24 C 152/2025-21 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhá po žalovaném zaplacení částky 18 184,85 Kč (sestávající z jistiny úvěru ve výši 7 999,97 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 158,91 Kč, smluvního úroku ve výši 9 714,07 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, ve výši 51,24 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, ve výši 165 Kč, smluvní pokuty ve výši 95,66 Kč) spolu s úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 375,12 Kč od 4.2.2025 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaným (po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, dle od něj zjištěných informací o počtu členů jeho domácnosti, o jejich příjmech a výdajích včetně zjištění čistého příjmu ve výši 32 102 Kč, dále dle lustrování žalovaného v příslušných databázích a posouzení jeho úvěruschopnosti podle interní metodiky schválené ČNB) dne 5.10.2024 distančním způsobem (prostřednictvím stránky , Anonymizováno, uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , 5.10.2024 poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit se smluvenými poplatky dle Smlouvy a Všeobecných obchodních podmínek žalobce. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplatil, žalobce proto úvěr zcela zesplatnil k 3.2.2025. Žalovaný přes předžalobní upomínky výše specifikované dlužné částky nezaplatil.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.3. Soud věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a jeho právního zástupce, kteří se z jednání omluvili, a v nepřítomnosti žalovaného, která se nedostavil bez omluvy.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce a žalovaný (jehož totožnost byla zjištěna ověřením bankovního účtu prostřednictvím služby BankID a výpisem BankID žalovaného) uzavřeli prostředky komunikace na dálku dne 5.10.2024 Smlouvu, kterou se žalobce zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr s možností postupného čerpání až do výše 62 100 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za sjednání úvěru a poplatky za vybrané volitelné služby dle Sazebníku, původně do 29.3.2026; sjednaný úrok činil 1,016 % denně, RPSN činilo 2 011,65 ročně (viz Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru včetně základních informací o spotřebitelských úvěrech a Všeobecných obchodních podmínek žalobce, souhlas o zpracování osobních údajů,). Dle Smlouvy žalobce dne 5.10.2024 na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, vyplatil peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (viz výpis z bankovních transakcí z účtu žalobce). Z důvodu prodlení žalovaného se splácením žalobce úvěr dle Smlouvy zesplatnil Oznámením o zesplatnění z 3.2.2025 a žalovaného vyzval k zaplacení žalované částky Výzvou z 21.5.2025.5. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy soud z žalobcem předložených důkazů pouze zjistil, že na hlavičkovém papíře žalobce (bez uvedení data a osoby vyhotovující danou listinu) byla uvedena informace, „Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 32102“ s tím, že příjem měl žalovaný doložit výpisem ze svého bankovního účtu. (viz Identifikované příjmy), resp. že výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným činí 45 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 32 102 Kč, domácnost žalovaného má 2 členy, „vypočítané minimální výdaje“ činí 10 755 Kč (viz Výpis posouzení úvěruschopnosti).6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl4. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2 věta první).8. Podle § 87 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Soud má po provedeném dokazování za zcela prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřeli ve smyslu § 2395 o.z. a násl. dne 5.10.2024 Smlouvu o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky – úvěr do výše 62 100 Kč a žalovaný se takto poskytnutý úvěr zavázal splatit ve stanovené splatnosti včetně sjednaných poplatků a smluvních úroků ve výši 1,016 % denně. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených žalovanému pak plyne, že na účet žalovaného byla dle Smlouvy dne 5.10.2024 vyplacena žalobcem částka ve výši 8 000 Kč.11. Soud se v daném případě s ohledem na znění ust. § 87 zákona dále zabýval tím, zda žalobce před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.12. Soud předně uzavřel, že v žalobě jsou sice uvedena tvrzení ohledně toho, jak konkrétně měla být před uzavřením Smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného, avšak tyto skutečnosti nevyplývají z žalobcem předložených důkazů, když zejména soudu nebyly předloženy ani např. výpisy z účtů žalovaného ani jakékoli jiné listiny fakticky dokládající skutečnou výši příjmů (a výdajů) žalovaného a jeho rodiny.13. V řízení tak byly k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předloženy pouze nepodepsané a nedatované listiny na hlavičkovém papíře žalobce s informací, že čistý měsíční příjem žalovaného měl být 45 000 Kč, resp. 32 102 Kč měsíčně (což měla být částka, dle tvrzení žalobce ověřená blíže neurčeným způsobem), přičemž domácnost žalovaného měla mít 2 členy bydlící v Praze. Soud tak uzavřel, že z těchto nedatovaných a nepodepsaných listin nelze vzít nijak za prokázané, že se jedná o tvrzení žalovaného, resp. není vůbec seznatelné, kdo a odkud tyto informace čerpal, či zda vůbec a jak je ověřil.14. Soud tak uzavřel, že žalobce v řízení řádně netvrdil a neprokázal, že by před uzavřením Smlouvy dostatečným způsobem zkoumal faktickou úvěruschopnost žalovaného, když v žalobě uváděná tvrzení o příjmech a výdajích žalovaného nejsou ničím podložena. Žalobce se přitom nedostavením se k nařízenému jednání sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání poučen dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Žalobce tak postupoval v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, pročež je výše uvedená úvěrová smlouva neplatná dle § 87 zákona. Žalobce tak má nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny úvěru.15. Kromě toho i sjednaný úrok ve výši 1,016 % denně soud považuje za nepřiměřený (a tedy Smlouvu i z důvodu rozporu s dobrými mravy za neplatnou), když mnohonásobně převyšoval v dané době obvyklý úrok u běžně poskytovaných úvěrů (jak plyne např. z časových řad ARAD ČNB); dle stávající judikatury však nelze sjednání výše úroků oddělit od dalších ustanovení úvěrové smlouvy, Smlouva je tak i z důvodu nemravných úroků neplatná jako celek.16. Soud proto žalobci přiznal pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení za žalovanému prokazatelně vyplacenou jistinu úvěru, tj. nárok na vrácení žalobou pouze žalované částky jistiny ve výši 7 999,97 Kč, a to z důvodu prodlení žalovaného spolu se zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po zesplatnění úvěru s výzvou k plnění, tj. od 4.2.2025 do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.17. Další žalované nároky (na smluvní úrok, smluvní pokutu, poplatek za vyplacení úvěru, poplatek za službu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) má soud za nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobcem požadovány. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výro