14 C 243/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Podáním doručeným soudu dne 3.8.2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalobce je organizační složkou státu dle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je oprávněn k nakládání s pohledávkou, jejíhož vymožení se tímto domáhá u shora nadepsaného soudu. Žalobce uplatňuje vůči žalovanému nárok na náhradu vzniklé majetkové újmy (škody) ve smyslu ustanovení § 2894 odst. 1 a 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), v celkové výši 19.046 Kč, když vznik svého nároku opírá zejména o ustanovení § [číslo] ve spojení s § 2917 občanského zákoníku. Žalovaný dne 24. 11. 2019 v době od 13:30 hod. do 13:40 hod. v obci Okrouhlo – Záhořany v okresu Praha – západ, v rekreační chatě ev. [číslo] po vzájemném konfliktu s družkou [jméno] [příjmení] a po příjezdu hlídky policie ČR ve složení prap. [jméno] [příjmení] a prap. [jméno] [příjmení], hodil po sestře své družky plastovou láhev o objemu 1,5 litru, z části naplněnou tekutinou o váze 942,6 g, která však zasáhla prap. [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený policista“), a to do pravé tváře a ucha, čímž mu způsobil zranění pravého ucha spočívající v povrchové tržné ráně o délce cca 1 cm a zhmoždění pravého ucha a obličeje. Žalovaný se dále po přiložení služebních pout pokusil levou nohou kopnout poškozeného policistu do oblasti rozkroku, kdy toto se mu nepovedlo, a zasáhl poškozeného policistu do pravé nohy v oblasti nad kolenem, čímž mu způsobil kontuzi kolena. Pracovní neschopnost nenastala. Žalovaný byl za protiprávní jednání Okresním soudem Praha západ uznán vinným ze spáchání přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] O zavinění žalovaného tak s odkazem na shora uvedený rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] není pochyb, jelikož žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, kterého se dopustil právě vůči shora poškozenému policistovi, kdy toto jednání bylo příčinou újmy na zdraví policisty, a tudíž i příčinou vzniku škody na majetku žalobce a to s odkazem na § 100 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen„ služební zákon“) a § 2917 občanského zákoníku. Dle ustanovení § 100 odst. 1 respektive § 101 služebního zákona má příslušník nárok na náhradu nemajetkové i majetkové újmy vzniklé v důsledku služebního úrazu, tj. – dikcí služebního zákona - škody při služebním úrazu. O tomto svém nároku byl poškozený policista řádně poučen Záznamem o poučení [číslo jednací] a tohoto svého zákonného nároku využil, když uplatnil svůj nárok na náhradu za bolest ve výši 17.500 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 1.546 Kč. Na základě rozhodnutí náměstka ředitele [stát. instituce] pro ekonomiku [číslo jednací] ze dne 5. 3. 2020 byla žalobcem vyplacena poškozenému policistovi dne 14. 5. 2020 částka ve výši 19.046 Kč, coby náhrada za bolest a účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Náhrada za vyplacenou náhradu za bolest: Dle ustanovení § 101 písm. b) služebního zákona má příslušník Policie České republiky, který utrpěl služební úraz, nárok na náhradu za bolest. Lékařským posudkem o bolestném ze dne 21. 1. 2020 byla určena výše bolestného u služebního úrazu poškozeného policisty způsobeného zaviněným protiprávním jednáním žalovaného na 70 bodů, což podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů, odpovídá částce ve výši 17.500 Kč. Tato náhrada byla poškozenému policistovi vyplacena na základě shora uvedeného rozhodnutí náměstka ředitele [stát. instituce] pro ekonomiku v plné výši, a to ke dni 14. 5. 2020. Žalobce tímto uplatňuje v souladu s § 2910 a § 2917 občanského zákoníku nárok na náhradu škody v podobě vyplacené náhrady za bolest ve výši 17.500 Kč. Náhrada za vyplacenou náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením: Dle ustanovení § 101 písm. c) má příslušník Policie České republiky, který utrpěl služební úraz, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Poškozený policista musel v souvislosti s léčením služebního úrazu způsobeného zaviněným protiprávním jednáním žalovaného vynaložit náklady ve výši 1.546 Kč, pročež mu tyto účelně vynaložené náklady byly na základě shora uvedeného rozhodnutí náměstka ředitele [stát. instituce] pro ekonomiku žalobcem v plné výši nahrazeny, a to ke dni 14. 5. 2020. Žalobce tímto uplatňuje v souladu s § 2910 a § 2917 občanského zákoníku nárok na náhradu škody v podobě vyplacené náhrady za účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 1.546 Kč. Zákon o služebním poměru neobsahuje speciální ustanovení zmocňující žalobce k nárokování regresního postihu vůči žalovanému, žalobce tudíž opírá svůj nárok na náhradu škody o obecné zmocnění obsažené v ustanovení § 2917 občanského zákoníku, pročež tento postup potvrdil ve své judikatuře rovněž Nejvyšší soud rozsudkem čj. 25 Cdo 5551/2017 - 168 ze dne 14. 5. 2018, kde výslovně uvádí, že:„ Jestliže zákon č. 361/2003 Sb. ani jiný právní předpis neobsahuje zvláštní právní úpravu regresního vztahu mezi přímým škůdcem a státem jakožto tím, kdo je povinen k náhradě škody, může se stát (Česká republika prostřednictvím příslušného bezpečnostního sboru) domáhat postihu vůči takovému škůdci za použití obecné úpravy regresu podle § 2917 o. z. Toto ustanovení zakládá soukromoprávní vztah, ve kterém stát vystupuje jako právnická osoba (k tomu srov. § 6 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů) v rovném postavení s druhou stranou tohoto soukromoprávního vztahu, nikoliv jako orgán veřejné moci, který by z pozice nadřízenosti autoritativně rozhodoval o právech a povinnostech druhé strany právního vztahu. Neuplatní se zde proto veřejnoprávní princip legality (srov. čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky), a není proto třeba, aby stát byl k uplatnění regresního nároku oprávněn či zmocněn veřejnoprávním předpisem. Na věci nic nemění ani skutečnost, že povinnost státu (bezpečnostního sboru) k plnění poškozenému policistovi vznikla v důsledku objektivní odpovědností za škodu způsobenou policistovi při výkonu služby a že tato povinnost vyplývá z veřejného práva.“. Žalobce byl povinen vyplatit jako náhradu za služební úraz poškozenému policistovi úhrnem částku ve výši 19.046 Kč. S ohledem na ustanovení § 2952 věty druhé občanského zákoníku může být škodou rovněž vznik dluhu neboli povinnosti uhradit určitou částku, což je bezpochyby žalovaný případ. V důsledku deliktního jednání žalovaného vznikla žalobci zákonná povinnost uhradit odškodnění, pročež výše i povaha poskytnutého odškodnění vychází z citovaných zákonných ustanovení a je v plné vyplacené výši škodou, jíž žalobce nárokuje nahradit na základě ustanovení § 2917 občanského zákoníku. Škoda vznikla v důsledku porušení právní povinnosti žalovaného vyplývající z Listiny základních práv a svobod, tj. nezasahovat bez spravedlivého důvodu do osobnostní sféry člověka, zejména pak nepoškozovat jeho zdraví, nárok na náhradu škody tedy rovněž vyplývá z ustanovení § 2910 občanského zákoníku. Objektivní i subjektivní stránka deliktního jednání je vzhledem ke shora uvedenému, dle mínění žalobce, prokázána, pročež není pochyb o vině žalovaného za protiprávní jednání, v jehož důsledku vznikla povinnost znamenající pro žalobce snížení jeho jmění, tedy škodu, a to v přímé souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného a jako jeho důsledek, pročež o příčinné souvislosti mezi deliktním jednáním a vznikem újmy na zdraví a na majetku poškozeného policisty, jíž je povinen odčinit žalovaný, není rovněž pochyb. Žalobce tímto tedy v souladu s § 2910 a § 2917 občanského zákoníku uplatňuje svůj nárok za žalovaným na náhradu škody v podobě vyplacených náhrad ve smyslu § 101 služebního zákona poškozenému policistovi, a to v celkové výši 19.046 Kč. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení shora vyčíslené škody v celkové částce 19.046 Kč, a to dopisem ze dne 18. 5. 2020, který byl žalovanému doručen na adresu trvalého pobytu, kde však nebyl zastižen, proto mu byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky u poštovního přepravce, a to dne 22. 5. 2020. Žalovaný si zásilku ani dodatečně nevyzvedl, a tak se tato jako nedoručená vrátila zpět. Žalovaný tak byl výzvou k plnění ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád vyzván k úhradě nároku žalobce. Dle § 570 občanského zákoník působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde (tedy ke dni 22. 5. 2020). Podle § 605 odst. 1 občanského zákoníku platí, že