28 C 186/2023-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost T- [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne [datum] a [datum] účastnické smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] na základě kterých odebrala od poskytovatele těchto služeb kromě služeb elektronických komunikací i související služby, a to zprostředkované služby, pojištění. Žalovaná současně uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně kupní smlouvy na koncová zařízení, součástí kterých byl i splátkový kalendář. Nárok byl vyúčtován fakturou [číslo] na částku 179 Kč, 10,10 Kč, 380 Kč a 60 Kč se splatností [datum], fakturou [číslo] na částku 316,99 Kč, 380 Kč, 399 Kč, 52,25 Kč a 13,23 Kč se splatností [datum] a fakturou [číslo] na částku 7 600 Kč se splatností [datum], a fakturou [číslo] znějící na částku 4 000 Kč za smluvní pokuty za nevrácení přístroje Huawei se splatností ke dni [datum]. Předmětné pohledávky byly Smlouvou o postoupení pohledávek č. CZ000027 [číslo] ze dne [datum] postoupeny žalobkyni. Žalovaná na tyto pohledávky k dnešnímu dni žalobkyni neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaná nereagovala na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala hradit za tyto služby předmětná vyúčtování (prokázáno účastnickou smlouvou [číslo]). Žalobkyně vystavila vyúčtování [číslo] na částku 179 Kč, 10,10 Kč, 380 Kč a 60 Kč se splatností [datum], fakturou [číslo] na částku 316,99 Kč, 380 Kč, 399 Kč, 52,25 Kč a 13,23 Kč se splatností [datum], na které žalovaná neuhradila ničeho (prokázáno vyúčtováními [číslo]). Dále žalobkyně žalované poskytla zařízení Samsung Galaxy A20e bílý a Samsung Galaxy A20e modrý, za což žalobkyně vystavila žalované vyúčtování [číslo] na částku 7 600 Kč se splatností [datum] (prokázáno vyúčtováním [číslo]). Dále žalobkyně vystavila žalované vyúčtování [číslo] znějící na částku 4 000 Kč se splatností [datum], a to jako úhradu smluvních pokut za porušení povinností z účastnických smluv (prokázáno vyúčtováním [číslo]). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Žalovaná ani přes výzvy na uvedené částky ničeho neuhradila (prokázáno předžalobní výzvou). 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně se zavázala žalované poskytovat služby v rámci elektronických komunikací a poskytnout jí elektronické zařízení, a žalovaná se zavázala za to žalobkyni hradit vyúčtované částky, což však nečinila. 6. Podle ust. § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) (dále jen„ zák. č. 127/2005 Sb.“), službou elektronických komunikací se rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 9. Podle ust. § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a dalších služeb ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o.z. ve spojení s ust. § 2 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb., na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací, a žalovaná se zavázala za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny s tím, že část smlouvy byla určena obchodními podmínkami žalobkyně v souladu s ust. § 1751 o. z. Též strany v souladu s ust. § 2079 odst. 1 o. z. a násl. uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo 2x zařízení, kdy žalovaná se zavázala hradit kupní cenu v pravidelných měsíčních splátkách. Zatímco žalobkyně žalované poskytovala služby elektronických komunikací a sjednané zařízení, a cenu za poskytované služby žalované řádně účtovala prostřednictvím pravidelných měsíčních vyúčtování, žalovaná fakturované částky řádně a včas nehradila. Jelikož žalovaná přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho nezaplatila, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení. Proto soud shledal žalobu důvodnou a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O povinnosti žalované uhradit žalobkyni příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony právní služby po 1 820 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé, když jejich výše je dána § 7 bod 5. ve spoj. s ust. § 8 odst. 1 této vyhlášky) a jedním úkonem právní služby za 910 Kč (ust. § 11 odst. 2 vyhlášky) a to písm. h) jednoduchá výzva k plnění a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3) uvedené vyhlášky). 13. Celkové náklady žalobkyně ve výši 7 394,5 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.