16 C 253/2022-72 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal nahrazení souhlasu žalované s vydáním předmětu úschovy – nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec Praha, [katastrální uzemí], a dále pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Praha, [katastrální uzemí], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen„ nemovité věci“). Tyto nemovité věci byly složeny do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 5 na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2021, č.j. [spisová značka], ve spojení s unesením Vrchního soudu ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. [spisová značka]. Věc úschovy je u Obvodního soudu pro Prahu 5 vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, které nabyl do svého vlastnictví na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 5. 2013, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2013, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce byl zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník nemovitých věci pod V [číslo] a jeho vlastnické právo ke dni podání žaloby trvá. Žalovaná, která sdělila úschovnímu soudu, že s vydáním předmětu úschovy žalobci nesouhlasí, nemá k předmětným nemovitým věcem žádný právní titul ani žádné skutečnosti svědčící proti vlastnickému právu žalobce. Pokud žalovaná tvrdí, že vydání předmětu úschovy brání řízení o žalobě na určení vlastnického práva, které je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka], takto nic nemění na situaci, že ke dni podání této žaloby je vlastníkem nemovitých věcí žalobce, jehož vlastnické právo je tímto omezeno. Rozhodl-li dále Městský soud v Praze o složení nemovitostí do úschovy z důvodu, že soud neví, kdo je ke dni složení nemovitostí do úschovy jejich vlastníkem, a to s ohledem na sporné otázky týkající se restitučního řízení, dle žalobce byl-li by prokázán vznik bezdůvodného obohacení, připadá v úvahu jeho úhrada v penězích nebo vydání pozemků vydaných na základě tohoto bezdůvodného obohacení. Takový rozsudek by však měl účinky, které by nastaly od právní moci takového rozsudku, ve sporu o vydání souhlasu s předmětem úschovy se však řeší otázka, kdo je současným vlastníkem nemovitostí. Takovým vlastníkem je poté žalobce. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že vlastníkem předmětných nemovitostí je žalovaná a nikoli žalobce. V této souvislosti žalovaná poukázala na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého k uvedeným nemovitým věcem uplatnila vlastnické právo. Žalovaná dále uvedla, že žádostí podanou dne [datum] panem [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [celé jméno žalobce] a žádostí rovněž ze dne [datum] podanou paní [jméno] [příjmení] bylo zahájeno u Pozemkového úřadu Hlavního města Prahy řízení o vydání pozemků v původním vlastnictví dědiců [jméno] [příjmení], tedy sourozenců pana [jméno] [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]. Ohledně uvedených žádostí bylo následně rozhodováno. V průběhu správního řízení někteří z žadatelů zamřeli a na jejich místo nastoupili jejich právní nástupci. Po smrti [jméno] [příjmení] na jeho místo nastoupila jakožto jeho právní nástupkyně paní [jméno] [příjmení] a po smrti [jméno] [celé jméno žalobce] na jeho místo nastoupili jeho právní nástupci [jméno] [celé jméno žalobce], žalobce a paní [jméno] [příjmení]. V rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. PÚ [číslo] Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad vydalo řadu správních rozhodnutí. Mezi nimi byla i následující rozhodnutí: [číslo jednací] ze dne 4. 9. 2009, [číslo jednací] ze dne 5. 10. 2009, [číslo jednací] ze dne 24. 11. 2009 a [číslo jednací] ze dne 21. 9. 2010. Těmito rozhodnutími bylo mimo jiné rozhodnuto, že paní [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení], pan [jméno] [celé jméno žalobce], žalobce a paní [jméno] [příjmení] jsou ve smyslu zákona o půdě oprávněnými osobami. Nicméně jsou oprávněni k restituci majetku toliko po svých právních předchůdcích, zůstavitelích závětí, tedy po JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Nikdy nebyli oprávněnými osobami k majetku, který dříve vlastnil [jméno] [jméno] [příjmení], neboť s ním nebyli jakýmkoliv způsobem příbuzní, a to ani pokrevně či„ sešvagřením“. Žadatelé o restituci, tedy paní [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení], pan [jméno] [celé jméno žalobce], žalobce a paní [jméno] [příjmení] mezi sebou uzavřeli dohodu o sdružení restitučních nároků ze dne [datum]. Na základě této dohody všechny žadatele zastupoval žalobce ve věcech vypořádání jejich restitučního nároku ve vztahu k Pozemkovému fondu České republiky a podával žaloby s tím, že na žalobce byly převedeny v mnoha řízeních náhradní pozemky, mající celkovou administrativní hodnotu vyšší, než byl restituční nárok žalobce a s ním sdružených osob, a došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení na jejich straně. V trestním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 45 T 9/2019 proti bývalým zaměstnancům Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad Praha, soudy dovodily a potvrdily, že mimo jiné rozhodnutí PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ 1978 a PÚ [číslo] jsou věcně nesprávná a v souvislosti vydáním těchto rozhodnutí došlo k odsouzení několika úředníků. V okamžiku podání žalované tohoto vyjádření bylo poslední rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve věci Ing. [jméno] [příjmení] napadeno dovolání ze strany státního zastupitelství, neboť Vrchní soud v Praze se neřídil předchozím závěrem dovolacího soudu v otázce míry zavinění této obžalované, když dovolací soud dovodil zavinění úmyslné, každopádně však trestní soudy potvrdily, že výše uvedená správní rozhodnutí jsou věcně nesprávná, pokud se týká restituce majetku, který dříve vlastnil [jméno] [jméno] [příjmení], neboť k restituci takového majetku nejsou žadatelé o restituci oprávněni. V trestním řízení vyšla najevo i ta skutečnost, že žalobce uplatňoval nároky opírající se o nezákonná rozhodnutí, přičemž si byl vědom toho, že v rámci těchto rozhodnutí jsou dané osoby mylně označováni za příbuzné původních vlastníků pozemků. V tomto ohledu se tak ze strany žalobce jednalo minimálně o úmyslné bezdůvodné obohacení, neboť věděl, že uplatňuje nárok, který ve skutečnosti nemá. 3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy (viz ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a podstatnou částí spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. 59 Sd 213/2021. Navrhla-li žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] doplnit dokazování listinnými důkazy za účelem posouzení restitučního nároku žalobce, potažmo jeho přečerpání, takovým důkazním návrhům soud nevyhověl pro jejich zjevnou nadbytečnost, když výsledek takového dokazování by na rozhodnutí soudu neměl žádný podstatný vliv. 4. Z provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 5. 2013, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto tak, že soud nahrazuje projev vůle žalované České republiky – Státní pozemkový úřad, jímž žalovaná souhlasí s převodem nemovitostí pozemků, mj. parc. [číslo] katastrální území Řeporyje, a parc. [číslo] katastrální území Lochkov, na žalobce, a to s tím, že žalobci jakožto nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2013, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z označených rozsudků. Skutečnost, že žalobce je nadále zapsána jako vlastník předmětných pozemků, je zřejmá z výpisů z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Praha, katastrální území Řeporyje, a [list vlastnictví] pro obec Praha, katastrální území Lochkov, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha; v rámci těchto výpisů je dále zřejmé, že žalobce nabyl vlastnické právo k daným nemovitostem na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 5. 2013, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2013, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2021, č.j. [spisová značka], ve spojení s unesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. [spisová značka], bylo rozhodnuto, že výše označené pozemky (vedle pozemků dalších) se ukládají do úschovy, a to s tím, že o vlastnickém právu zúčastněných osob [právnická osoba], [IČO], [právnická osoba], [IČO], a [celé jméno žalobce], [datum narození], má Městský soud v Praze zásadních pochybností, neboť nabytí veškerých ve výroku daného rozhodnutí vymezených nemovitostí je zasaženo tr