28 C 255/2024-26 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou původně podanou proti žalovaným č. 1 , Jméno zainteresované osoby 1/0, a žalované č. 2 , jméno FO, domáhal zaplacení částky 87 112 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel se žalovaným č. 1 smlouvu o zápůjčce dne 15.12. 2016, na základě které poskytl žalovanému č. 1 částku ve výši 80 000 Kč, kterou se žalovaný č.1 zavázal vrátit za úrokových a splátkových podmínek sjednaných ve smlouvě. Celková výše zápůjčky byla 80 000 Kč, roční úroková sazba byla dohodnuta ve výši 20 % a celková výše zápůjčky včetně smluvního úroku činila 116 832 Kč. Zápůjčka ve výši 80 000 Kč byla žalovanému č.1 na jeho účet poukázána dne 20. 12. 2016. Žalovaný č.1 měl zápůjčku splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 434 Kč, žalovaný uhradil dne 17. 1. 2017 částku ve výši 2 434 Kč, dne 27. 3. 2017 částku ve výši 5 000 Kč a dne 30. 3. 2017 částku ve výši 286 Kč, celkem tedy 7 720 Kč. Žalovaný se od 21.4. 2017 dostal se splácením do prodlení. Pro případ prodlení v délce 30 dní si strany sjednaly, že se 31. dnem prodlení automaticky stává splatnou celá zápůjčka včetně smluvního úroku, zápůjčka včetně příslušenství tak byla sesplatněna dne 21. 5. 2017. Žalobce se snažil žalovaného kontaktovat, což se mu nepodařilo, kontaktoval však matku žalovaného, původně žalovanou č. 2, která se s žalobcem dne 17.10. 2019 dohodla na přistoupení k dluhu a tento dluh také uznala, stala se tak novým dlužníkem vedle dlužníka původního a následně uhradila ještě několik splátek ve výši celkem 22 000 Kč, poslední splátku zaslala dne 14. 4. 2022. Uvedená pohledávka tak ke dni podání žaloby činila 87 112 Kč a je tvořena nesplacenou částí zápůjčky a smluveným úrokem. Usnesením č.j. EPR 27527/2024-10 ze dne 16.4.2024 bylo řízení proti žalované č. 2 zastaveno z důvodu insolvence žalované č. 2.2. Žalobce podáním doručeným zd. soudu dne 22. 8. 2024 vzal žalobu částečně zpět z důvodu, že žalovaný č. 1 po podání žaloby, dne 28. 5. 2024, společně se žalovanou č. 2 žalobci uhradil částku ve výši 92 112 Kč, kterou byla uhrazena celá požadovaná jistina a dále byla uhrazena část nákladů řízení ve výši 5 000 Kč. Žalobce trval na úhradě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2% denně z částky 87 112 Kč od 22.5.2017 do dne 28.5.2024, kdy došlo k úhradě dlužné jistiny. Žalovaný č.2 nárok žalobce nesporoval.3. V souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. soud rozhodl o částečném zastavení řízení v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí. (výrok I.)4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., neboť žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit včetně úroku v celkové částce 116 832 Kč, tuto částku měl uhradit v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 434 Kč (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 15. 12. 2016). K dluhu žalovaného následně přistoupila matka žalovaného, , jméno FO, , která zároveň dluh v nesplacené výši 97 112 Kč uznala (prokázáno dohodou o přistoupení k dluhu a uznání dluhu). Žalobce vyzval žalovaného i jeho matku k úhradě pohledávky ve výši 87 112 Kč (prokázáno předžalobními výzvami ze dne 21. 11. 2023)6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., kterou se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky, a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem. Žalovaný vznik a existenci závazku z uzavřené smlouvy nijak nesporoval. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil řádně a včas, pohledávka tak byla ke dni 21. 5. 2017 sesplatněna. K dluhu žalovaného přistoupila jeho matka jako solidární dlužník, dluh uznala a částečně uhradila. Po podání žaloby byla celá dlužná jistina a rovněž část náhrady nákladů řízení žalovaným uhrazena. Žalobkyně proto žalobu vzala ohledně tohoto nároku zpět a trvala pouze na úhradě příslušenství. Ani jeho existenci žalovaný nijak nesporoval, pouze požádal prostřednictvím své matky o prodloužení lhůty pro jeho úhradu, s čímž žalobkyně souhlasila.8. O příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyni dlužnou částku – jistinu uhradil až dne 28.5. 2024, proto soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobci příslušenství ve výši nárokované žalobcem, a to v prodloužené pariční lhůtě, která byla mezi účastníky dohodnuta (ust. § 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o.s.ř.) (výrok II).9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).10. Soud vzhledem k výše uvedenému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, když žalobce na soudním poplatku zaplatil částku 3 485 Kč, avšak částka 2 485 Kč byla žalobci z důvodu částečného zpětvzetí žaloby vrácena s odkazem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a dále nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátkou, které jsou tvořeny celkem 4 úkony právní služby po 4 620 Kč (§ 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to za převzetí a přípravu zastoupení, zaslání předžalobní výzvy k plnění a sepsání a podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby, jejichž výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) z tarifní hodnoty 87 112 Kč a dále 4 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 6 uvedené vyhlášky).11. Celkové náklady žalobce ve výši 20 680 Kč byly přisouzeny v prodloužené pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) (výrok III.).12. Soud pouze pro úplnost uvádí, že jak shora uvedeno, žalovaný již část náhrady nákladů řízení částku ve výši 5 000 Kč uhradil. Pravomocné rozhodnutí soudu o uložení povinnosti žalovanému k náhradě nákladů řízení je však nezbytné ke vzniku pohledávky žalobce, a tedy k tomu, aby si žalobce tuto částku mohl ponechat. Nárok na náhradu nákladů soudního řízení totiž vzniká až pravomocným rozhodnutím soudu (viz také Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C.H. Beck, 2006, s. 676 bod 1. a s. 678 bod 3.) a pokud by soud nerozhodl o nároku žalobce na náhradu nákladů řízení s tím, že již byly částečně uhrazeny, staly by se již uhrazené náklady řízení z formálního hlediska bezdůvodným obohacením na straně žalobce. Fakticky tak žalovaný na náhradě nákladů řízení dluží částku ve výši 15 680 Kč, tj. rozdíl mezi soudem určenou náhradou nákladů řízení a realizovanou platbou žalovaného.13. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. V řízení byl žalobcem zaplacen soudní poplatek ve výši 3 485 Kč, proto soud rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 2 485 Kč (výrok IV.).