16 C 267/2024-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 5. 6. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 92 585,67 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 21. 11. 2022 byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v čl. IV. odst. 4.3 smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovaným žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách 4 326 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru a článek II. odst. 2.2. Smlouvy o zřízení doplňkové služby podpora, jež tvoří přílohu smlouvu o úvěru). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 12. 2023. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20. 12. 2023, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne 5. 1. 2024, kde opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika písemných upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 12. 2023. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 21. 5. 2024. Žalobkyně tímto výslovně uvádí, že žalovaný k dnešnímu dni neuhradil na jistinu pohledávky ničeho. V návaznosti na shora řečené požaduje žalobkyně v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky, a to konkrétně částku ve výši 92 585,67 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši 10 070,90 Kč vypočtený jako 25.19 %, tj. sjednaného smluvního úroku ve smlouvě o úvěru, z částky 92 585,67 Kč, tj. zbývající výše jistiny ke dni zesplatnění, od 16. 12. 2023, tj. den následující po dni splatnosti neuhrazené splátky, do 21. 5. 2024, tj. den odeslání zesplatnění a výzvy k úhradě, náklady na upomínkování v celkové výši 800 Kč za upomínku č. , hodnota, a upomínku č. , hodnota, v souladu čl. V. odst. 5.4. Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dne 21. 5. 2024 byla žalovanému odeslána „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení“, ve které byl žalovaný seznámen s tím, že i přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru č. , hodnota, splatná dne 15. 12. 2023 a byl vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a seznámen s dalšími možnostmi řešení svého závazku, neuhradil však ničeho.2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 11. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se sjednaným úrokem řádně a včas splácet, a to formou měsíčních splátek ve výši 2 705 Kč splatných ke každému 15. dni kalendářního měsíce (prokázáno smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 11. 2022 ve spojení s předsmluvními informacemi). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zjistila osobní a výdělkové poměry žalovaného (prokázáno přílohou č. , hodnota, smlouvy o úvěru). Zatímco žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč (prokázáno Detailem pohybu – Platba převodem uvnitř banky ze dne 19. 12. 2022 a Detailem pohybu – Bezhotovostní platba ze dne 19. 12. 2022), žalovaný splátku splatnou dne 15. 12. 2023 žalobkyni neuhradil řádně a včas, i přesto, že byl žalobkyní několikrát upomínán (prokázáno upomínkou č. , hodnota, ze dne 20. 12. 2023 a upomínkou č. , hodnota, ze dne 5. 1. 2024 ve spojení s podacími lístky z téhož dne). Proto žalobkyně prohlásila úvěr dopisem ze dne 21. 5. 2024 za splatný (prokázáno dopisem Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 5. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne). Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky 114 576,57 Kč, kdy tato sestávala ze zbylé části jistiny ve výši 92 585,67 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 10 070,90 Kč, nákladů na upomínkování 800 Kč a nákladů právního zastoupení 11 120 Kč. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o úvěru neuhradil žalobkyni ničeho, což nebylo v řízení nijak sporováno.5. Podle 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednanými úroky formou měsíčních splátek ve výši 2 705 Kč splatných ke každému 15. dni v příslušném kalendářním měsíci. Před uzavřením úvěrové smlouvy byla ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru posouzena úvěruschopnost žalova