28 C 226/2023-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka]: [anonymizováno] je evidováno jako provozované a že žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo tak nebylo 94 dní pojištěno, čímž žalovaný porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Dále žalovaný neměl toto vozidlo pojištěné v období od [datum] do [datum], tedy celkem 151 dní, a vozidlo nebylo pojištěno ani v období od [datum] do [datum], tedy celkem 120 dní. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek placený vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše příspěvku se stanoví jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby příspěvek uhradil, splatnost příspěvku ve výši 6 410 Kč nastala dne [datum], splatnost příspěvku ve výši 9 815 Kč nastala dne [datum] a splatnost příspěvku ve výši 7 800 Kč nastala dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaný neměl v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 94 dní a dále v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 151 dní a v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 120 dní sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka]: [anonymizováno]. Žalovaný byl proto vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k úhradě ze dne [datum], [datum] a [datum]). Žalovaný byl žalobkyní upomínán k úhradě nedoplatku příspěvku upomínkami z [datum], [datum], [datum] a [datum], neuhradil žalobkyni však ničeho (prokázáno upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Následně byla zaslána žalovanému také předžalobní výzva k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím archem). Žalovaný neuhradil ničeho, což nesporuje. 4. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný provozoval své vozidlo bez řádného pojištění dle zákona, a proto žalobkyni vznikl nárok na uhrazení příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 5. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (podle ustanovení § 2a vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč). Dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., když provozoval své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto mu vznikla povinnost uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v souladu s ust. § 4 odst. 1 a ust. § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná částka sestává z příspěvků dle ust. § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. jako částky vypočtené součinem zákonné denní sazby (65 Kč) a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (94 dní, 151 dní, 120 dní), kdy výše denní sazby je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. a dále poplatků ve výši 3x 300 Kč spojených s vymáháním pohledávky, které odpovídají množství a rozsahu administrativních úkonů učiněných v souvislosti s vymáháním nároku po žalovaném. Jelikož žalovaný dlužnou částku ani po upomínkách neuhradil, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.) 7. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů spojených se zaplacením soudního poplatku ve výši 985 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátkou za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, to vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“), kdy sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky částku 300 Kč, a dále ve výši 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 14b odst. 5 vyhlášky s odkazem na její ustanovení § 11 odst. 1, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) včetně náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (výrok II.) 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 437 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).