25 C 76/2024-149 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 850 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Uvedla, že poskytla žalovanému několika platbami finanční prostředky na koupi bytu s úmyslem, že bude se žalovaným v bytě, a to jednotce č. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , na adrese , adresa, (dále jen „předmětný byt“), společně bydlet, přičemž očekávala, že se v budoucnu stane spoluvlastníkem předmětného bytu. Žalobkyně se žalovaným tvořili pár od roku 2016. V roce 2019 žalovaný koupil předmětný byt, přičemž financování koupě bytu bylo zajištěno jednak vlastními prostředky, jednak hypotečním úvěrem. Kupní smlouva byla na byt uzavřena dne 25. 3. 2019. Žalovaný neměl v roce 2019 dostatek vlastních finančních prostředků k zaplacení kupní ceny bytu v kombinaci s čerpáním hypotečního úvěru, proto mu žalobkyně v březnu 2019 poskytla v dobré víře několika platbami částku ve výši 850.000 Kč (kdy úhrada této částky byla podmíněna pro výplatu hypotečního úvěru). Konkrétně se jednalo o platby dne 4. 3. 2019 ve výši 160 000 Kč, dne 5. 3. 2019 ve výši 200 000 Kč, dne 6. 3. 2019 ve výši 200 000 Kč, dne 7. 3. 2019 ve výši 200 000 Kč a dne 8. 3. 2019 ve výši 90 000 Kč. V průběhu společného soužití žalovaného a žalobkyně platila žalobkyně ze svých výlučných prostředků část hypotečního úvěru žalovaného. Celkově žalobkyně za období od 4. 4. 2019 do 6. 2. 2023 poskytla na splátky výlučného dluhu žalovaného částku ve výši 281 938,41 Kč. Soužití účastníků bylo ukončeno 27. 9. 2023, kdy se žalobkyně od žalovaného odstěhovala s nezletilými syny , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Okamžikem skončení společného soužití v bytě žalovaného došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť žalovaný získal majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Žalobkyně odkázala na četná rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to např. 28 Cdo 2284/2010, 28 Cdo 1374/2018, 28 Cdo 3890/2016 nebo 28 Cdo 354/2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný jakoukoliv dohodu odmítl, vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky. Za situace, kdy žalovaný žalovanou částku dobrovolně neuhradil, požaduje žalobkyně po žalovaném i zákonný úrok z prodlení od 10. 3. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že je výlučným vlastníkem předmětného bytu, který koupil za trvání partnerství s žalobkyní. Potvrdil, že přijal od žalobkyně platby v celkové výši 850 000 Kč, které jsou předmětem této žaloby. Neuznal však právo žalobkyně na vrácení těchto prostředků. Namítl, že žalobkyně nesplnila břemeno tvrzení, neboť její tvrzení jsou naprosto nedostatečná. Uvádí-li žalobkyně, že plnila z právního důvodu, který odpadl, pak je třeba, aby jasně a určitě tvrdila i to, o jaký právní důvod / titul se jedná. Byla-li mezi účastníky kdy uzavřena (budoucí) dohoda o převodu spoluvlastnického podílu, k jakému datu, za jakých podmínek atd. Následně by žalobkyně měla tato tvrzení prokázat. A to tím spíše, že žalobkyně vlastní tvrzení opakovaně vyvrací. Žalovanému z tvrzení žalobkyně není zřejmé, na základě jakého právního titulu mu měla žalobkyně podle svých tvrzení plnit. Ostatně žalobkyně v žalobním návrhu hovoří o převodu spoluvlastnického podílu (zřejmě) a v předžalobní upomínce ze dne 1. 3. 2024 označovala plnění za zápůjčku, kterou uvedeným přípisem současně vypověděla. V přípise ze dne 19. 1. 2024 pak žalobkyně zase tvrdila, že původní domluva mezi účastníky byla taková, že žalovaný na žalobkyni převede podíl o velikosti id. ½ na předmětném bytu – bytové jednotce. Dále žalovaný poukázal na to, že v návrhu na úpravu poměrů k nezletilým dětem (řízení vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 5, sp.zn. 50 Nc 6236/2023) dne 2. 10. 2023 uvedla žalobkyně naprosto jasně, že na pořízení předmětného bytu matka (žalobkyně) otci (žalovanému) v březnu 2019 půjčila částku ve výši 850 000 Kč. Žalovaný považuje přijatá plnění od žalobkyně za dar. Žalobkyně plnila, aniž by jí bylo přislíbeno, či ani by mohla očekávat vrácení těchto prostředků, nebo převod spoluvlastnického podílu. Nejedná se proto o bezdůvodné obohacení, jak žalobkyně uvádí, nýbrž toliko o závazek bez protiplnění, tedy o smlouvu asynallagmatickou, tedy darovací.3. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení ( § 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Ani jedna z procesních stran další důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:6. Z nesporných tvrzení účastníků má soud prokázáno, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , na adrese , adresa, , a to na základě kupní smlouvy ze dne 25. 3. 2019, kterou žalovaný jako kupující uzavřel s prodávající , jméno FO, . Kupní cena činila částku 6 990 000 Kč. Část kupní ceny byla složena v hotovosti a část ve výši 5 860 000 Kč se kupující zavázal složit bezhotovostním převodem prostřednictvím hypotečního úvěru poskytnutého , právnická osoba, . /prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , kupní smlouvou ze dne 25. 3. 2019 a nesporným tvrzením účastníků/. Žalobkyně uhradila žalovanému platby dne 4. 3. 2019 ve výši 160 000 Kč, dne 5. 3. 2019 ve výši 200 000 Kč, dne 6. 3. 2019 ve výši 200 000 Kč, dne 7. 3. 2019 ve výši 200 000 Kč a dne 8. 3. 2019 ve výši 90 000 Kč, které byly zaslány na účet žalovaného č. , č. účtu, a jejichž účelem byla úhrada části kupní ceny předmětného bytu /prokázáno výpisy z účtu žalobkyně č. , č. účtu, a nesporným tvrzením účastníků/. Předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2023 označenou rovněž jako „Výpověď zápůjčky“ vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 850 000 Kč. Dále v ní uvedla, že za období od 4. 4. 2019 do 6. 2. 2023 uhradila na splátky výlučného závazku žalovaného částku 281 938,41 Kč, tj. na část hypotečního úvěru a dále uvedla, že dne 29. 3. 2023 zapůjčila žalovanému finanční prostředky ve výši 490 000 Kč za účelem nákupu podílu v obchodní korporaci. Žalobkyně vypověděla smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalovanému částku 490 000 Kč a vyzvala žalovaného k navrácení předmětné zápůjčky. /prokázáno předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2023/. Dopisem ze dne 12. 1. 2024 žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce potvrdil existenci zápůjčky ve výši 490 000 Kč s tím, že částku uhradí žalobkyni ke dni 14. 1. 2024. Ostatní uplatněné nároky v dopise ze dne 21. 11. 2023 odmítl. /prokázáno Odpovědí na předžalobní výzvu, Návrhem smírného řešení ze dne 12. 1. 2024/. Předžalobní výzvou a reakcí na smírné řešení ze dne 19. 1. 2024 žalobkyně setrvala na požadavku úhrady požadovaných částek s tím, že v případě smírného řešení bude požadovat úhradu částky 700 000 Kč /prokázáno Předžalobní výzvou a reakcí na smírné řešení ze dne 19. 1. 2024/. Poslední předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 850 000 Kč s tím, že je ochotná uzavřít dohodu o narovnání, pokud žalovaný zaplatí žalobkyni částku 700 000 Kč do 6 měsíců od uzavření dohody o narovnání s tím, že budou všechny sporné nároky účastníků vyrovnány /prokázáno poslední předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2024/. Z partnerského vztahu účastníků se narodily dvě nezletilé děti , Anonymizováno, , nar. , datum, a , Anonymizováno, , nar. , datum, , o jejichž úpravě poměrů a styku rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 ze dne 27. 3. 2024 rozsudkem č. j. 50 Nc 6236/2023 – 295 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2024, č. j. 70 Co 226/2024 – 376. /prokázáno rozsudky Obvodní soud pro Prahu 5 ze dne 27. 3. 2024, č. j. 50 Nc 6236/2023 – 295, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2024, č. j. 70 Co 226/2024 – 376/.7. Z dalších provedených důkazů nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí soudu ve věci samé.8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úr