8 C 296/2023-51 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal na žalovaném vyklizení bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobce je většinovým spoluvlastníkem bytového domu, jehož součástí je výše uvedený byt. Na základě dohody spoluvlastníků má tento byt v dispozici žalobce. Žalobce byt dne [datum] pronajal žalovanému na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaný během nájmu řádně neplatil nájemné, uplynutím sjednané doby trvání nájmu nájemní smlouva zanikla a nájem nebyl prodloužen. Žalovaný byl po skončení nájmu vyzván k vyklizení a předání bytu. Opakovaně sliboval, že se vystěhuje. Žalovaný přislíbil vyklidit byt do [datum], což však nesplnil. Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu prostřednictvím právního zástupce, přičemž mu výzvu osobně předal. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 4. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že žalobce je spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], byt. dům, zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [část obce] (výpis z katastru nemovitostí). Žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] (mezanin) v domě [adresa] [ulice a číslo] [obec a číslo] s tím, že doba nájmu byla sjednána na dobu určitou od [datum] do [datum]. V [číslo listu] nájemní smlouvy se účastníci dohodli, že nájem končí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, písemnou dohodou či písemnou výpovědí (nájemní smlouva ze dne [datum]). Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení a předání bytu do [anonymizováno], předmětnou listinu žalovaný dne [datum] podepsal (výzva k vyklizení a předání bytu). Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu a jeho předání ve lhůtě do osmi dnů od doručení výzvy dne [datum], dne [datum] a dne [datum] (předžalobní výzva k vyklizení bytu včetně podacích lístků). 5. Soud poměr mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný přes výzvy žalobce nesplnil povinnost předat po skončení nájmu vyklizený byt žalobci v souladu s § 2292 o. z. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl, a uložil žalovanému povinnost shora specifikovaný byt vyklidit a vyklizený předat žalobci ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). 7. Soud pro úplnost uvádí, že právo domáhat se ochrany předmětu spoluvlastnictví vůči neoprávněným zásahům ze strany třetích osob náleží spoluvlastníkům společně, ale zároveň i každému z nich samostatně, aniž by k tomu bylo souhlasu druhého spoluvlastníka zapotřebí (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4931/2016). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 1 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a částky 1 500 Kč za návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.).