24 C 103/2021-303 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení 1 236 630,69 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 5. 12. 2019 do zaplacení (výrok I), rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 98 445,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II), a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 49 222,80 Kč k rukám právní zástupkyně vedlejšího účastníka na straně žalované, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě podané z titulu náhrady škody podle § 16 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů s tím, že v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 42 C 375/2013 (dále jen„ Řízení 1.“) se tamější žalobkyně paní [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], tehdejší manželka [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba] (nynější žalobkyně), domáhala po nynější žalobkyni (v postavení žalované) zaplacení 842 963 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty z titulu nesplacených půjček. Nynější žalobkyni v tomto řízení zastupoval na základě plné moci ze dne 15. 1. 2014 advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který se však včas nevyjádřil k výzvě soudu učiněné podle § 114b zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoli mu bylo nynější žalobkyní sděleno, že a jakým způsobem na dané půjčky již v roce 2011 zaplatila částku 825 000 Kč na účet paní [příjmení]. Pouze z tohoto důvodu bylo v Řízení 1. žalobě vyhověno rozsudkem pro uznání ze dne 30. 1. 2014, č. j. 42 C 375/2013-23, který nabyl právní moci dne 22. 2. 2014. Žalobkyně se proto v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 42 C 44/2017 (dále jen„ Řízení 2.“) domáhala po žalovaném advokátovi [anonymizováno] [příjmení] zaplacení částky 1 038 039 Kč s příslušenstvím, tj. částky přiznané v Řízení 1. včetně nákladů proběhlé exekuce, z titulu náhrady škody způsobené žalobkyni [příjmení] [příjmení] jako advokátem při výkonu advokacie porušením jeho zákonné povinnosti dle § 16 odst. 2 zákona o advokacii při zastupování žalobkyně v Řízení 1. V Řízení 2. zastupovala žalobkyni žalovaná advokátní kancelář (konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), a to na základě plné moci udělené dne 14. 8. 2017. I v tomto řízení však žalovaná porušila své zákonné povinnosti advokáta, a to tím, že řádně nereagovala na výzvu soudu učiněnou podle § 118a odst. 1 a 3 o s. ř. dne 4. 1. 2018, resp. dne 21. 3. 2018, aby žalobkyně tvrdila a prokázala skutečnost, že ohledně vkladů ve výši 825 000 Kč na účet paní [příjmení] bylo v účetnictví žalobkyně účtováno jako o splátkách půjčky, resp. že jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] v roce 2011 vybral peníze, resp. 825 000 Kč z pokladny žalobkyně. [anonymizováno] [příjmení] měl porušit svou zákonnou povinnost konkrétně tím, že na druhé poučení soudu v Řízení 2. bez konzultace se žalobkyní uvedl, že k daným skutečnostem nemá žalobkyně žádné návrhy na doplnění dokazování, a to přestože mu před tím na společné schůzce žalobkyně sdělila veškerá skutková tvrzení a v úvahu připadající důkazy. Konkrétně měla být žalovaná řádně informována žalobkyní, že ve dnech 20. 5. 2011, 16. 6. 2011 a 30. 6. 2011 jednatel žalobkyně provedl výběry hotovosti z poklady žalobkyně (ačkoli o nich v dané době omylem nebylo takto v účetnictví žalobkyně účtováno), které v týchž částkách 500 000 Kč, 95 000 Kč, 150 000 Kč a 80 000 Kč vložil v dané dny na účet č. [bankovní účet] majitelky paní [příjmení], čímž žalobkyně v roce 2011 zaplatila na půjčky částku 825 000 Kč, jak potvrzuje např. usnesení Okresního soudu Praha - západ ze dne 24. 4. 2015, č. j. [číslo jednací], a v tomto rozsahu tedy měla být žaloba v Řízení 1. zamítnuta. K prokázání těchto skutečností žalobkyně nabízela výpisy z jejího účtu, výslechy jednatele žalobkyně, svědkyně [příjmení], [příjmení], podklady o zaplacení nákladů exekuce, podklady k opakované úhradě částky 825 000 Kč včetně úroků z prodlení, a podklady o vypořádání společného jmění jednatele žalobkyně s jeho tehdejší manželkou paní [příjmení], v jehož rámci byly řešeny i otázky související s půjčkami žalobkyně v rámci Řízení 1. Přestože žalovaná k tomu měla veškeré informace a podklady, podle žalobkyně řádně nereagovala na výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., čímž porušila svou zákonnou povinnost advokáta, byla žaloba v Řízení 2. zamítnuta rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 28. 3. 2018, č. j. 42 C 44/2017-208, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2018, č. j. 39 Co 195/2018-327, čímž žalobci vznikla škoda v žalované výši spočívající v částce 825 000 Kč coby jistiny přiznané rozsudkem v Řízení 1., v částce 85 710 Kč tvořené náklady řízení přiznané rozsudkem v Řízení 1., v částce 44 649 Kč coby náklady oprávněné paní [příjmení] v exekučním řízení, a v částce 167 802,80 Kč a 30 879 Kč představující náklady řízení přiznané rozsudkem v Řízení 2. Žalovaná byla o nároku žalobkyně informována nejpozději vyjádřením žalobkyně ze dne 19. 7. 2019 v rámci řízení vedeného u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 8 C 251/2019 ve věci zaplacení ceny právních služeb žalované pro žalobkyni, s nímž se mohla seznámit nejpozději na jednání daného soudu dne 4. 12. 2019. Žalovaná však žalobkyni ničeho nezaplatila, žalobkyně proto požaduje zaplacení celé žalované částky včetně zákonných úroků z prodlení od 5. 12. 2019 do zaplacení. 3. Žalovaná, ve shodě s vedlejším účastníkem na její straně, nárok žalobkyně neuznala pro absenci škody, porušení právní povinnosti i příčinné souvislost. Zcela odmítla, že by při zastupování žalobkyně svým postupem jakýmkoli způsobem porušila své právní povinnosti, či že by nesprávně reagovala na poučení soudu. Žalovaná nesporovala, že na základě plné moci ze dne 14. 8. 2017 byla mezi žalobkyní jako klientem a žalovanou jako právním zástupcem uzavřena smlouva o právní službě, dle níž žalovaná poskytovala žalobkyni právní služby v Řízení 2. O obsahu výzvy soudu k doplnění tvrzení a důkazů provedené v Řízení 2. ze dne 4. 1. 2018 a o nutnosti v daném rozsahu doplnit tvrzení a důkazy žalovaná informovala žalobkyni e-maily z 8. 1. 2018 a 25. 1. 2018, a na poučení vůči soudu řádně reagovala podáním z 1. 2. 2018. Obdobná výzva soudu na doplnění tvrzení a důkazů v Řízení 2. učiněná dne 21. 3. 2018 byla reakcí na to, že žalobkyně přes poučení žalované, které žalobkyni dala po proběhnutí jednání soudu dne 4. 1. 2018, nedoplnila tvrzení a důkazy, zejména výslovně požadovanými účetními doklady, a neprokázala skutečnost náhrady škody, kterou žalovala. Z odůvodnění následně vyneseného rozsudku soudu prvního stupně ze dne 28. 3. 2018, č. j. 42 C 44/2017-208, pak plyne, že soud se v rámci Řízení 2. zabýval skutkovými okolnostmi původního vztahu mezi žalobkyní a paní [příjmení], měl dostatek důkazů a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že jednatel žalobkyně tvrzené vklady na účet paní [příjmení] provedl jako její manžel, tj. že se nejednalo o vklady žalobkyně, pročež byla žaloba v Řízení 2. zamítnuta. Žalovaná tedy o poučení soudu v rámci Řízení 2. žalobkyni řádně informovala, osobní účast jednatele žalobkyně na jednání soudu neměla na výsledek žádný vliv a byla plně na vůli jednatele žalobkyně. Jí předložené skutečnosti a důkazy však nebyly způsobilé prokázat, že plnila paní [příjmení] dluh před tím, než paní [příjmení] podala žalobu v Řízení 1., tedy nebyly ani způsobilé prokázat, že nebýt pochybení [anonymizováno] [příjmení], mohla být žalobkyně v Řízení 1. úspěšná. Příčinou neúspěchu žalobkyně v Řízení 1. i následném Řízení 2. tak byla neschopnost žalobkyně prokázat, že svůj původní dluh paní [příjmení] uhradila tvrzenými převody na účet paní [příjmení], proto ani v tomto řízení není dána příčinná souvislost. Žalovaná proto žádala zamítnutí žaloby. 4. V bodech 5 až 13 odůvodnění rozsudku uvedl soud prvního stupně podrobná skutková zjištění, která posoudil podle § 16 a § 24 odst. 1 zákona o advokacii. Podle soudu prvního stupně je odpovědnost žalované podle těchto ustanovení dána, pokud současně došlo k porušení právní povinnosti advokáta při výkonu advokacie, ke vzniku škody, a pokud je mezi porušením právní povinnosti žalované coby advokáta při výkonu advokacie a vznikem škody žalobkyni dána příčinná souvislost. V projednávaném případě bylo tedy rozhodné, zda vůbec došlo k porušení povinnosti žalované coby advokáta při výkonu advokacie v Řízení 2., a zda nebýt tohoto pochybení by ke škodě nedošlo, resp. zda by ke škodě došlo i v případě, že by výkon advokacie žalovanou byl bezvadným. Podle soudu prvního stupně se žalovaná tohoto pochybení nedopustila, neboť e-mailem ze dne 26. 10. 2017 a ze dne 8. 1. 2018 informovala žalobkyni o předběžném názoru a poučení podle § 118a o. s. ř. soudu v Řízení 2., a prostřednictvím vyjádření ze dne 1. 2. 2018 v zastoupení žalobkyně zcela řádně a úplně pojala veškeré informace