18 C 125/2023-33 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne [datum] ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovaným dne [datum] její právní předchůdkyně, [právnická osoba] a.s, [IČO]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému prostřednictvím bankovního převodu úvěr ve výši 29 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 29 559,70 Kč splatný v den splatnosti úvěru. Smlouva byla žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný přes svůj uživatelský účet požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně poté po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet zaslala žalovanému návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně z doložených příjmů a výdajů žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a neuhradil ani poplatek za poskytnutí úvěru, za dobu trvání úvěru zaplatil pouze částku 24,33 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě rámcové smlouvy ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Pohledávka sestává z dlužné jistiny 29 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 29 535,37 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 5 754,71 Kč (úrok ve sjednané sazbě za období od [datum] do [datum]), smluvní pokuty 14 500 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od [datum] do [datum] do výše poloviny jistiny), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 918,01 Kč (úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), nákladů na vymožení pohledávky ve výši 502,92 Kč a nákladů na upomínku 39 Kč. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný nereagoval na žádnou z upomínek právní předchůdkyně žalobkyně ani zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má evidované bydliště na území České republiky (čl. 62 odst. 1 citovaného nařízení). 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] a.s, [IČO], sídlem [adresa], zavázala žalovanému označenému jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou, e-mailem, číslem občanského průkazu a číslem bankovního účtu poskytnout dne [datum] bezúčelový úvěr ve výši 29 000 Kč za poplatek 29 559,70 Kč na dobu 28 dnů. Zápůjční úroková sazba činila 40 % ročně. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit do [datum]. Žalovaný měl smlouvu potvrdit [příjmení] kódem, nicméně není zřejmé, na jaké telefonní číslo byl kód zaslán, neboť v označení žalovaného tento údaj schází. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva o úvěru byla podřízena českému právu s odkazem na zákony č. 89/2012 Sb., č. 634/1992 Sb. a [číslo] Sb. v záhlaví (smlouva o spotřebitelském úvěru). Celková částka, kterou měl žalovaný na základě smlouvy o úvěru zaplatit, činila 40 051 Kč RPSN činila 9 563,3 % (formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). 6. V září [rok] přišla na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] platba označená jako nemocenská ve výši 3 412 Kč, v lednu [rok] platba ve výši 28 279 Kč od [anonymizováno] v [část obce], v únoru [rok] platba ve výši 41 686 Kč od [anonymizováno] v [část obce], v březnu [rok] platba ve výši 49 590 Kč od [anonymizováno] v [část obce], v dubnu 2021 platba ve výši 50 750 Kč od [anonymizováno] v [část obce] a v květnu [rok] platba ve výši 14 875,13 [právnická osoba] úhrada. Ostatní údaje včetně stavu zůstatku účtu byly žalobkyní začerněny, nelze si tudíž z pohybu na účtu učinit žádný závěr o tom, jak vyrovnaně žalovaný hospodařil, zda měl více splácených úvěrů či jeho výdaje významně převyšovaly jeho příjmy (výpis z běžného účtu). Žalovanému se ze mzdy strhávalo závodní stravování a nájemné (výplatní pásky). 7. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] provedla platbu ve výši 29 000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, tj. na účet č. [bankovní účet] (potvrzení o platbě). 8. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (rámcová smlouva o postoupení pohledávek) ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek včetně potvrzení o úhradě), což bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobkyně ze dne [datum] (oznámení) a dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] (oznámení) odeslaným dne [datum] (podací arch), součástí dopisu byla výzva žalovanému k zaplacení jeho dluhu ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Zástupce žalobkyně vyrozuměl žalovaného o převzetí zastoupení žalobkyně (oznámení o předání do advokátní kanceláře). Dle interního systému žalobkyně byl žalovanému odeslán dne [datum] obyčejný dopis (výpis úkonu mimosoudního vymáhání). 9. K zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne [datum] (předžalobní výzva) zaslanou žalovanému dne [datum] (podací arch). 10. Soud neučinil žádné pro rozhodnutí podstatné skutkové zjištění z projektu vnitrostátní fúze, neboť k fúzi došlo v době předcházející uzavření smlouvy o úvěru. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 12. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovensko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá ze záhlaví smlouvy. 13. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 14. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18, [právnická osoba] [anonymizováno], řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradikto