10 C 345/2025-40 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobou podanou k soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zvýšení výživného. Uvedl, že je studentem střední školy. Výživné žalovaného vůči žalobci bylo naposledy stanoveno na částku , částka, , což nepokrývá základní životní náklady. Žalobce proto žádá o zvýšení výživného na částku , částka, , která odpovídá možnostem otce a reálnému podílu na potřebách dítěte.Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby z důvodu, že je v insolvenčním řízení, jeho finanční možnosti jsou tak omezené, výživné v současné výši považuje za dostatečné.K jednání soudu se žalobce ani žalovaný bez omluvy nedostavili. Teprve po skončení jednání byla soudu doložena žádost žalovaného o omluvení jeho nepřítomnosti a stanovení náhradního termínu jednání z důvodu již dříve sjednaných pracovních povinností odeslaná soudu v den konání jednání v 6:38 hodin, tedy necelé dvě hodiny před začátkem jednání. Soud o této žádosti v době konání jednání nevěděl, nemohl k ní tedy logicky přihlédnout, ostatně by jí ani nevyhověl, neboť nebyla nijak doložená, ani tvrzený důvod neúčasti zjevně nevznikl na poslední chvíli, když se mělo jednat o „dříve sjednané pracovní povinnosti“.Soud proto dle § 101 ost. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků.Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobce navrhl, a doplnil dokazování rozsudkem opatrovnického soudu. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo výživné žalovaného vůči žalobci stanoveno na částku , částka, (prokázáno citovaným rozsudkem). Žalobce je studentem , právnická osoba, a Středního odborného učiliště , adresa, (prokázáno potvrzením o studiu).Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.Podle ust. § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.Podle ust. § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle ust. § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.Žalobce se domáhal po žalovaném zvýšení výživného na částku , částka, . Žalobce doložil, že v současné době studuje, tedy není schopen se sám živit. Své měsíční náklady odhadoval na , částka, , nijak je však nedoložil, kdy v případě většiny položek by toto možné bylo, a vzhledem k tomu, že se bez omluvy nedostavil je soudnímu jednání, nemohl být k prokázáno rozhodných skutečností vyzván (§118a odst. 1, 3 o.s.ř.). Zejména náklad na volnočasové aktivity , částka, měsíčně již není relevantní, neboť žalobce je dospělou osobou, nikoli nezletilým dítětem, je tedy na místě, aby si tyto nikoli nutné náklady hradil sám.Soud přihlédl k tomu, že výživné bylo naposledy stanoveno v roce 2018, tedy před 8 lety, od té doby se změnily náklady žalobce (stal se studentem střední škody) a došlo i ke zvýšení cen, tj. i životních nákladů žalobce. Přihlédl však i k informaci veřejně dostupné z insolvenčního rejstříku žalovaného, že tento se nachází v insolvenčním řízení, jeho finanční poměry jsou tedy omezené. Toto je nepochybně žalobci známo, přesto po žalovaném žádá výživné v poměrně výrazné výši , částka, .Soud naopak nepřihlédl k tomu, že dle tvrzení žalovaného žalobce pracuje v KFC, neboť prvořadou povinností žalobce, který dosud studuje na střední škole (soustavným studiem se připravuje na budoucí povolání), je právě řádné dokončení studia, aniž by měl povinnost dosahovat příjmu a uhrazovat jím své životní náklady. Stále se jedná o situaci, kterou má na mysli ustanovení § 911 o. z., podle kterého výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Žalobce není schopen se sám živit a má právo na výživné od svých rodičů odpovídající jak jeho odůvodněným potřebám, tak možnostem a schopnostem obou rodičů.Po zhodnocení veškerých aspektů sporu, tedy oprávněných nákladů žalobce a možnostem žalovného, soud žalobě vyhověl co do částky , částka, s tím, že splatnost výživného stanovil – stejně jako opatrovnický soud v rozsudku ze dne , datum, , do 15. dne příslušného měsíce. Ve zbytku pak žalobu zamítl.Pro úplnost soud dodává, že je mu znám obsah insolvenčního spisu žalovaného včetně podání matky žalobce, která tvrdí, že žalovaný má výrazně vyšší příjmy, než přiznává. Pokud budou její tvrzení prokázána, může se žalobce domáhat po žalovaném většího zvýšení výživného, za dané situace pro to však podmínky nejsou dány.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesní úspěch obou účastníků byl stejný, výživné sice zvýšeno bylo, avšak výrazně méně, než bylo požadováno.