15 C 254/2022-446 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 7. 2022 domáhal po žalované nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu náhradních pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, s ohledem na dosud neuspokojený nárok žalobce, a to ve znění žalobcem navrženém s tím, že pozemky, jejichž převodu se žalobce domáhal, byl pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Svůj nárok odůvodnil tím, že je právním nástupcem , jméno FO, , nar. , datum, , jehož nároky se opíraly o § 11 a § 11a zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen zákona o půdě), jeho restituční nárok vychází z přímé dědické posloupnosti po původních vlastnících nemovitého majetku v Praze k. ú. , adresa, . Rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 10. 6. 2003 č. j. PÚ 2562/94/1, které nabylo právní moci dne 30. 6. 2003, bylo určeno, že , jméno FO, , nar. , datum, , není vlastníkem id. , Anonymizováno, pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 990 m2 v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 17. 2. 2006 č. j. PÚ 3557/05, které nabylo právní moci dne 14. 3. 2006, bylo určeno, že oprávněná osoba , jméno FO, , nar. , datum, a , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, nejsou vlastníky každý id. , Anonymizováno, pozemku dle PK parc. č. , hodnota, o výměře 4 721 m2 k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 3. 2007 č. j. 11 C 161/2006 - 12, které nabylo právní moci dne 8. 5. 2007, bylo určeno, že , jméno FO, , nar. , datum, není vlastníkem id. , Anonymizováno, pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 684 m2 k. ú. , adresa, , obec , adresa, , avšak jako oprávněná osoba má právo na bezúplatný převod jiného pozemku ve vlastnictví státu od Pozemkového fondu České republiky. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 5. 2007 č. j. 26 D 1479/2003 - 191, které nabylo právní moci dne 13. 7. 2007, bylo potvrzeno nabytí veškerého majetku náležejícího do dědictví po , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. dne , datum, , pozůstalou manželkou , jméno FO, , nar. , datum, a žalobcem. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 1. 10. 2015 č. j. 26 D 491/2015 - 138, které nabylo právní moci dne 12. 10. 2015, bylo určeno, že veškerou pozůstalost po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , nabývá jako dědic ze zákona žalobce. Podle § 11, § 14 odst. 1, § 17 odst. 3 písm. a) zákona o půdě má žalobce nárok na nabytí náhradních pozemků za pozemky, jejichž naturální vydání není možné z důvodu existence překážek stanovených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Žalobce je dle § 4 zákona o půdě oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků. Nároky restituentů dle Rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 17. 2. 2006 č. j. PÚ 3557/05 byly oceněny znalcem Ing. , jméno FO, znaleckým posudkem č. , hodnota, ze dne 3. 4. 2006 částkou 4 484,95 Kč, přičemž žalobce by měl nárok na ½, tj. 2 242,50 Kč. Nárok restituenta dle Rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 10. 6. 2003 č. j. PÚ 2562/94/1 byl vyčíslen pozemkovým úřadem částkou 2 177,72 Kč. Nárok žalobce z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 3. 2007 č. j. 11 C 161/2006 - 12 byl pozemkovým úřadem oceněn částkou 324,90 Kč. Dle žalobce bylo ocenění provedeno chybně, neboť pozemky PK parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, byly jeho předkům vyvlastněny rozhodnutím Rady Obvodního národního výboru v Praze 13 ze dne 2. 7. 1958 č. j. 13/výst – 716 - D 11/p2441-4, dle něhož rozhodnutím ÚNV hl. m. Prahy ze dne 21. 10. 1957 č. j. Výst. 11 – 17907/57 byly předmětné pozemky určeny pro výstavbu družstevního podniku strojírenského jako stavební obvod č. 298. Ke dni vyvlastnění se tak jednalo o pozemky určené pro výstavbu, které se oceňují dle § 14 vyhl. č. 182/1998 Sb. částkou 250 Kč/m2 . Žalobce proto nechal ocenit vyvlastněné pozemky, které nelze vydat k 24. 6. 1991 znalcem Ing. , jméno FO, , který hodnotu pozemků stanovil ve svém znaleckém posudku č. , hodnota, částkou 768 437,50 Kč. Vzhledem k tomu, že , jméno FO, převzala dne 21. 3. 2012 peněžitou náhradu ve výši 1 121,24 Kč, činí výše nároků žalobce podle § 11 zákona o půdě částku 767 316,26 Kč. Pozemky, které žalovaná nabízí k uspokojování restitučních nároků, jsou dlouhodobě nedostačující, nevhodné a nezpůsobilé zajistit nápravu křivd. Žalobce má nárok domáhat se vůči žalované takových pozemků, které budou svou kvalitou, polohou i velikostí odpovídat pozemkům vyvlastněným. Žalobce se jich nemůže domáhat v rámci veřejné nabídky, neboť žalovaná adekvátní pozemky v nabídce nemá. Žalobce si vybral náhradní pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, o výměře 38 552 m2, druh pozemku – orná půda. Liknavý postup žalované spatřuje v nepřiměřené délce řízení o přiznání nároku žalobce na vydání pozemků od roku 1992 do 21. 3. 2007, tedy 14 let, v průtazích při oceňování jeho restitučního nároku, když část nároku dosud nebyla oceněna vůbec a část byla oceněna nesprávně, neboť odňaté pozemky byly oceněny jako zemědělské, přestože se fakticky jednalo o pozemky určené k výstavbě a měly být oceněny jako stavební, apod. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek, který oceňuje jeho restituční nároky ve výši 768 437,50 Kč, stanovená cena více než stopadesátinásobně převyšuje ocenění provedené žalovanou (28 Cdo 3773/2017). V důsledku nesprávného ocenění došlo k mnohaletému prodlení v uspokojení nároku žalobce. Dne 29. 5. 2018 se žalobce obrátil na žalovanou se žádostí o převod zemědělského pozemku, avšak jeho žádost byla vyřazena, neboť jeho nároky byly shledány nedostatečnými. Po ústních žádostech o přecenění požádal dne 27. 9. 2018 písemně žalovanou o přecenění jeho nároku, avšak dosud bez reakce. Žalobce ani jeho právní předchůdci se nemohli účastnit veřejných nabídek, když žalovanou byly nabízeny pozemky neadekvátní jejich nárokům. Dne 18. 9. 2007 zaslal žalobce a jeho matka žalované výzvu k vydání náhradních pozemků, žalovaná odpověděla, že se mají účastnit veřejné nabídky. Od té doby nebyly v nabídce vhodné pozemky, které by svou kvalitou, výměrou a charakterem odpovídaly pozemkům nevydaným. Jednání žalované tak bylo svévolné či diskriminující a nelze po žalobci žádat, aby se účastnil dalších veřejných nabídek (28 Cdo 3773/2017).2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé žalobce svým podáním ze dne 8. 9. 2022 navrhl změnu žaloby, kdy se nadále domáhal převodu pozemků parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, o výměře 14 378 m2 , druh pozemku – orná půda, v hodnotě 124 209 Kč ke dni 24. června 1991, parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, o výměře 17 176 m2 , druh pozemku – orná půda, v hodnotě 146 854,80Kč ke dni 24. června 1991 a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, o výměře 1 500 m2, druh pozemku – orná půda, v hodnotě 12 825,-Kč ke dni 24. června 1991. Charakter těchto pozemků umožňuje jejich vydání buď v jejich souhrnu, nebo jednotlivě, a to dle oddělovacího geometrického plánu. Oddělovacím geometrickým plánem č. , hodnota, , vypracovaným Ing. , jméno FO, a ověřený Ing. , jméno FO, , byly z původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, uvedené pozemky vyděleny. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 10. 2022, č.j. 15 C 254/2022-169, které nabylo právní moci dne 7. 10. 2022, byla změna žaloby soudem připuštěna.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu. Návrh žalobce neuznala. Žalovaná eviduje žalobce jako oprávněnou osobu § 229/1991 Sb., dle jejího názoru nelze dospět k závěru, že by v případě žalobce byly splněny předpoklady pro odlišný postup, než předvídá zákon o půdě v ustanovení v § 11a, tj. dlouhodobá nemožnost restituenta domoci se svých práv, aktivní účast oprávněné osoby ve veřejných nabídkách pozemků a liknavost či svévole na straně státu. Žalobce se převodu „celého“ pozemku parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, o výměře 65 985 m2 domáhal již žalobou podanou dne 15. 5. 2020 v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 16C 165/2020. Poté, co byly ze strany žalované sdělené překážky převodu předmětného pozemků, nechal žalobce zpracovat Geometrický plán, kterým byla oddělena část pozemku parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, o výměře 27 433 m2 , žalobce navrhl změnu žaloby a domáhal se vydání pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , která byla připuštěna usnesením č. j. 16C 165/2020- 767. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 16C 165/2020-990 soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a nárok žalobce byl vypořádán ve výši 200 394 Kč. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce je oprávněnou osobou. Žalovaná však nesouhlasí s žalobcem uváděnou výši restitučního nároku po své matce a nárokem žalobce na převedení náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku. Je pravdou, že žalovan