21 C 23/2016 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že výpověď z nájmu bytu, kterou žalovaní vůči žalobci učinili dopisem ze dne [datum] je neplatná, neboť výpovědní důvod je specifikován neurčitě a dále tvrzené výpovědní důvody nejsou dány, výpověď je proto neoprávněná. Soud ve věci rozhodl po provedeném dokazování rozsudkem z 11. 10. 2019, č. j. 21C 23/2016-95 tak, že žalobu zamítl. Soud vzal skutkově za prokázané, že žalovaní v červnu [rok] přenechali žalobci a své dceři [jméno] [celé jméno žalované] do užívání na dobu neurčitou podkrovní byt v domě [adresa] v [obec a číslo] [část obce], který je v jejich společném jmění manželů, a to za protiplnění ve výši 12 000 Kč měsíčně. Dopisem z [datum] žalovaní sdělili žalobci a dceři, té byl rovněž tento dopis adresován a doručen, že oběma vypovídají společný nájem předmětného bytu bez výpovědní doby. Ve výpovědi uvedli, že žalobce se vůči nim chová neúnosně, agresivně, jakož i vůči jejich dceři a s ohledem na to, že došlo mezi ním a jejich dcerou k rozchodu, tak budou potřebovat tento byt za účelem zajištění bydlení dcery. Uplatněné výpovědní důvody podřadili pod ustanovení § [číslo] odst. 1 ve spojení s § 2288 odst. 1 písmeno d) občanského zákoníku a pod ustanovení § 2288 odst. 2 písmeno b) občanského zákoníku. Výpověď obsahovala také poučení o právu nájemce vznést proti ní námitky a navrhnout ve lhůtě tam uvedené přezkoumání její oprávněnosti soudem. Na základě skutkového stavu soud pak vzal za prokázané, že žalobci a dceři žalovaných vzniklo právo společného nájmu bytu, mají tedy postavení nerozlučných společníků a v důsledku toho oba nájemci musí být účastníky řízení. Žalobce proto není v posuzované věci aktivně věcně legitimován, protože výpověď byla dána rovněž [jméno] [celé jméno žalované], která se však řízení ve věci neúčastnila ani na straně žalobce ani na straně žalované. Soud tedy žalobu zamítl z důvodu nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce. 2. Proti zamítavému výroku soudu žalobce podal odvolání. Namítal, že podle obsahu výpovědi tuto žalovaní učinili pouze vůči jeho osobě a nikoliv [jméno] [celé jméno žalované], důvody pro výpověď měly spočívat pouze v jeho chování a jednání a jen jeho výslovně vyzývali, aby byt vyklidil, protože ho potřebují pro dceru [jméno], která by nadále v tomto bytě bydlela s dítětem. O podaném odvolání rozhodoval Městský soud v Praze jako soud odvolací, který rozhodl rozsudkem z 23. 9. 2020, č.j. 11 Co 137/2020-126, a rozsudek soudu prvého stupně v zamítavém výroku potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že žalobci a [jméno] [celé jméno žalované] vzniklo k předmětnému bytu právo společného nájmu ve smyslu § 2270 odst. 1 o. z., jakož i, že účastníky řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu musí být oba společní nájemci, kterým byla výpověď dána, a to ať na straně žalující či na straně žalované, neboť mají v řízení postavení nerozlučných společníků. 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, závěry soudu obou stupňů označil za nesprávné s tím, že má za to, že v uvedeném řízení každý ze společných nájemců bytu má postavení samostatného společníka s odkazem na ustanovení § 2271 o.z. 4. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 17. 8. 2021, č. j. 26 CDo 1502/2021-173, rozsudek soudu odvolacího i rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení. V odůvodnění konstatoval, že sice platí, že společní nájemci bytu ve smyslu § 2270 odst. 1 o. z. mají v řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu postavení samostatných společníků. Nájem bytu může každému z nich, na rozdíl od manželů, kteří mají jako nositelé společného nájemního práva specifické postavení, skončit samostatně, a to i výpovědí adresovanou a doručenou společně oběma z nich. Uvedené se v oblasti procesního práva projeví právě tím, že účastníky řízení o žalobě podle § 2290 o.z. nemusí být všichni společní nájemci bytu, kterým byla výpověď dána. Každý ze společných nájemců, kteří nejsou manželi, je oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bez ohledu na procesní aktivitu dalších společných nájemců, kteří nemusí být účastníky řízení o takové žalobě a v posuzované věci je nerozhodné, že výpověď byla dána žalobci i [jméno] [celé jméno žalované]. Tedy závěr o nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce není správný. 5. V dalším řízení soud I. stupně se zabýval tím, zda výpověď z nájmu bytu daná dopisem z [datum] ve vztahu k žalobci je oprávněná či nikoliv z hlediska vymezených výpovědních důvodů. Dopisem datovaným [datum], označeným výpověď nájemní smlouvy, byli jako nájemci označeni [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalované], žalovaní jako pronajímatelé jmenovitě označují žalobce a v textu uvádí„ již vícekrát jste byl z naší strany či přímo ze strany naší dcery a vaší družky upozorňován na to, že vaše chování vůči nám je neúnosné. Dlouhodobě se dopouštíte silné verbální agrese, která v případě agrese vůči naší dceři hraničí s domácím násilím. Vůči nám se agresivně domáháte bezdůvodných investic do předmětu nájmu. K podpoře svých argumentů a výhrůžek využíváte též hrozeb ohledně odvezení nezletilého syna, kterého máte s naší dcerou. Jakákoliv dosavadní výzva či prosba o odstranění tohoto vašeho závadného chování byla marná. [příjmení] dlouhodobé chování vůči nám a naší dceři není možné nadále z naší strany snášet a není také možné po nás rozumně požadovat, abychom vaším nájmem nadále trpěli. [příjmení] uvedené chování naplňuje znaky hned dvou výpovědních důvodů, a to jednak dle ustanovení § 2288 odst. 1 písmeno d) občanského zákoníku, jednak také důvodu dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku. Zároveň jsou naplněny znaky také výpovědního důvodu dle § [číslo] odst. 2 písmeno b), neboť vzhledem k vašemu rozchodu s naší dcerou budeme byt potřebovat právě pro ni. Vzhledem k vysoké intenzitě a závažnosti vašeho chování jsme se rozhodli postupovat dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku, na základě kterého jsme jako pronajímatelé oprávněni vypovědět smluvní vztah s vámi bez výpovědní doby, vzhledem k tomu, že svým jednáním porušujete svou povinnost zvlášť závažným způsobem, a to tak, že způsobujete jinak zá závažné škody nebo obtíže nám či osobám, které bydlí v našem domě. Na základě výše uvedeného tímto vypovídáme předmětnou nájemní smlouvu bez výpovědní doby a vyzýváme vás, abyste bez zbytečného odkladu nejpozději do jednoho měsíce o doručení této výpovědi předmět nájmu vyklidil a opustil. V souladu s § 2286 odst. 2 o.z. vás poučujeme o vašem právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem do dvou měsíců od doručení této výpovědi“. Dopisem z [datum] žalobce prostřednictvím právního zástupce sdělil právnímu zástupci žalovaných námitky proti výpovědi z nájmu, ve kterém sděluje, že obsah výpovědi vzal na vědomí a sporuje, že by byl naplněn výpovědní důvod dle § 2291 odst. 1 o.z. - porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem s tím, že partnerské neshody mezi žalobcem a dcerou žalovaných rozhodně nepřekročili hranici pro hádky, ke kterým v partnerském životě někdy dochází a v souvislosti s jednáním s dcerou žalovaných či jednáním s žalovanými o nutných investicích do údržby a oprav bytu popírá jakékoliv agresivní vystupování ze své strany. Dále zmiňuje, že dříve žádnou výzvu k nápravě s určením lhůty neobdržel a k dalším výpovědním důvodům se nevyjadřuje. Žádá, aby ve lhůtě do [datum] byla výpověď z nájmu písemně odvolána, v případě, že tak neučiní, hodlá u soudu podat žalobu o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu. 6. V dalším řízení po zrušení rozhodnutí (jednání dne [datum]) bylo zjištěno, že žalobce se z předmětného bytu odstěhoval v září 2016, zajistil si již jiné bydlení, ale nadále trval na žalobním petitu, že nejsou dány výpovědní důvody tvrzené žalovanými v předmětné výpovědi z nájmu. Žalovaní setrvali na procesní obraně, že předmětná výpověď z nájmu je platná a výpovědní důvody v ní uvedené v době výpovědi existovaly, neboť chování žalobce v té době bylo agresivní, šikanózní, porušující dobré mravy. V době podání výpovědi žalovaní potřebovali předmětný byt pro svou dceru, která se z bytu odstěhovala v dubnu 2016 k nim, jako ke svým rodičům a bydlela s nimi až do března 2017, kdy se do bytu mohla nastěhovat zpět. Poukazovali na to, že samotná žaloba je šikanózním výkonem práva, neboť již v době podání výpovědi žalobce tento byt nechtěl užívat a měl už v té době pronajatý dům na adrese [adresa]. Bylo konstatováno, že dcera žalovaných [jméno] návrh na nařízení předběžného opatření vůči domácímu násilí ze strany žalobce nepodávala. 7. Soud, doplnil řízení obsahem opatrovnického spisu zdejšího soudu 0P 134/2016, z něhož bylo zjištěno následující. Dne [datum] podala [jméno] [celé jméno žalované] ke zdejšímu soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilému [jméno] [celé jméno žalobce], kterým žádala, aby nezletilý byl svěřen do její výhradní péče, otci upr