61 C 205/2019-97 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou podanou dne 12. 4. 2019 domáhal zaplacení bolestného, ztížení společenského uplatnění, náhrady za znalecké posudky, náhrady nákladů právního zastoupení ve správním řízení a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 650 000 Kč s odůvodněním, že při výkonu základní vojenské služby u Vojenského útvaru [číslo] [obec] utrpěl na překážkové dráze při výcviku zlomeninu levého kotníku. Bolesti u něj přetrvávají od okamžiku vzniku úrazu 24. 9. 1989 i v současné době. Znalecký posudek MUDr. [příjmení] ze dne 13. 4. 2017 stanovil, že poškozený není a nebude schopen větší statické zátěže levé dolní končetiny, současně stanovil hodnotu společenského uplatnění částkou 500 000 Kč a bolestného částkou 68 750 Kč. Zlomenina hlezenné kosti nebyla původně patrná, jednalo se o úlomek zevní strany krčku talu s posunem, úlomek byl reponován a přichycen periostalním stehem. V čase došlo k redislokaci úlomku a tento byl zdrojem exostózy odstraněné v roce 2012 operačně. Zdravotní stav žalobce je stabilizován ke dni 23. 9. 2016 s tím, že poškozený není a nebude dále schopen větší statické zátěže, bude trvale nucen vyvarovat se větší fyzické zátěži a delší chůze. Původní poranění v roce 1989 je v příčinné souvislosti s trvalými následky a způsobuje trvalou poruchu přirozené hybnosti zasažených kloubů a vede k významným omezením v životě poškozeného. Nárok žalobce nepovažuje je za promlčený, neboť promlčecí doba je tříletá a začíná běžet od ustálení zdravotního stavu s trvalými následky. V roce 1991 nedošlo ke stabilizaci zdravotního stavu z důvodu lékařského pochybení, nebyl zjištěn úlomek kosti, který způsoboval a prohluboval zdravotní komplikace levé nohy a byl odstraněn až v roce 2012. Poškozený se dále podrobil chirurgickému zákroku v roce 2016. Pokud se týká nemajetkové újmy formou zadostiučinění je nutno přihlédnout k celkové trvalé pracovní neschopnosti poškozeného po dobu 30 let, kdy nebyla poskytována žádná nemocenská ani jiné odškodnění formou důchodu. Poškozený se snažil nastoupit do zaměstnání na doporučení Úřadu práce, například práce v dolech, po rekvalifikaci v nemocnici jako sanitář ve [obec]. Do žádné z těchto prací nebyl ze zdravotních důvodů přijat – nedoléčené zranění. Nelze poškozenému vytýkat, že by nechtěl pracovat, neboť celou dobu žil s rodinou na hranici chudoby, a proto měl zájem získat příjem, což možné nebylo. Tímto způsobem byl výrazně omezen nejen na pracovní schopnosti, ale zejména na zdraví. To mělo dopad i v jeho rodinném soužití. Tato forma odškodnění je podávána z důvodu vyvážení celkové újmy. Jedná se tedy o celoživotní odškodnění a odškodnění trvalých následků do budoucna. Žádáno je podle průměrného výdělku za rok 2016 ve výši 26 000 Kč měsíčně, při možnosti 400 platů je uplatňováno 25 ročních platů, tedy částka 650 000 Kč. Tento požadavek poté žalobce rozšířil podáním, došlým soudu 20. 4. 2020, v němž rozšířil žalobu na částku 2 758 900 Kč, a to s ohledem na znetvoření LDK, ztrátu sebevědomí a celoživotní ponížení, kdy v současné době není možné očekávat zlepšení zdravotního stavu. Cílem je odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, obavy ze ztráty života či vážného poškození zdraví, případné další obtíže, jejichž míra je excesivní tím, že překračují obvyklou zátěž poškozeného při podrobení se omezením plynoucím z léčby, představují další nemajetkovou újmu podle § 2958 o. z. V daném případě došlo především k tomu, že poškozený byl od počátku poranění výrazně omezen v pohybu, trpěl stálými bolestmi, došlo k omezení běžného způsobu života a veškerých fyzických aktivit, což jej logicky duševně traumatizuje, proto je namístě poskytnout další formu odškodnění pro nepohodlí, stres a další obtíže spojené s utrpěnou zdravotní újmou, především k trvalému vyloučení z pracovního procesu od základní vojenské služby. Lékařské zprávy, které byly zasílány na Úřad práce, svědčily pro to, že poškozený není schopen pracovní činnosti a jeho stav odpovídá stavu trvalé pracovní neschopnosti, proto mu také z Úřadu práce nebyly poskytovány žádné sociální dávky. V letech 2014 došlo ještě k operativnímu řešení zranění, takže k ustálení zdravotního stavu došlo k 1. 5. 2017 s přetrvávajícími následky. Zdravotní stav se již nezlepšuje a dochází spíše ke zhoršování. Vyčíslení požadované částky odpovídá stonásobku průměrného platu ČR z roku 2016, který činil 27 589 Kč, což představuje částku 2 758 900 Kč. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a předně vznesl námitku promlčení. Žalobce se na něj obrátil s požadavkem na odškodnění úrazu, který utrpěl dne 24. 9. 1989 v rámci výkonu základní vojenské služby, žádostí ze dne 7. 6. 2017. Žádost žalobce byla vyřizována podle z. č. 500/2004 Sb., správní řád, v režimu správního řízení podle z. č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Ve věci bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění žalovaný vydal dne 22. 11. 2018 rozhodnutí, proti kterému podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl [anonymizována dvě slova] rozhodnutím ze dne 20. 3. 2019 tak, že napadené rozhodnutí potvrdil. V souladu s tímto rozhodnutím byla žalobci vyplacena náhrada za bolest ve výši 23 750 Kč a náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 300 000 Kč. Dále byla žalobci zaplacena náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za nepromlčené období (18. 7. 2014 - 18. 9. 2017) ve výši 172 917 Kč. Co se týče otázky ustálení zdravotního stavu žalobce, tento okamžik byl zjištěn znalcem, který měl k dispozici kompletní lékařskou dokumentaci žalobce včetně informace o původně skryté zlomenině hlezenné kosti a stanovil primární ustálení zdravotního stavu žalobce na den 19. 9. 1991. 3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce utrpěl při výkonu základní vojenské služby dne 24. 9. 1989 v důsledku špatného doskoku na překážkové dráze úraz levé dolní končetiny. Žalovaný rovněž nesporoval, že má objektivní pracovněprávní odpovědnost za poškození zdraví žalobce, k němuž došlo uvedeným úrazem. 5. Ze spisu vedeného žalovaným v rámci správního řízení o odškodnění úrazu žalobce sp. zn. [číslo] byly zjištěny následující skutečnosti: Z protokolu o úrazu [číslo jednací] ze dne 26. 9. 1989 bylo zjištěno, že byla sepsána výpověď zraněného. Bylo konstatováno, že k úrazu došlo nešťastnou náhodou. Vojenská správa odpovídá za úraz v plném rozsahu. Očekávaná pracovní neschopnost měla trvat 8 týdnů a bylo konstatováno, že ke ztížení společenského uplatnění bude možné se vyjádřit po roce. Rozhodnutím velitele Vojenského útvaru [číslo] [obec] – [část obce], [číslo jednací] ze dne 13. 10. 1989 byl úraz žalobce ze dne 24. 9. 1989 uznán jako úraz pracovní v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb. a předpisu VŠEOB-P-21 (práv.) vydaného Ministerstvem národní obrany na základě § 206 odst. 2 zákoníku práce a registrovaného ve Sbírce zákonů v částce [číslo]. Zároveň bylo žalobci tímto rozhodnutím velitele přiznáno bolestné ve výši 130 bodů, tj. 1.950 Kčs, a to za položku zlomenina krčku hlezenné kosti levé nohy. Touto částkou byl žalobce odškodněn (Rozhodnutí velitele Vojenského útvaru [číslo] [obec] – [část obce], [číslo jednací] ze dne 13. 10. 1989). Ze znaleckého posudku zpracovaného dne 13. 4. 2017 znalcem MUDr. [jméno] [příjmení], z doplněného posudku [číslo] ze dne 28. 6. 2018 a ze sdělení znalce ze dne 17. 9. 2018 bylo zjištěno, že obsahem posudku je hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce vzniklého v souvislosti s úrazem ze dne 24. 9. 1989. Znalec stanovil okamžik ustálení zdravotního stavu žalobce po úrazu (okamžik, kdy bylo možné ztížení společenského uplatnění u účastníka řízení hodnotit poprvé) na den 19. 9. 1991. Následně v průběhu času docházelo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, kdy se omezení hybnosti kloubu zvyšovalo. Došlo tak k vývoji omezení ze stupně„ lehký“ na stupeň„ těžký“. Jedná se o zhoršení ztížení společenského uplatnění. K ustálení zdravotního stavu pro hodnocení zhoršení ztížení společenského uplatnění účastníka řízení došlo dle znalce dne 17. 4. 2017. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 25. 5. 2018, bylo zjištěno, že se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 11. 2017, kterým byly zamítnuty námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 10. 2017, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Ve správním řízení bylo posudkem ze dne 15. 11. 2017, který vypracoval posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení, zjištěno, že žalobce nebyl invalidní, jeho pracovní schopnost poklesla o 20 % a postižení odpovídalo kapitole V. oddílu B položce 11 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Nejvýznamnějším postižením bylo výrazné omezení pohybu v hlezenním kloubu s dopadem na možnost zatížení celé levé končetiny trvalou chůzí a stáním. Žalo