 000 Kč. Sjednáno bylo dále pojištění s měsíční úhradou ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 50 000 Kč. Celkové náklady domácnosti činí 15 000 Kč, finanční závazky 13 000 Kč. Strany si dále ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] včetně specifických podmínek). 7. Žalovaný celkem vyčerpal částku ve výši 192 464,61 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku ve výši 164 919 Kč, přičemž tyto úhrady byly započteny na čerpané finanční prostředky, sjednané smluvní úroky, případný poplatek za sjednané pojištění, poplatky za vedení úvěrového účtu, odeslání písemných upomínek či zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty (zjištěno z platební historie žalovaného). 8. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, proto jej právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila ke dni 31. 12. 2022 za splatný (prokázáno odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 28. 11. 2022) 9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena s účinností ke dni 17. 1. 2023. Postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2023, oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího archu). 10. Dlužnou částku však žalovaný ani přes výzvu žalobkyně do dne podání žaloby neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 11. 5. 2023). 11. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 16. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 18. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 20. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu načerpal částku ve výši 192 464,61 Kč, celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 164 919 Kč, přičemž tyto úhrady byly započteny na čerpané finanční prostředky, sjednané