70 C 74/2025-42 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 3.4.2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 55 072,84 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný si u žalobkyně objednal zboží, které individuálně specifikoval objednacím číslem z katalogu žalobkyně, popisem zboží a uvedením množství zboží. Objednané zboží bylo po dohodě stran odebráno osobně na pobočce žalobkyně, a to na adrese , adresa, . Při převzetí byl žalovanému předán dodací list č. , hodnota, a daňový doklad č. , hodnota, ze dne 13.8.2024 znějící na částku 55 072,84 Kč včetně DPH s datem splatnosti dne 27.8.2024.2. Žalovaný dlužnou částku k datu splatnosti neuhradil, v důsledku čehož došlo k prodlení žalovaného a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný nezaplatil ničeho ani na základě upomínky před podáním žaloby a vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je podnikající osoba s místem podnikání , adresa, a v rámci jeho podnikatelské činnosti také došlo k odebrání zboží, proto žádá žalobkyně rovněž paušální náhradu nákladů upomínání ve výši 1 200 Kč.3. Žalovaný se ve věci vyjádřil pouze tak, že si je vědom povinnost uhradit dlužnou částku, avšak z důvodu současné finanční situace není schopen uhradit dluh zcela a požádal o možnost uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách po 8 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem listopad 2025.4. Soud se nejdříve zabýval otázkou příslušnosti českého soudu a rozhodného práva, jelikož žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky. Soud na daný případ aplikoval ohledem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“) a nařízení Evropského práva a Rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen „ nařízení Řím I“), neboť danou problematiku neupravuje žádná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Mezinárodní příslušnost českého soudu a místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 5 vyplývá z čl čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný měl bydliště na území České republiky ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis, proto je dána mezinárodní příslušnost českého soudu. Rozhodné právo je české právo podle čl. 4 bod 1 písm. a) a b) nařízení Řím I, podle něhož je určujícím kritériem obvyklé bydliště prodávajícího. Jelikož žalobkyně měla obvyklé bydliště ve smyslu čl. 19 bod 1 nařízení Řím I na území České republiky, je rozhodným právem, podle něhož soud posuzuje závazkový vztah účastníků (kupní smlouva) české právo.5. Soud ve věci nařídil jednání, které se uskutečnilo bez přítomnosti žalovaného a vycházel z navržených důkazů předložených účastníky (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), jejichž věrohodnost nebyla v řízení sporována a po provedeném dokazování soud za použití ust. § 132 o.s.ř. učinil následující níže uvedená skutková zjištění.6. Žalobkyně je obchodní společností založenou podle českého práva se sídlem na území České republiky (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku) a žalovaný je podnikající fyzická osoba zapsaná ve slovenském registru živnostenského podnikání s místem podnikání , adresa, s bydlištěm na území České republiky (zjištěno z výpisu z živnostenského registra a z ISZR).7. Žalobkyně dodala dne 13.8.2024 žalovanému na základě jeho objednávky zboží – aku úhlovou brusku, aku vrtací kladivo, aku rázový utahovák, aku vrtací šroubovák, sadu vrátků pro vrtací kladivo a brašnu na nářadí s dodací adresou , adresa, Slovensko (zjištěno z dodacího listu ze dne 29.8.2024).8. Za dodané zboží žalobkyně vystavila dne 13.8.2024 žalovanému fakturu na celkovou částku 55 072,84 Kč tvořenou cenou za aku úhlovou brusku ve výši 3 990 Kč, za aku vrtací kladivo ve výši 14 785,71 Kč, za aku rázový utahovák ve výši 10 990 Kč, za aku vrtací šroubovák ve výši 11 990 Kč, za sadu vrtáků pro vrtací kladivo ve výši 969,03 Kč a za brašnu na nářadí ve výši 2 790 Kč. Splatnost vyúčtování byla stanovena do 27.8.2024 (zjištěno z faktury č. , hodnota, ).9. Žalovaný byl před podáním žaloby na úhradu dluhu upomenut předžalobní výzvou ze dne 24.3.2025, která byla zaslána žalovanému na adresu , adresa, (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 24.3.2025)10. Na základě shora uvedenou soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně dodala na základě objednávky žalovanému aku nářadí, včetně příslušenství k tomuto nářadí, a to v celkové ceně 55 072,84 Kč se splatností 27.8.2024. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy a v řízení neuvedl, že by dlužnou částku uhradil a nárok žalobkyně nesporoval.11. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), podle něhož kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle ust. § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.12. Soud na základě shora uvedeného skutkového závěru, který vzešel ze skutkových zjištění a příslušných zákonných ustanovení učinil závěr, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu ve smyslu ust. § 2079 a násl. o.z., na základě níž žalobkyně dodala žalovanému zboží a žalovaný kupní cenu za dodané zboží na základě vystavené faktury neuhradil a nadále žalobkyni dluží částku 55 072,84 Kč.13. Pro shora uvedené a jelikož žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení s odkazem na ust. 1968 o.z. podle něhož je dlužník v prodlení, jestliže neplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo až do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem dále dle ust. § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená dle nařízení vlády. Splatnost dlužné částky vyplývá z vystavené faktury, povinnost žalovaného hradit zákonný úrok z prodlení je stanoven od dne následujícího po splatnosti faktury a trvá až do zaplacení. Nárok na uhrazené částky 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývá z ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že oba účastníci jednali v rámci své podnikatelské činnosti.14. Současně soud vyhověl návrhu žalovaného k možnosti uhradit dluh formou pravidelných měsíčních splátek po 8 000 Kč s tím, že žalobkyně s navrhovanou výši splátek souhlasila, proto je žalovaný oprávněn plnit dluh ve 55 072,84 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 8 000 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení, byť jediné splátky řádně a včas.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 098 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 754 Kč po zohlednění jeho doplatku a odměny stanovené dle ust. § 6 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 5 a ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (advokátního tarifu) z tarifní hodnoty ve výši 55 072,84 Kč, a to ve výši 4 x 3 340 Kč (za 4 úkony podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu - převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast u jednání soudu), dále tomu odpovídající 4 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 3 184 Kč (počítáno z částky 15 160 Kč v sazbě 21 %). Právnímu zástupci žalobkyně nenáleží odměna za doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne 30.4.2025, neboť tímto podáním žalobkyně odstraňovala neúplnost podané žaloby.16. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo podle ust. § 149 o.s.ř. (výrok II).17. Povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 550 Kč byla uložena žalobkyni s odkazem na položku 2 bodu 1 a 2 a položku 1 bodu 1 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních