28 C 353/2023-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 819 Kč s tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě, které poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 13 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru ověřena. Poskytnutá částka včetně sjednaných poplatků měla být vrácena do [datum], což žalovaný neučinil. Dluh žalovaného činí 17 819 Kč, z toho jistina 13 000 Kč a dále poplatky za poskytnutí úvěru, a další služby, a nebyl uhrazen ani na základě upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně ani žalovaný nereagovali na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 13 000 Kč splatný včetně sjednaných poplatků finálně do [datum] (prokázáno smlouvou o úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena (prokázáno ověřením úvěruschopnosti, výší příjmu žalovaného). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne). 5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] finanční prostředky s tím, že žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky do [datum] vrátit, což ani přes výzvu neučinil. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 o. z. Tím, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 13 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost tyto finanční prostředky včetně sjednaných poplatků dohodnutým způsobem vrátit, což však neučinil, ani přes výzvu žalobkyně. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno. 8. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů spojených se zaplacením soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátkou za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, to vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“), kdy sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky částku 300 Kč, a dále ve výši 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 14b odst. 5 vyhlášky s odkazem na její ustanovení § 11 odst. 1, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) včetně náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 %. 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 11. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.