42 C 495/2020-310 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Původně na straně žalující vystupovali rovněž matka žalobkyně c) , jméno FO, [původní žalobkyně a)] a otec žalobkyně c) , jméno FO, [původní žalobce b)], kteří spolu s žalobkyní c) žádali zaplacení částky 266 620,72 Kč představující náklady spojené s péčí o žalobkyni c) za období od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 (dále jen rozhodné období) ve výši 253 110 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 253 110 Kč ve výši 10 % ročně od 17. 10. 2020 do zaplacení a nákladů za pobyt v denním stacionáři, canisterapii, fyzioterapii a za dopravu k jednotlivým nezbytným vyšetřením, procedurám a na specializovaná lékařská pracoviště, ve výši 13 510,72 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 13 510,72 Kč ve výši 10 % ročně od 17. 10. 2020 do zaplacení a nákladů řízení. K odůvodnění uvedli, že rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. 2. 1997, č. j. 9 C 80/95-75, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 1997, č. j. 23 Co 377/97, byla předchůdkyně žalovaného , právní předchůdce, uznána odpovědnou za škodu způsobenou protiprávním jednáním při narození žalobkyně c). Protiprávní jednání bylo spatřeno v chybném obvyklém diagnostickém a léčebném postupu a nedostatečně aktivním postupu lékaře při péči o ženu v souvislosti s mateřstvím. V příčinné souvislosti s protiprávním jednáním předchůdce žalovaného byl porod těžce postiženého dítěte - žalobkyně c), která utrpěla vážné poškození zdraví s trvalými následky, a to poškození mozku. Žalobkyně c) není schopna samostatně vykonávat jakoukoliv činnost, potřebuje asistenci při oblékání, svlékání, úkonech osobní hygieny, podávání jídla a pití. Dále je nad ní nutný zvýšený dohled pro možnost vzniku epileptických záchvatů. Žalobkyně c) není schopna se samostatně pohybovat, vyžaduje neustálou celodenní péči a pomoc rodičů, nebyla schopna se naučit číst, psát ani počítat, je schopna utvořit jen krátké nesrozumitelné věty. Žalobkyně c) byla vyšetřena znalkyní, která u ní konstatovala závažné poškození mozku s korelátem na CT i EEG vyšetření, dále šilhavost, skoliózu TH-L páteře, postižení kloubů a svalů DK, tyreopatii a obezitu. Závěr neurologického vyšetření je, že žalobkyně c) trpí dětskou mozkovou obrnou s centrální kvadruparézou, pravostrannou převahou, sekundární epilepsií a myklonickými i generalizovanými záchvaty. Tento stav je řadu let neměnný a nelze očekávat v budoucnu jeho významnější zlepšení. V souvislosti s protiprávním jednáním předchůdce žalovaného vznikají žalobkyni c) a jejím rodičům, původní žalobkyní a) a původnímu žalobci b), náklady spojené s péčí o zdraví žalobkyně c) spočívající v platbách za denní stacionář provozovaný společností , právnická osoba, v , adresa, v celkové výši 13 260 Kč (4x týdně), za canisterapii ve výši 1 300 Kč (13 návštěv) a za fyzioterapii ve výši 3 000 Kč. Náklady na dopravu žalobkyně c) jsou v celkové výši 49 010,72 Kč. Dopravu do stacionáře zajišťuje původní žalobkyně a). Původní žalobkyně a) žalobkyni c) zaveze do stacionáře mezi osmou až devátou hodinou, poté odjede zpět do místa jejich bydliště, kde obstarává činnosti spojené s péčí o jejich domácnost, které nelze vykonávat za její přítomnosti, a poté kolem třetí hodiny žalobkyni c) vyzvedne. V rozhodném období se jednalo o 51 cest tam i zpět bez žalobkyně c) v délce 62 km a 51 cest tam i zpět s žalobkyní c) v délce 76 km, jelikož z důvodu zabránění nevolnostem žalobkyně c) je nutné využívat delší cesty po dálnici. Náklady za stacionář, canisterapii, fyzioterapii a za dopravu žalobci souhrnně označili jako náklady za léčení. Dále žalobci uplatňují náklady na péči o žalobkyni c), kterou vykonává osobně její rodina, zejména pak původní žalobkyně a). O žalobkyni c) musí být pečováno fakticky neustále, je nutné jí pravidelně provádět drobné ošetřovatelské úkony, masáže, pravidelně s ní výchovně pracovat. Žalobkyně c) trpí také epileptickými záchvaty, proto jí musí být někdo neustále nablízku. Žalobci se na soud s nároky náhrady škody obracejí opakovaně. U rozsahu péče o žalobkyni c) dospěly soudy k závěru, že rozsah péče o žalobkyni c) představuje nejméně 10 hodin denně, výši nákladů pak soudy určovaly podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách (dále jen vyhláška). Žalobci v této souvislosti odkázali na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/19, podle kterého je ve věcech odškodnění za škodu na zdraví nutno odškodňovat skutečnou škodu, a to ve výši, za kterou lze reálně zajistit odbornou pečovatelskou péči. Ústavní soud následně dospěl k závěru, že ústavně souladná je taková úvaha obecných soudů, která vychází z referenčního bodu 64 480 Kč měsíčně před odečtením příspěvku na péči (tj. z částky 130 Kč za 1 hodinu péče dle vyhlášky po dobu 16 hodin denně). Situace žalobkyně c) je navíc ještě horší než situace stěžovatelky v citovaném nálezu Ústavního soudu. Osoba, která nad ní vykonává dohled, musí být neustále přítomna, což v případě stěžovatelky v citovaném nálezu není nutné. Objektivně je nutné pečovat o žalobkyni c) nejméně 20 hodin denně. V návaznosti na uvedené žalobci požadují částku 130 Kč za 1 hodinu péče, za 182 dní, 20 hodin denně, tedy částku ve výši 473 200 Kč. Žalobkyně c) pobírá příspěvek na péči ve výši 19 200 Kč měsíčně, který od výsledné částky odečítají (473 200 Kč - 19 200 Kč x 6 měsíců = 358 000 Kč). Za částku 110 Kč až 120 Kč za hodinu nelze zajistit profesionální službu o žalobkyni c). V cenících se jedná o dotované ceny. Jedná se o zaměstnance příspěvkových organizací a v období volna je tato služba nedostupná. Dále od výsledné částky žalobci odečítají částku 19 890 Kč, která představuje pobyt poškozené ve stacionáři , právnická osoba, (51 dní x 3 hodiny x 130 Kč). Celkově tak žalobci požadovali částku 338 110 Kč za péči o žalobkyni (473 200 Kč – 115 200 Kč – 19 890 Kč = 338 110 Kč). Žalobci dále dopisem ze dne 8. 10. 2020 požádali o úhradu částky 66 570,72 Kč, která představuje náklady na léčení. Žalovaný na základě výzvy ze dne 16. 10. 2020 částečně plnil, a to částkou 85 000 Kč představující částečnou úhradu za poskytovanou péči a částky 51 838 Kč a 1 222 Kč, které představují část vynaložených nákladů na léčení. Žalobci ohledně nákladů na léčení požadují rozdíl mezi nárokem ve výši 66 570,72 Kč a žalovaným zaplacenými částkami 51 838 Kč a 1 222 Kč, tj. částku 13 510,72 Kč, kdy se jedná o rozdíl v cestovném (žalovaný uhradil cestovné za 6 972 km v sazbě 5,09 Kč/km, žalobci nárokují cestovné za 7 326 km v sazbě 6,69 Kč/km). K aktivní legitimaci k náhradě nákladů za léčení žalobci uvedli, že žalobkyně c) byla rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 5. 2009, sp. zn. 8 Nc 1654/2008, zbavena způsobilosti k právním úkonům. Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 31. 8. 2009, sp. zn. 11 P 29/2009, byla opatrovníkem žalobkyně c) ustanovena původní žalobkyně a). Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 11 P 29/2009, byla žalobkyně c) omezena ve svéprávnosti tak, že není mj. schopna činit právní jednání v oblasti absolutních i relativních majetkových práv. Příjmy žalobkyně c) představující invalidní důchod třetího stupně, náhradu za ztrátu na výdělku a příspěvek na mobilitu, jsou zasílány na běžný účet původní žalobkyně a) jakožto její opatrovnice. Z finančních prostředků na tomto účtu [kam jsou zasílány i jiné příjmy původní žalobkyně a) a původního žalobce c)] byly hrazeny náklady na péči o žalobkyni c). Žalobci se v minulosti u Okresního soudu v Příbrami i u Obvodního soudu pro Prahu 5 domáhali na základě totožných skutkových tvrzení obdobných nároků za různá časová období. Z rozhodnutí odvolacích soudů vyplynulo, že k uplatnění nároku na náhradu nákladů na péči je aktivně legitimována pouze žalobkyně c). Při rozhodování o aktivní legitimaci k uplatnění nároku na náhradu nákladů léčení žalobkyně c) rozhodovaly uvedené soudy rozdílně. Proto se z opatrnosti úhrady domáhá žalobkyně c) spolu s původní žalobkyní a) a původním žalobcem c). Žalobci dále odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 31 Cdo 1904/2021-263. V doplnění skutkových tvrzení ze dne 17. 3. 2023 žalobkyně c) uvedla rozsah péče v pracovní dny (mimo pátky), kdy nenavštěvuje stacionář , právnická osoba, , podle kterého je nutné poskytovat žalobkyni c) péči od 6:45 hodin, kdy vstává, do 22:00 hodin, kdy jde spát. Poskytovaná péče se týká zejména hygieny, pomoci téměř při každé činnosti, včetně oblékání, umívání, jezení, chůze, zvedání či sedání a dohledu nad žalobkyní c). Dále v doplnění tvrzení uvedla rozsah péče v pracovní dny v týdnu, kdy navštěvuje , právnická osoba, , tyto dny žalobkyně c) vstává v 6:00 hodin, následně je od 9:00 hodin v , právnická osoba, , v této době původní žalobkyně a) jde na nákup, vaří, pere, žehlí a zašívá, následně původní žalobkyně a) jede pro žalobkyni c) do , právnická osoba, , kde ji vyzvedne a následně žalobkyni c) poskytuje péči až do 22:00 hodin, kdy jde žalobkyně c) spát. Dále v doplnění tvrzení uvedla rozsah péče v pátek, kdy nenavštěvuje , prá