33 C 220/2021-83 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 17. 6. 2021 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), ve znění vyjádření ze dne 18. 3. 2022, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 380 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu ručení žalované coby právní nástupkyně pana [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [datum narození], naposledy bytem [adresa] (dále jen„ původní ručitel“), jenž se zaručil za splnění závazku paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen„ dlužnice“), a to na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 11. 2015 (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy poskytl žalobce dlužnici peněžitou zápůjčku ve výši 380 000 Kč s úrokem ve výši 7% p. a. a se splatností do 25. 9. 2026 (dále jen„ hlavní dluh“). Původní ručitel převzal svým podpisem na téže dohodě závazek, že hlavní dluh uhradí v případě, že tak neučiní dlužnice. Ručitelský závazek byl ujednán v odst. 9 smlouvy v následujícím znění:„ Ručitelem této smlouvy je ing. [jméno] [příjmení] [jméno], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ]. Jeho ručení se nevztahuje na jeho dceru.“ Ručitelské prohlášení bylo vtěleno přímo do smlouvy. S ohledem na skutečnost, že ručitelský závazek je přímo součástí smlouvy, je jednoznačně patrné, kdo je věřitelem, kdo dlužníkem a jaká je konkrétní pohledávka. Vůle smluvních stran je zde tak zcela zjevná, když podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí je vůle, vtělená do smlouvy, svým projevem určitá a srozumitelná, jestliže je výkladem objektivně pochopitelná, tj. může-li typický účastník tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat. Ze smlouvy, resp. konkrétně z jejího odst. 9, jednoznačně vyplývá, že původním ručitelem projevená vůle směřovala k ručitelskému prohlášení uhradit dluh ze smlouvy v případě, že nebude uhrazen dlužnicí. 2. Úmyslem smluvních stran ohledně výslovného vyloučení působnosti ručení na žalovanou pak v době uzavření Smlouvy bylo zdůraznit osobní povahu ručitelského závazku původního ručitele, jež však vyplývá přímo ze zákona. Touto deklarací mělo být pouze postaveno najisto, že žalobce není oprávněn domáhat se plnění závazku dlužnice po žalované. Žalobce je však přesvědčen, že smrtí původního ručitele se situace změnila a s ohledem na to, že ručitelský závazek původního ručitele vůči žalobci byl bezesporu součástí pasiv původního ručitele, přešel tento ručitelský závazek na žalovanou jakožto jediného dědice původního ručitele, a žalovaná je tak v této věci pasivně legitimovanou. Hlavní dluh měl být hrazen ve splátkách počínaje dnem 25. 8. 2023. Takto odložený počátek splácení plynul z toho, že dlužnice měla vůči žalobci další závazek plynoucí se smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 6. 2015, který měl být uhrazen rovněž ve splátkách, a to tak tak, že poslední splátka měla být uhrazena dne 25. 7. 2023 (dále jen„ vedlejší dluh“). Dlužnice se však dostala do prodlení s úhradou splátek, čímž se celá jistina vedlejšího dluhu stala splatnou ke dni 26. 4. 2016. Z chování dlužnice při splácení vedlejšího dluhu nepochybně vyplynulo, že tato nebudete schopna splácet ani hlavní dluh a že tedy poruší podstatným způsobem i smlouvu. Žalobce ji tak dopisem ze dne 10. 4. 2018 vyzval, aby mu poskytla přiměřenou jistotu, že hlavní dluh splní řádně a včas. Až později žalobce zjistil, že původní ručitel zemřel dne 30. 3. 2018. Žalobce neměl možnost uplatnit své právo na plnění vůči původnímu ručiteli za jeho života, neboť respektoval tíživou finanční situaci dlužnice. Vzhledem k tomu, že dlužnice nesložila požadovanou jistotu, žalobce dopisem ze dne 30. 5. 2018 od smlouvy odstoupil. Toto odstoupení bylo dlužnici doručeno až dne 21. 6. 2018, neboť dopis ze dne 30. 5. 2018 se dne 20. 6. 2018 vrátil zástupci žalobce jako nevyzvednutý v úložní době. Právní zástupce žalobce proto obratem dne 20. 6. 2018 zaslal dlužnici odstoupení od smlouvy emailem na adresu [email], ve kterém dále žádal dlužnici o potvrzení, že jí bylo odstoupení od Smlouvy doručeno. Dne 21. 6. 2018 byla následně právnímu zástupci doručena automatická zpráva, že emailová zpráva zaslaná dlužnici byla přečtena právě dne 21. 6. 2018. K tomuto dni se tak hlavní dluh stal splatným. Dlužnice na pohledávku žalobce neuhradila ničeho, dne 3. 7. 2018 však svůj dluh uznala, a to notářským zápisem sepsaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka]. Žalovaná, jako právní nástupkyně původního ručitele byla k úhradě hlavního dluhu vyzvána dopisem ze dne 10. 5. 2021. Žalovaná však hlavní dluh neuhradila žalobci do dnešního dne ani z části. 3. Soud ve smyslu podaného návrhu vydal elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná podáním, došlým soudu dne 9. 10. 2021, včasný odpor, jež doplnila podáním, došlým soudu dne 3. 11. 2021, a to ve znění vyjádření žalované, došlého soudu dne 3. 5. 2022. Žalovaná především namítla neurčitost ručitelského prohlášení dle odst. 9 smlouvy. V předmětném prohlášení chybí jednak přesné označení věřitele a dlužníka a přesné vymezení závazku, za který se ručitel zavazuje ručit. Z obsahu prohlášení není vůbec zřejmé, zda se ručitel zavazuje uhradit dluh co do jistiny, nebo co do příslušenství, nebo zda se zavazuje uhradit obojí, což způsobuje neurčitost předmětného prohlášení. Slovní spojení„ ručitelem této smlouvy“ je pojem obecný a nelze z něj přímo dovozovat vůli ručitele uspokojit celý peněžitý závazek dlužnice, ba dokonce požadovat po původním ručiteli příslušenství, jelikož předmětné prohlášení postrádá jakoukoliv akceptaci konkrétní pohledávky. Původní ručitel se tak dle názoru žalované nikdy nestal ručitelem žalobce. Žalovaná dále zpochybnila pravost podpisu původního ručitele na smlouvě, neboť tento se dle jejího názoru neshoduje s podpisem původního ručitele, přičemž žalovaná akcentuje, že zde existují důvodné pochybnosti o tom, zda původní ručitel onu smlouvu vůbec podepsal, a to s ohledem na jeho, v tu dobu, vysoký věk, konzultace s žalovanou a dále s ohledem na známost nejen jeho osoby, ale také podoby jeho podpisu. Žalobce jakožto věřitel dále nedokládal a ani netvrdil, že by nárok uplatnil vůči původnímu ručiteli za jeho života. Jestliže žalobce nárok vůči původnímu ručiteli za jeho života neuplatnil, původnímu ručiteli nikdy nevznikla povinnost dluh za dlužnici splnit. I kdyby se tak v projednávané záležitosti o ručitelský závazek původního ručitele jednalo (což žalovaná sporuje), tak tento již zanikl. S ohledem na skutečnost, že nebyla zaslána výzva k úhradě dluhu z titulu ručení na osobu původního ručitele za jeho života, ručitelský závazek jakožto povinnost nepřechází na žalovanou jako jeho dědičku, neboť ručitelská povinnost sama o sobě není dluhem. Pro úplnost žalovaná rovněž namítla, že skutečnost, že pohledávka žalobce nemůže být uspokojena dlužnicí, si žalobce zavinil sám svým vlastním jednáním, čímž nárok žalobce vůči ručiteli zanikl. V neposlední řadě žalovaná namítla promlčení nároku žalobce, když žalovaná považuje tvrzení žalobce, že odstoupení od smlouvy bylo dlužnici doručeno až dne 21. 6. 2018, ačkoli dopis byl odeslán již dne 30. 5. 2018, za čistě účelové, a to pro nedostatečné prokázání data doručení dopisu ze dne 30. 5. 2018. Závěrem žalovaná uvedla, že ze samotného obsahu závazku uvedeného v odst. 9 smlouvy vyplývá její vyloučení z ručení a dále že dosud nenastala splatnost závazku založeného smlouvou. 4. Ze Smlouvy o půjčce ze dne 3. 6. 2015 soud zjistil, že žalobce uzavřel uvedeného dne s dlužnicí smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce půjčil dlužnici 900 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 6 % p. a. a dlužnice se zavázala uvedené vrátit ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně od 25. 7.2015 do 25. 7. 2023. 5. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 11. 2015 soud zjistil, že žalobce uzavřel s dlužnicí dne 4. 11. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobce zavázal dlužnici poskytnout částku ve výši 380 000 Kč a dlužnice se zavázala tuto částku vrátit ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně od 25. 8. 2023 až do úplného zaplacení jistiny a smluveného úroku ve výši 7 % p. a. z jistiny. V odst. 9 smlouvy je uvedeno ustanovení ve znění:„ Ručitelem této smlouvy je ing. [jméno] [příjmení] [jméno], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ]. Jeho ručení se nevztahuje na jeho dceru.“ Smlouva je podepsána osobou označenou jako ručitel. 6. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka], soud zjistil, že uvedené částky byly dlužnici vyplaceny. 7. Z Výzvy k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ze dne 10. 4. 2018 soud zjistil, že žalobce dopisem z uvedeného dne vyzval dlužnici k úhradě částky ve výši 1 250 875,86 Kč, a to z důvodu prodlení dlužnice se splácením zápůjčky ve výši 900 000 Kč, kterou žalobce dlužnici poskytl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 6. 2015. Toutéž výzvou žalobce s ohledem na výše uvedené vyzval dlužnici k poskytnutí jistoty, že splní svůj závazek ze smlouvy, a to ve smyslu § 2002 zákona č. 89/2012 Sb., obča