17 C 362/2025-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 5. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne 12. 7. 2024 byla mezi žalobkyní jako advokátem a žalovanou jako klientem uzavřena ústní smlouva o poskytování právních služeb. Tyto služby byly žalobkyní poskytovány. Žalovaná za poskytnuté právní služby platila vždy na základě faktury vystavené po odsouhlasení vyúčtování poskytovaných služeb. Ve vyúčtování za období 1. 7. do 16. 8. 2024 bylo vyúčtováno celkem 17,33 hodin právních služeb účtovaných sjednanou sazbou 3 000 Kč + DPH 21% a 1 hodinu času stráveného na cestě účtované sníženou sazbou 500 Kč + 21 % DPH. Celková výše odměny tedy činila 52 500 Kč bez DPH, tj. 63 525 Kč vč. DPH. Dne 12. 7. 2024 byla ze strany žalobkyně uhrazena záloha ve výši 6 000 Kč, k doplacení tedy zbývalo 57 525 Kč. Ve vyúčtování za období 16. 8. 2024 do 31. 8. 2024 bylo vyúčtováno celkem 1,58 hodin právních služeb účtovaných sjednanou sazbou 3 000,- Kč/hod. + 21 % DPH. Celková výše odměny tedy činí 4 750 Kč bez DPH, tj. 5 747,50 Kč vč. DPH. Vyúčtování za období od 1. 7. 2024 do 16. 8. 2024 žalobkyně žalované zaslala e-mailem dne 21. 8. 2024. Žalovaná na e-mail zareagovala dne 4. 9. 2024 s tím, že žádá o možnost splátek, načež byl žalobkyní obratem dne 4. 9. 2024 vystaven daňový doklad - faktura č. , IBAN, se splatností do 31. 10. 2024, který byl zaslán žalované e-mailem společně se sdělením, že žalobkyně souhlasí s rozdělením splátky tak, že do po obdržení faktury bude žalovanou uhrazena částka v jejich možnostech a zbylou částku doplatí do konce října. Následně dne 17. 9. 2024 bylo žalobkyní zasláno vyúčtování za období 16. 8. do 31. 8. 2024. Žalovaná toto vyúčtování odsouhlasila e-mailem ze dne 18. 9. 2024. Žalovaná následně dne 21. 10. 2024 uhradila částku ve výši 5 525 Kč, která byla započítána na starší dlužnou částku ve výši 57 0525 Kč, tj. zbývající dlužná částka za období od 1. 7. 2024 do 16. 8. 2024 činí 52 000 Kč. Žalovaná byla následně dne 22. 11. 2024 telefonicky kontaktována žalobkyní, na což navázal e-mail ze dne 25. 11. 2024, kdy byla opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 57 747,50 Kč. Žalovaná na to dne 26. 11. 2024 uhradila částku ve výši 4 750 Kč a dne 3. 12. 2024 částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaná však do dnešního dne neuhradila zbývající dlužnou částku ve výši 46 997,50 Kč. Předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř. byla žalované zaslána dne 4. 3. 2025; doručena byla dne 6. 3. 2025. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 46 997,50 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (resp. žalobkyně již v samotné žalobě s takovým postupem souhlasila), soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má sice přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních vztahů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, a proto může být žalována u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. Rozhodné právo je právo české s odkazem na článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).5. Na základě provedených důkazů soud dospěl ke skutkovým zjištěním: Žalobkyně žalované dne 21. 8. 2025 sdělila, že za období července a srpna 2024 činí odměna žalobkyně za poskytnuté služby částku celkem 63 525 Kč, kdy žalované bylo poskytnuto 17,33 hodin právních služeb účtovaných sazbou 3 000 Kč/hodina + DPH 21 % a 1 hodina času stráveného na cestě účtovaná sníženou sazbou 500 Kč/hodina + DPH 21 %. Žalovaná dne 12. 7. 2024 uhradila částku 6 000 Kč, tj. k úhradě zbývá částka 57 525 Kč (e-mailová zpráva zaslaná žalované dne 21. 8. 2024). Dne 4. 9. 2024 žalovaná reagovala tak, že žádá o splacení faktury částečně, neboť jí finanční situace neumožňuje uhradit celou částku najednou. Dne 5. 9. 2024 žalobkyně uvedla, že zasílá fakturu s tím, že počítá s tím, že nyní bude uhrazena částka dle možností žalované a zbytek bude doplacen příští měsíc (e-mailová zpráva zaslaná žalované dne 5. 9. 2024). Fakturou ze dne 4. 9. 2024 žalobkyně žalované vyúčtovala za právní služby částku 57 525 Kč (faktura č. , IBAN, ze dne 4. 9. 2024 se splatností dne 31. 10. 2024). Dne 17. 9. 2024 žalobkyně sdělila žalované, že za období druhé půlky srpna činí odměna žalobkyně za poskytnuté služby částku celkem 5 747,50 Kč, kdy žalované bylo poskytnuto 1,58 hodin právních služeb účtovaných sazbou 3 000 Kč/hodina + DPH 21 %. Žalovaná reagovala dne 18. 9. 2024 tak, že žádá o zaslání faktury (e-mailová komunikace mezi žalobkyní a žalovanou). Dne 21. 10. 2024 žalovaná uhradila žalobkyni částku 5 525 Kč (výpis z účtu žalobkyně ze dne 22. 5. 2025). Dne 25. 11. 2024 žalobkyně žalovanou informovala, že nadále za žalovanou eviduje pohledávku z titulu nezaplaceného vyúčtování za právní služby v celkové výši 57 747,50 Kč (e-mailová zpráva žalobkyně ze dne 25. 11. 2024). Dne 26. 11. 2024 žalovaná uhradila žalobkyni částku 4 750 Kč (výpis z účtu žalobkyně ze dne 22. 5. 2025). Dne 3. 12. 2024 žalovaná uhradila žalobkyni částku 6 000 Kč (výpis z účtu žalobkyně ze dne 22. 5. 2025). Dne 27. 2. 2025 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 46 997,50 Kč, a to nejpozději ve lhůtě 10 kalendářních dnů (předžalobní výzva žalobkyně ze dne 27. 2. 2025).6. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně žalované v období července a srpna 2024 poskytovala právní služby, a to za hodinovou sazbu ve výši 3 000 Kč/hodina + DPH 21 %. Ačkoliv smlouva o poskytování právních služeb byla mezi účastníky řízení uzavřena ústně, soud nemá o této skutečnosti pochybnosti, neboť žalovaná poté, co žalobkyně vyúčtovala odměnu za poskytnuté právní služby rozsah (tj. i provedení těchto právních služeb) odsouhlasila, přičemž částečně odměnu za vyúčtované služby i uhradila. Žalobkyně poskytla žalované v rozhodném období právní služby v rozsahu 18,91 hodin s hodinovou sazbou 3 000 Kč/hodina + DPH 21 % a 1 hodina času stráveného na cestě účtovaná sníženou sazbou 500 Kč/hodina + DPH 21 %. Žalobkyně žalované vyúčtovala za poskytnuté služby částku celkem 63 272,50 Kč. Žalovaná na tuto částku uhradila ve třech platbách částku celkem 16 275 Kč, a to ve třech platbách. Žalovaná tak žalobkyni neuhradila částku ve výši 46 997,50 Kč, ačkoliv byla k úhradě této částky žalobkyní opakované vyzývána; naposledy předžalobní výzvou ze dne 27. 2. 2025.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:8. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.9. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Dle odst. 2, příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.10. Dle ust. § 2444 o. z. se ustanovení o příkazu použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona zařídit záležitost na účet jiného.11. Dle