24 C 272/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 032,88 Kč a částky 103,02 Kč a zákonných úroků z prodlení z částky 5 559,97 Kč od 10.5.2025 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaným dne 7.1.2025 distančním způsobem, prostřednictvím stránky , Anonymizováno, uzavřel smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázal žalovanému poskytnout úvěr do výše 5 200 Kč s možností postupného splácení a žalovaný se jej zavázal smluveným způsobem splácet, kdy první splátka byla splatná 6.2.2025 a konec kreditového rámce měl nastat 1.7.2026. Žalovanému byl převodem na bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 5 200 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou denních splátek, žalobce proto smlouvu e-mailem z 9.5.2025 k témuž dni vypověděl, čímž se stal úvěr zcela splatným. Žalobce proto touto žalobou výslovně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 199,99 Kč a dále zaplacení poplatku za tranše úvěru ve výši 103,48 Kč, smluvního úroku ve výši 5 472,91 Kč a smluvních poplatků za služby „, Anonymizováno, “ ve výši 91,50 Kč a „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč a smluvní pokuty ve výši 103,02 Kč a zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 5 559,97 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do zaplacení; případně se domáhá zaplacení jistiny úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že u žalovaného zjistil informace o počtu členů jeho domácnosti, o příjmech (25 000 Kč měsíčně) a výdajích žalovaného, žalovaného lustroval v příslušných databázích a posouzení jeho úvěruschopnosti provedl dále podle interní metodiky schválené ČNB.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.3. Soud věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a jeho právní zástupkyně, kteří se z jednání omluvili, a v nepřítomnosti žalovaného, která se nedostavil bez omluvy.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce a žalovaný (jehož totožnost byla ověřena přes ID bankovní identitu) uzavřeli prostředky komunikace na dálku dne 7.1.2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše 5 200 Kč; úroky činily 0,883 % denně, úroky za tranši úvěru činily 1,99 % z čerpané částky; žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu s poplatky, úroky a dalšími platbami dle smlouvy ve smluvených splátkách (zjištěno ze smlouvy o úvěru včetně sazebníku, základních informací o spotřebitelských úvěrech, souhlasu o zpracování osobních údajů, všeobecných obchodních podmínek žalobce, předpisu denních splátek). Žalobce žalovanému dle dané smlouvy na jeho bankovní účet dne 7.1.2025 vyplatil částku 5 200 Kč (viz Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalobce e-mailem z 9.5.2025 danou smlouvu vypověděl z důvodu prodlení se zaplacením splátek a vyzval žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 11 975,90 Kč včetně úroků z prodlení a smluvních pokut.5. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy o úvěru soud z žalobcem předložených důkazů pouze zjistil, že na hlavičkovém papíře žalobce (bez uvedení data a osoby vyhotovující danou listinu) byla uvedena informace, že na spotřebitelem předloženém bankovním výpise obsahujícím příjmové transakce byl identifikován čistý měsíční příjem ve výši 27 237 Kč a že příp. jiné další příjmy byly doloženy jiným způsobem (viz sdělení žalobce o identifikovaných příjmech) a že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem (v jeho 3 členné domácnosti) činí 18 000 Kč a výdaje na půjčky a bydlení činí 9 900 Kč (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti).6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když jiné důkazy nebyly navrhovány. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2 věta první).9. Podle § 87 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Soud má po provedeném dokazování za zcela prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřeli ve smyslu § 2395 o.z. a násl. dne 7.1.2025 smlouvu o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve formě revolvingového úvěrového rámce do výše 5 200 Kč a žalovaný se takto poskytnutý úvěr zavázal splatit ve stanovených splátkách včetně úroků, poplatků, smluvních pokud dle smlouvy. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli plyne, že žalovanému byla vyplacena jednorázově částka ve výši 5 200 Kč.11. Soud se v daném případě s ohledem na znění ust. § 87 zákona dále zabýval tím, zda žalobce před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.12. Soud předně uzavřel, že v žalobě jsou sice uvedena tvrzení ohledně toho, jak konkrétně měla být před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného, avšak tyto skutečnosti nevyplývají z žalobcem předložených důkazů, když zejména soudu nebyly předloženy ani např. výpisy z účtů žalovaného ani jakékoli jiné listiny fakticky dokládající skutečnou výši příjmů (a výdajů) žalovaného a jeho rodiny. V řízení byly k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předloženy pouze nepodepsané a nedatované listiny na hlavičkovém papíře žalobce s informací, že měsíční příjem (ověřený čistý) žalovaného měl být 27 237 Kč a že žalovaný sám tento svůj příjem uváděl ve výši 18 000 Kč. Soud tak uzavřel, že pouze z těchto nedatovaných a nepodepsaných listin nelze vzít nijak za prokázané, že se jedná o tvrzení žalovaného, resp. není vůbec seznatelné, kdo a odkud tyto informace čerpal, či zda vůbec a jak je ověřil. Žádným způsobem pak nebylo ani tvrzeno ani prokázáno ověření výdajové stránky poměrů žalovaného. Soud tak uzavřel, že žalobce v řízení řádně netvrdil (zejména kdo a jak ověřil tvrzené příjmy žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy) a dále vůbec neprokázal, že by před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečným způsobem zkoumal faktickou úvěruschopnost žalovaného, zejména co do jeho výdajů. Žalobce se přitom nedostavením se k nařízenému jednání sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání poučen dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Žalobce tak postupoval v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, pročež je výše uvedená úvěrová smlouva neplatná dle § 87 zákona.13. Soud proto žalobci přiznal pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení za žalovanému prokazatelně vyplacenou jistinu úvěru, tj. nárok na vrácení částky 5 199,99 Kč (když žalobce v žalobních tvrzeních právě tuto částku bez dalšího výslovně označil jako požadovanou jistinu úvěru). Žalovaný pak v řízení nijak netvrdil, že by v jeho možnostech (ve smyslu ust. § 87 zákona) nebylo plnit tuto částku v obecné pariční lhůtě 3 dnů, soud proto za přiměřenou považuje právě tuto lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. Další žalované nároky (na smluvní poplatky, smluvní pokutu, smluvní úroky) má soud za nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobcem požadovány. Nárok na požadované úroky z prodlení soud považuje za nedůvodné s ohledem na to, že žalovaný vzhledem k výše uvedenému ve smyslu ust. § 87 zákona dosud není v prodlení s plnění jistinu úvěru z neplatné smlouvy o úvěru. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve