14 C 129/2018-161 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Podáním doručeným ke zdejšímu soudu dne 27.9.2018, doplněném podáním ze dne 20.3.2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 058 952 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22.2.2016 došlo k úrazu pojištěnce žalobkyně [příjmení] [příjmení], [datum narození] (zaměstnance žalované), který při výkonu zaměstnání stavebního dělníka při rekonstrukci domu na adrese [adresa] – [část obce] přepadl přes výřez schodiště vedoucího z přízemí do sklepních prostor budovy. Poškozený [příjmení] si dopadem na hlavu do rohové části schodiště z výšky 3 metrů způsobil vážné poranění hlavy a páteře. V příčinné souvislosti s výše uvedeným dějem došlo u [příjmení] [příjmení] k vážnému úrazu hlavy a páteře, které si vyžádalo a nadále vyžaduje dlouhodobé poskytování zdravotní péče. Za ošetření a léčbu zranění pojištěnce uhradila žalobkyně smluvním zdravotnickým zařízením náklady za poskytnuté lékařské péče ve výši 1 323 690 Kč. Ve smyslu ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má žalobkyně právo tyto náklady požadovat po osobě, která svým zaviněním protiprávním jednáním poškození zdraví způsobila. Žalovaná nese za poškození zdraví [příjmení] [příjmení] odpovědnost, neboť jako zaměstnavatel porušila zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovené ust. § 101 a násl. zákoníku práce, což vedlo k pracovnímu úrazu poškozeného. Porušení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle názoru žalobkyně spočívá ve dvou skutečnostech. Jednak výřez schodiště do suterénu domu, ve kterém došlo k úrazu, nebyl zabezpečen zábradlím a žalovaná tak porušila povinnosti dle ust. 3 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky na pracovišti a pracovní prostředí na staveništi„ zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí součinnost s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Práce podle věty první mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno“. Dále podle ust. 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kdy zaměstnavatel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby. Těmi jsou mimo jiné jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení. Dále porušil povinnost podle ust. § 2 odst. 1 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi, ve spojení s ust. § 4 odst. 1 čl. 5.10 přílohy Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, kde je mimo jiné stanoveno, že volné strany schodů a odpočívadel musí být opatřeny ochranným zařízením proti pádu osob a každé schodišťové rameno musí být vybaveno madlem alespoň po jedné straně. Dále dle názoru žalobkyně žalovaná porušila ust. § 3 odst. 1 písm. b) a odst. 2 Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost o ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, kdy zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky. Ochranu při pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce např. ochranná zábradlí a ohrazení a podobně. Lze tedy shrnout, že v době, kdy [příjmení] [příjmení] vykonával práci, nebylo stanoviště uzpůsobené ke vstupu osob a k provádění jejich činností a nebyl zajištěn bezpečný pohyb osob z důvodu přítomnosti schodiště, které nebylo opatřeno předepsanou zábranou proti pádu osob ochranným zábradlím. Dále podle názoru žalobkyně žalovaná nese rovněž odpovědnost za to, že na pracovišti se pohyboval poškozený pod vlivem alkoholu a v takovém stavu vykonával práci vzhledem k vysoké hladině alkoholu v krvi v době úrazu ([číslo] a 2.93 g) lze též konstatovat, že poškozený konzumoval alkohol po dobu výkonu práce. Podle ust. § 103 Zákoníku práce nesmí zaměstnavatel připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Z toho vyplývá i povinnost zaměstnavatele zabránit zaměstnanci, který přijde do práce pod vlivem alkoholu či návykové látky, aby vykonával práci, event., aby konzumoval alkohol při výkonu práce. Jde o prevenční a zakročovací povinnost zaměstnavatele. Podle ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen soustavně kontrolovat zda zaměstnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. Tuto povinnost žalovaná nesplnila, neboť dopustila, že poškozený vykonával práci v těžké opilosti, která musela být zřejmá, do které se uvedl v průběhu práce, když před vznikem úrazu pracoval více než 7 hodin. Porušení uvedených povinností bylo zjištěno též Oblastním inspektorátem práce pro hl. m. Prahu při kontrole dne 24.5.2017. Žalobkyně zohledňuje skutečnost, že k pracovnímu úrazu došlo též porušením povinností ze strany poškozeného. Zastává však názor, že z převážné části je za úraz zodpovědná žalovaná, neboť jednak nezajistila zabezpečení pracoviště proti pádu, jednak připustila, aby poškozený více než 7 hodin vykonával práci ve stavu silné opilosti. S ohledem na uvedené žalobkyně připouští spoluzavinění poškozeného maximálně ve výši 20% a v této míře snížila žalovanou částku oproti nákladům léčení, které uhradila zdravotnickým zařízení. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaná sama předložila smlouvu, podle které se žalovaná zavázala pro [právnická osoba] s.r.o. provést na stavbě„ BD [ulice a číslo], [obec a číslo]“ dokončovací práce a kde se jako zhotovitel zavazuje mimo jiné k tomu, že se„ seznámí s možnými konkrétními riziky na pracovištích objednatele, upozorní na ně své pracovníky a určí jim způsob ochrany před těmito riziky“ a rovněž k tomu, že„ upozorní prokazatelně objednatele na všechny okolnosti, které by mohly vést k ohrožení zdraví a života pracovníku na pracovištích“. Tedy žalovaná měla povinnost nejen ze zákona, ale i ze smlouvy sama zjistit opatření směřující k zajištění bezpečnosti jejích pracovníků. Bez ohledu na ujednání mezi žalovanou a jakýmkoliv jiným subjektem, zákon ukládá povinnost zajistit bezpečnost zaměstnanců primárně zaměstnavateli, v tomto případě žalované, a tyto povinnosti pak podle názoru žalobkyně nemůže žalovaná jako zaměstnavatel přenášet na jiný subjekt. Jak vyplývá z okolností případu jednalo se o dlouhodobější práce, žalovaná na místě zaměstnávala více osob po delší dobu, bylo tak plně v jejích možnostech seznámit se s výkonem práce zaměstnanců, zjistit možná rizika a tyto rizika buď odstranit nebo jejich odstranění sjednat, popřípadě na místo své zaměstnance neposílat Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě vzniklé škody dne 23.3.2018, dne 25.8.2018 pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pokračujících nákladů léčení a k mimosoudní dohodě. 2. Žalovaná podáními ze dne 24.10.2018, 18.2.2018 nárok žalobkyně neuznala. Namítala, že není pasivně legitimována, neboť vlastník rekonstruované nemovitosti (budovy v ulici [adresa]) uzavřel písemnou smlouvu s dodavatelem resp. zhotovitelem díla, [právnická osoba] s.r.o., [obec]. Uvedená společnost si najala žalovanou jako„ pracovní sílu“ k provedení dokončovacích – manuálních stavebních prací, zajištění technických podmínek pro realizaci stavby pak měla na starosti právě uvedená [právnická osoba] s.r.o., pokud jde o bezpečnost práce tak tuto měla rovněž zajistit uvedená společnost 3. Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 5.2.2020 č.j. 14 C 129/2018-70 žalobu jako nedůvodnou zamítl a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Nejprve se soud zabýval namítaným nedostatkem pasivní legitimace na straně žalované a dospěl k závěru, že žalovaná, jako zaměstnavatel poškozené osoby, je v dané věci pasivně legitimovaná, neboť zákoník práce ukládá povinnost zajistit bezpečnost zaměstnanců v první řadě zaměstnavateli tj. žalované, která tuto odpovědnost nemůže přenášet na jiný subjekt. V souzeném případě se jednalo o dlouhodobé provádění prací na pracovišti v [anonymizováno] ulici, kam docházeli i další zaměstnanci žalované společnosti, která měla (i tak fakticky činila) možnost kontrolovat pracovní podmínky svých zaměstnanců. Ostatně odpovědnost žalované za své zaměstnance na pracovišti v [anonymizováno] ulici vyplývá i z uzavřené smlouvy o dílo ze dne 15.2.2016. V řízení bylo prokázáno, že poškozený [příjmení] [příjmení], zaměstnanec žalované společnosti, utrpěl vážný úraz při výkonu práce stavebního dělníka v průběhu prováděné rekonstrukce domu na adrese [adresa], [část obce], když přepadl přes výřez schodiště vedoucího z přízemí do sklepních prostor budovy. [příjmení] [příjmení] si tak způsobil vážné poranění hlavy a páteře a v souvislosti s dlouhodobým poskytováním