7 C 16/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozsudku, jehož obsah je patrný ze shora uvedeného výroku. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba] [anonymizováno]. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum], a to na bankovní účet žalovaného. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se účastníci řízení v dané lhůtě nevyjádřili, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. na základě listinných důkazů, a to Smlouvy o postoupení pohledávky, Rámcové smlouvy o úvěru ze dne [datum], Informací o stavu úvěru žalovaného, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], Výzvy k úhradě ze dne [datum] spolu s podacím lístkem, Smlouvy o úvěru ze dne [datum], bylo prokázáno tvrzení žalobkyně. 5. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. 6. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí v plném rozsahu vyhověl podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), když výše úroku z prodlení byla stanovena dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.