8 C 241/2025-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěrového rámce a kreditní karty, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky k čerpání sjednaného úvěrového rámce a žalovaný se zavázal splácet čerpané finanční prostředky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný načerpal celkem částku ve výši , částka, . Žalovaný porušil smluvní povinnosti, kdy nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalobkyně využila svého práva, čerpání úvěru pozastavila a po dalších urgencích zesplatnila veškeré závazky žalovaného. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku, která se skládá z neuhrazených předepsaných splátek (, částka, ), zesplatnění jistiny (, částka, ), poplatku za odeslání upomínky (, částka, a , částka, ), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (, částka, ) a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný dlužnou částku přes výzvy žalobkyně nezaplatil.2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud provedl důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět.5. Za použití § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěrovém rámci, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr prostřednictvím úvěrového rámce ve výši , částka, a žalovaný se zavázal splácet čerpané finanční prostředky prostřednictvím pravidelných splátek dle dohody stran. Výše měsíční splátky byla sjednána v návaznosti na výši čerpané částky. Žalovaný měl povinnost splácet vyčerpané finanční prostředky spolu s úrokem ve výši do 2,29 % měsíčně, přičemž úroková sazba se odvíjí od výše čerpané částky. Pro čerpání částky od , částka, do , částka, byla sjednána úroková sazba ve výši 23,88 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni další poplatky případně sankce dle ujednání stran (poplatek za odeslání upomínky, poplatek za vedení účtu, smluvní pokuta pro případ prodlení s řádnou a včasnou úhradou). Pro případ prodlení s úhradou splátek měla žalobkyně právo prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou (smlouva o úvěrovém rámci ze dne , datum, ). Žalovaný postupně načerpal, ale žalobkyně nevrátil, finanční prostředky ve výši celkem , částka, (přehled plateb, stav účtu). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky. Dopisem ze dne , datum, informovala žalobkyně žalovaného o zesplatnění neuhrazené částky úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky (zesplatnění pohledávky ze dne , datum, , dodejka). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka ze dne , datum, , dodejka).7. Po právní stránce posoudil soud věc takto:8. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli platně smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr prostřednictvím úvěrového rámce a žalovanému vznikla povinnost čerpané finanční prostředky sjednaným způsobem vrátit, což však neučinil. Žalovanému dále vznikla v souladu s § 2048 o. z. povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu dle smlouvy o úvěru ve výši , částka, . Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podaná žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.), s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).