ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2025:16.C.134.2025.1 Datum: 2025-10-16 Předmět: o zaplacení 21 780 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 268 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 544 ["splatnost pohledávky""zastavení exekuce / výkonu rozhodnutí""soudní exekutor"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 21 780 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., § 118a (99/1963 Sb.), § 132 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23.5.2025 domáhal po žalované zaplacení částky 21 780 Kč s příslušenstvím s tím, že je soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, . Žalovaná je pak společností mající bankovní licenci. Žalobce, jakožto exekutor, uzavřel se žalovanou, jakožto oprávněnou, dne , datum, Rámcovou smlouvu o výkonu exekuční činnosti a další činnosti podle zák. č. 120/2001 Sb. (dále jen „Smlouva“). Předmětem Smlouvy je úprava práv a povinností smluvních stran při zajišťování výkonu exekuční činnosti v souladu se zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a vyhlášky 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, a v souladu s vyhláškou 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem (exekuční tarif). Dále jsou předmětem Smlouvy i další činnosti exekutora v souladu s ustanovením § 74 a násl. ex. řádu, zejm. sepisování exekutorských zápisů o dohodě, exekutorské úschovy, zpeněžování nemovitostí, movitých věcí a zástav v dražebním jednání na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí, poskytování právní pomoci oprávněnému v souvislosti s exekuční činností další činnost exekutora, zajištění a správa majetku podléhající podle rozhodnutí v trestním řízení, případně další činnost exekutora. Žalobce a žalovaná si rovněž ve Smlouvě ujednali vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s náklady exekuce a další činností, odměnou exekutora a platebními podmínkami (viz čl. VI. Smlouvy). Podle čl. VI. odst. 7) Smlouvy v případě, že bude vedená exekuce nebo realizace další činnost bez zavinění exekutora neúspěšná, uhradí exekutorovi případné účelně vynaložené náhrady podle tohoto odstavce Smlouvy oprávněný, tj. žalovaná, a to na základě faktury vystavené exekutorem, tj. žalobcem, maximálně však do výše 3 000 Kč. Tím však není dotčeno právo exekutora, tj. žalobce, na minimální odměnu podle ex. řádu. V čl. VI. odst. 22) Smlouvy byla dále sjednána oboustranná smluvní pokuta pro případ nedodržení splatnosti faktur. Žalobce vedl následující exekuce k vymožení pohledávky žalované, jakožto oprávněné: 1) exekuce vedená pod sp. zn. , spisová značka, (povinná , jméno FO, ), 2) exekuce vedená pod sp. zn. , spisová značka, (povinný , jméno FO, ), 3) exekuce vedená pod sp. zn. , spisová značka, (povinný , jméno FO, ), 4) exekuce vedená pod sp. zn. , spisová značka, (povinná , jméno FO, ), 5) exekuce vedená pod sp. zn. , spisová značka, (povinný , jméno FO, ) a 6) exekuce vedená pod sp. zn. , spisová značka, (povinný , jméno FO, ). Všechny tyto exekuce byly neúspěšné, když v rámci jejich provádění nedošlo k vymožení ani části pohledávky žalované ani k vymožení nákladů exekuce. Exekuce byly neúspěšné bez zavinění žalobce. Exekuce tak byly v souladu s ustanovením § 55 odst. 11 ex. řádu po 12 letech zastaveny; tento postup je stanoven zákonem a žalobce, jakožto soudní exekutor, se od tohoto postupu nemohl odchýlit. Zároveň k výše uvedeným exekucím nebyla uzavřena žádná zvláštní smlouva, která měnila podmínky sjednané Smlouvou. Žalobci tak vznikl nárok na smluvní odměnu ve výši 3 000 Kč za každou takovou exekuci dle čl. VI. odst. 7) Smlouvy, když výše uvedené exekuce byly bez zavinění exekutora neúspěšné. Žalobce vystavil žalované v souladu se Smlouvou dne 24.1.2025 fakturu č. , hodnota, s datem splatnosti 23.2.2025 znějící na částku 21 780 Kč. Tato částka však nebyla přes předžalobní výzvu ze dne 3.3.2025 žalobci žalovanou doposavad zaplacena. Žalobce rovněž vyrozuměl žalovanou, že si v souladu s ustanovením článku VI. odst. 22) Smlouvy nárokuje, mimo jiné, také úhradu smluvní pokuty, a to z důvodu neuhrazení dlužné částky dle faktur. Výše smluvní pokuty činí 0,1 % denně z dlužné částky 21 780 Kč, a to za období počínající dnem 24.2.2025 až do zaplacení.2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu v celém jejím rozsahu s tím, že Smlouva uzavřená v roce 2005 vycházela z tehdejšího znění EŘ a exekučního tarifu, ve kterých nebylo zohledněno (a ani nemohlo být) speciální a povinné zastavování bezvýsledných (marných) exekucí, které vychází ze speciálního zákonného režimu zavedeného novelou EŘ - zák. č. 255/2023 Sb., včetně speciální úpravy nákladů souvisejících s takto zastavenou exekucí, a to z paušální náhrady nákladů zastavení těchto exekucí. Tato speciální úprava má výhradní přednost před obecnou úpravou nákladů exekuce a v případě jejího zastavení (podle § 55 odst. 7, 8, 10 nebo 11 EŘ) má přednost i před Smlouvou, respektive z povahy věci přímo vylučuje aplikaci odkazovaného odst. 7) v čl. VI. Smlouvy. Uvedené vyplývá i z poslední věty § 55 odst. 13 EŘ. Odkazovaný zákon tak výslovně stanoví, že se jedná o paušální náhradu nákladů, což znamená, že částka 750 Kč (případně zvýšená o DPH) je maximální a konečnou částkou, na kterou má exekutor nárok a která zahrnuje jak odměnu exekutora, tak i jeho hotové výdaje. Uvedená paušální úhrada dle zák. č. 255/2023 Sb. (v kontextu celkového rozhodnutí o nákladech exekuce) znamená speciální, komplexní a konečné řešení nákladů exekuce, jež neposkytuje jakýkoliv prostor pro aplikaci obecné úpravy v § 89 EŘ. V tomto světle tak reálné náklady exekutora související se zastavením exekuce (přesahující výši paušální náhrady) již nehrají žádnou roli vůči účastníkům zastavované exekuce, když tento nárok exekutora jednoduše zaniká, a ten proto už nemůže nic dalšího požadovat a ani získat nad rámec této paušální náhrady. Dle žalované je rovněž žalovaný nárok v rozporu s EŘ, respektive obchází kogentní úpravu nákladů bezvýsledných exekucí a její smysl. Pokud popsaná kogentní úprava zastavování bezvýsledných exekucí jasně stanovuje omezení souvisejícího nákladového nároku exekutora v rámci maxima paušální úhrady nákladů, není možné smluvně toto omezení jakkoliv obcházet či nivelizovat tvrzeným nárokem ze Smlouvy. Uvedené platí o to víc za sledované situace, kdy se žalobce domáhá uvedeného nároku ze Smlouvy (a v souvislosti se zastavením konkrétních bezvýsledných exekucí), která s tímto zákonným omezením ani nemohla počítat a je na tuto situaci tudíž neaplikovatelná. Žalovaná dále poukázala na tu skutečnost, že v odlišných případech zastavení exekuce, které nespadají pod novou speciální úpravu povinného zastavení bezvýsledných exekucí, je žalovanou žalobci částka účelně vynaložených nákladů dle Smlouvy hrazena. Rozdíl je mimo jiné i v tom, že v těchto řízeních žalobce jako soudní exekutor nemá nárok na paušální náhradu nákladů exekuce od státu prostřednictvím exekučního soudu. Pro úplnost poté žalovaná uvedla, že pokud by se mělo jednat o nárok dle posuzovaného odst. 7) čl. VI. Smlouvy, měla by žalovaná hradit jen příslušné účelně vynaložené náklady exekuce. V projednávané věci však žalobce ničím ani nedokládal a ani nedoložil, že mu tyto náklady skutečně a účelně vznikly, ani jejich opodstatněnost a výši.3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými oběma účastníky řízení. Navrhl-li žalobce doplnění dokazování předmětnými exekučními spisy, dále svým účastnickým výslechem a výslechem svědka – exekučního kandidáta, to vše za účelem prokázání výše účelně vynaložených nákladů jednotlivých předmětných exekucí, tomuto důkaznímu návrhu soud nevyhověl s ohledem na hospodárnost řízení. Postupoval tak za stavu, kdy nelze přisvědčit žalobě již co do důvodu. I pokud by byla žalobcem řádně prokázána výše jeho zažalovaného požadavku, kdy soud se ztotožňuje se žalovanou v tom, že žalobce tak ve vztahu k žalované i soudu doposavad řádně neučinil, výsledky takového dokazování by tedy ničeho nezměnily na závěru soudu co do nedůvodnosti podané žaloby (k tomu viz dále).4. Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) tento závěr o skutkovém stavu.5. Žalobce jako „exekutor“ a žalovaná jako „oprávněná“ či „smluvní strana“ uzavřeli dne 27.4.2005 Rámcovou smlouvu o výkonu exekuční činnosti a další činnosti podle zák. č. 120/2001 Sb., evidenční číslo smlouvy , Anonymizováno, , (dále rovněž jako „Smlouva“), jejímž předmětem je úprava práv a povinností smluvních stran při zajišťováni výkonu exekuční činnosti v souladu se zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, a vyhl. č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, a v souladu s vyhl. č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem. Dle čl. IV. 2) Smlouvy v případě potřeby mohou smluvní strany uzavřít ohledně konkrétní exekuce na základě této rámcové Smlouvy zvláštní smlouvu, ve které upraví podrobnosti konkrétní exekuce, včetně určení osob oprávněných jednat s exekutorem, sjednání případné zálohy, případné smluvní odměny či rozsahu exekuce apod.; na konkrétní exekuci se vztahují veškerá ujednání této rámcové Smlouvy, pokud ve zvláštní
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.