15 C 221/2024-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, , IČO: , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 16. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které měl žalovaný splatit v hotovosti v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 4 785 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 1. 2023. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 50 472 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 37 263 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,79 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 000 Kč (dále jen „poplatek“). Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím půjčky zkoumala s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 22. 5. 2021. Ke dni 15. 10. 2021 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení. Dlužná jistina činila částku 48 671,40 Kč a dlužný poplatek částku 42 890,10 Kč. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný celkem částku 4 785 Kč, od podpisu smlouvy o postoupení pohledávky ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 91 561,50 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 48 671,40 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 42 890,10 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 139,36 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 9 235,40 Kč, úroků ve výši 20,79 % ročně z dlužné jistiny ve výši 48 671,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 48 671,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný ke dni podání žaloby dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.6. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 16. 4. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 21 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 785 Kč /poslední splátka 4 772 Kč/. Žalovaný si zvolil i doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a doplňkového pojištění. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 68,8 %, RPSN 99,75 %. Za poskytnutí spotřebitelského úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 47 763 Kč, zahrnující úrok ve výši 37 263 Kč, částku 1 500 Kč za zpracování úvěru a částku 9 000 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. K prokázání úvěruschopnosti žalovaný předložil pracovní smlouvu, daňové přiznání za rok 2019 a výpis z bankovního účtu za měsíce únor a březen 2021 (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr).7. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 22. 5. 2021 (zjištěno z tabulky umoření).8. Smlouvou ze dne 21. 9. 2023 byla předmětná pohledávka s účinnosti k 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023).9. Dne 28. 3. 2024 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu).10. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v den podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti částku 50 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit formou 21 měsíčních splátek spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 47 763 Kč a částkou 2 709 Kč za doplňkové pojištění. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 100 472 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 68,80 %, RPSN činilo 99,75 %. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, za celou dobu splácení uhradil pouze částku 4 785 Kč. Smlouvou ze dne 21. 9. 2023 byla předmětná pohledávka s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.13. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. V obecné rovině lze konstatovat, že žalobkyně si se žalovaným v souladu s § 1 odst. 2 o. z. mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004: „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V předmětné věci je hledisko zachování dobrých mravů o to významnější, neboť žalovaná vystupuje ve smluvním vztahu jakožto spotřebitel a slabší smluvní strana, a náleží jí tak zvýšená soudní ochrana.18. Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní uj