16 C 42/2020-726 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném, aby tento na svůj náklad vyklidil pozemky žalobce parc. , Anonymizováno, (druh pozemku: trvalý travní porost) a parc. , Anonymizováno, (druh pozemku: ostatní plocha) v katastrálním území , Jméno účastníka, tak, že z těchto pozemků odstraní těleso skládky zřízené (kromě jiného) na pozemcích žalovaného parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno účastníka, , a to v rozsahu, v jakém toto těleso Skládky zasahuje na uvedené Pozemky žalobce parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno účastníka, .2. Podáním soudu doručeným dne , datum, změnil žalobce žalobní návrh s tím, že nyní žádá, aby bylo žalovanému uloženo, aby nejpozději do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku na svůj náklad z částí pozemků žalobce parc. č, Anonymizováno, (druh pozemku: trvalý travní porost) a parc. č, Anonymizováno, (druh pozemku: ostatní plocha), vše v katastrálním území , Jméno účastníka, , kdy tyto části jsou vyznačeny a vyšrafovány v přiložené katastrální mapě, která tvoří nedílnou přílohu rozsudku, odstranil movité věci mající charakter tuhého komunálního odpadu ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to: plastový odpad (zejména plastové tašky a obaly, igelitové sáčky, výrobky z PVC, kelímky, plastové lahve, gumové výrobky či pryžové výrobky, umělé tkaniny, bakelitové výrobky, popřípadě jejich úlomky či zbytky, pneumatiky); papírové odpady (zejména kartony, časopisy, noviny, papírové voskované obaly, popřípadě jejich úlomky či zbytky); skleněné a keramické odpady (zejména láhve, sklenice a jiné nádoby, tabulové sklo, popřípadě jejich střepy, úlomky či zbytky); textilní odpad (zejména oblečení, potahové a jiné látky, koberce), a kožený odpad; kovové odpady (zejména pozůstatky kovových výrobků jako např. zbytky kovového nábytku a bytového vybavení, kabely, včetně jejich izolací, popřípadě jejich úlomky či zbytky); dřevěné odpady (zejména pozůstatky dřevěných výrobků jako např. zbytky dřevěného nábytku a bytového vybavení, popřípadě jejich úlomky či zbytky), a to mechanickým rozebráním a odvozem těchto movitých věcí. Tato změna žaloby byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Žalobce následně s ohledem na poučení soudu poskytnuté v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.) při jednání soudu dne , datum, , přistoupil k doplnění navrženého žalobního petitu, a to podáním ze dne , datum, , kdy se nadále domáhá uložení povinnosti žalovanému odstranit na svůj náklad z prostor nacházejících se nad původním povrchem částí pozemků žalobce parc. č. , Anonymizováno, (druh pozemku: trvalý travní porost) a parc. č. , Anonymizováno, (druh pozemku: ostatní plocha), vše v katastrálním území , Jméno účastníka, , přičemž tyto části těchto pozemků jsou vyznačeny a vyšrafovány v přiloženém výkresu, která tvoří nedílnou přílohu rozsudku, a původní povrch těchto částí pozemků je specifikován vrstevnicovým systémem zakresleným rovněž v přiloženém výkresu, který tvoří nedílnou přílohu rozsudku, s tím, že tvar tohoto původního povrchu bude dán spojením mezi jednotlivými vrstevnicemi v nejkratších vzdálenostech, movité věci mající charakter tuhého komunálního odpadu ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to: plastový odpad (zejména plastové tašky a obaly, igelitové sáčky, výrobky z PVC, kelímky, plastové lahve, gumové výrobky či pryžové výrobky, umělé tkaniny, bakelitové výrobky, popřípadě jejich úlomky či zbytky, pneumatiky), papírové odpady (zejména kartony, časopisy, noviny, papírové voskované obaly, popřípadě jejich úlomky či zbytky), skleněné a keramické odpady (zejména láhve, sklenice a jiné nádoby, tabulové sklo, popřípadě jejich střepy, úlomky či zbytky), textilní odpad (zejména oblečení, potahové a jiné látky, koberce), a kožený odpad, kovové odpady (zejména pozůstatky kovových výrobků jako např. zbytky kovového nábytku a bytového vybavení, kabely, včetně jejich izolací, popřípadě jejich úlomky či zbytky), dřevěné odpady (zejména pozůstatky dřevěných výrobků jako např. zbytky dřevěného nábytku a bytového vybavení, popřípadě jejich úlomky či zbytky), a to mechanickým rozebráním a odvozem těchto movitých věcí; v této souvislosti žalobce do spisu rovněž založil výkres tvořící součást Technické zprávy vypracované s datem , datum, , právnická osoba, , Anonymizováno, & , právnická osoba, .3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu, kdy v této souvislosti především namítal: 1) dle ustálené rozhodovací praxe týkající se skládky (staré ekologické zátěže) bylo dovozeno, že taková zátěž je součástí pozemku (není samostatnou věcí) a odpovědnost by byla případně na straně původce (státního podniku), ne obce; veškeré případné ekologické škody, včetně znečištění půdy a existence skládek odpadů, měly být řešeny dle zákona o privatizaci v rámci tzv. ekologických auditů; 2) žalobce dle žalovaného není vlastníkem předmětných pozemků, jelikož ty mu byly státem zabrány v době komunistického režimu, tedy žalobce měl uvedenou situaci řešit v restitučním řízení; 3) ve skládce se nenachází pouze komunální odpad, přičemž jednotlivé druhy odpadu není možné rozlišit ani identifikovat; 4) byla-li by skládka soudem považována za samostatnou věc, faktická držba byla vykonávána provozovatelem skládky od roku 1973, a k , datum, by v takovém případě došlo k mimořádnému vydržení předmětných pozemků či věcného břemene; 5) žalovaný má za to, že žaloba na náhradu škody uvedením pozemků do původního stavu má s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu přednost před žalobou na vyklizení; v této souvislosti žalovaný vznesl námitku promlčení proti možnému nároku žalobce; 6) dle žalovaného je žaloba nevykonatelná, neboť jakýkoliv zásah do struktury skládky nebo využití musí být podroben procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA); žalobce se v tomto řízení domáhá faktického narušení skládky, konkrétně selektivního odtěžení části skládky, které by dle provedených znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , adresa, narušilo stabilizovaný stav a spustilo řetězec geotechnických, hygienických a ekologických rizik; takový zásah by nikdy nemohl být povolen s ohledem na stavební předpisy, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí; 7) podaná žaloba je dle žalovaného v rozporu s dobrými mravy, resp. představuje zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), kdy reálně se touto žalobou žalobce snaží spekulativně žalovaného dostat do situace, kdy by mu měl vyplatit násobně více, než kolik by mu náleželo při řádném výkupu pozemků.4. Vedlejší účastníci na straně žalovaného rovněž navrhli zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že zcela akceptují právní argumentaci žalovaného. Poukázali pak zejména na tu skutečnost, že daná skládka vznikla jako černá, nebo divoká, tedy bez jakéhokoliv autoritativního úředního rozhodnutí či povolení, na místo odhazovaly svůj odpad soukromé osoby či hospodářské organizace, a to zejména v raném stádiu vzniku této skládky. V takovém případě však původcovství a s tím související vlastnictví takto odloženého odpadu nemůže nikdy přejít na obec. Zároveň není zřejmé, zda je původcem odpadu na předmětných pozemcích žalovaný, či zda na danou skládku ukládaly odpad jiné obce. Daná skládka je navíc již rekultivována, nachází se na ní hustá vegetace a vzrostlé stromy, není samostatnou movitou věcí, se kterou by bylo možné manipulovat, odpad se stal již součástí pozemků. Vedlejší účastníci rovněž poukázali na možná rizika při zásahu do tělesa skládky, a to pokud jde o dopady na životní prostředí a na obyvatele přilehlých lokalit, dále s tím, že případné přivolení návrhu žalobce nemůže rovněž nahradit nedostatečnost veřejnoprávních povolení (zejména EIA). Vyklizení odpadu z rekultivované skládky navíc žalobci nepřinese zhola nic, ale ohrozí životní prostředí i kvalitu života a zdraví v okolních městských částech, potenciálně destabilizuje skládku samotnou a ohrozí pracovníky zajišťující vyklizení. Z uvedeného důvodu není odtěžení odpadu nacházejícího se na pozemcích žalobce ve veřejném zájmu a zejména je v rozporu s veřejným pořádkem. Rovněž vedlejší účastníci mají za to, že ochranu vlastnickému právu žalobce nelze přiznat s poukazem na ustanovení § 8 o.z.5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, dále výslechy svědků a znaleckými posudky ve spojení s výslechy znalců; přistoupeno bylo soudem rovněž k místnímu šetření. Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshl