8 C 432/2020-87 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zdržet se konkrétních tvrzení žalovaného týkajících se žalobce a písemné omluvy za tvrzení uveřejněná v článku zveřejněném na internetovém portálu [webová adresa] ze dne [datum] a dále se domáhal zaplacení zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je bývalým zaměstnancem žalovaného, pro kterého vykonával práci na pozici zástupce ředitele pro výstavbu. V rámci své funkce byl žalobce odpovědný za dohled nad prováděním stavebních prací při realizaci projektu„ Rekonstrukce a dostavba centrální části areálu a stavba garáží pro osobní automobily“. Dne [datum] ředitel žalovaného předal žalobci okamžité zrušení pracovního poměru. Žalovaný v této listině tvrdil, že žalobce nebyl oprávněn převzít čtvrtou etapu díla pro údajnou nedokončenost a vady díla, a pokud čtvrtou etapu, a tím i celé dílo, jménem žalovaného převzal, měl tím výrazně zhoršit postavení žalovaného vůči zhotoviteli díla a způsobit ztrátu důvěry žalovaného v loajalitu žalobce. Žalobce měl jednat nad rámec svých oprávnění v rozporu s vůlí a zájmy žalovaného. Žalovaný okamžité zrušení pracovního poměru označil za neplatné a obrátil se žalobou na Obvodní soud pro Prahu 6, který rozsudkem č. j. 14 C 158/2017-104 ze dne 28. 11. 2018 rozhodl, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Tento rozsudek byl následně k odvolání žalovaného potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. 62 Co 117/2019-223 ze dne 11. 3. 2020. V článku specifikovaném ve výroku rozsudku se ředitel žalovaného vyjádřil mimo jiné na adresu žalobce tak, že uvedl čtyři výroky, a to„ Přestože si byl vědom, že to převzít nechceme, se staviteli se domluvil a dílo převzal“,„ Hrubě překročil pravomoci, zjevně nejednal v zájmu [anonymizováno], ale stavebních firem“,„ Pro nás je stěžejní, aby to jeho jednání bylo prokázáno jako exces ze zmocnění, které měl jako zaměstnanec“,„ Něco se stalo, že to byl ochoten udělat proti vůli [anonymizováno] a jeho vedení, muselo do toho být zapojeno víc lidí“. Článek je i nadále veřejně dostupný na internetových stránkách. Tato tvrzení šířená ředitelem žalovaného jsou nepravdivá, což vyplývá především z rozsudků v pracovněprávní kauze, ze kterých mimo jiné vyplývá, že žalobce své pravomoci nepřekročil, nejednal v rozporu se zájmy žalovaného, nedopustil se excesu ze zmocnění, ani žádným způsobem nepostupoval v rozporu s pokyny žalovaného, tedy tyto veřejně šířené výroky jsou nepravdivé. Výše uvedená tvrzení ředitele žalovaného navíc závažným způsobem poškodila lidskou důstojnost žalobce a jeho dobrou profesní pověst v odborných kruzích v rámci oboru činnosti žalobce, přičemž je možné, že v konečném důsledku právě tyto výroky byly příčinou nemožnosti získat jiné zaměstnání na místě obdobném pracovnímu poměru u žalovaného. Tvrzení šířená ředitelem žalovaného jsou tedy nejen nepravdivá, ale navíc značně difamující povahy. Ředitel žalovaného dokonce tvrzeními uvedenými v článku žalobce de facto osočil z trestněprávního jednání, které však nikdy nebylo v žádném rozsahu prokázáno. Tvrzení žalovaného činí z žalobce v očích laické i odborné veřejnosti nedůvěryhodného a neloajálního zaměstnance. [obec], a to nejen profesní, pověst je budována dlouhodobě, zatímco její ztráta nastává prakticky okamžitě a její obnovení poté trvá velmi dlouhou dobu. Žalobce přitom prakticky nemá žádnou efektivní možnost, jak veřejně šířené nepravdivé výroky významné vědecké instituce, kterou žalovaný je, vyvrátit. Žalovaný své výroky ani v návaznosti na skončení soudního řízení, které žalobci dalo za pravdu, žádným způsobem nekorigoval, neodvolal, ani se za svá nepravdivá tvrzení žalobci nikdy neomluvil, a to ani soukromě. Žalobce se proto podle § 81 a násl. občanského zákoníku domáhá, aby od neoprávněného zásahu do jeho práva na ochranu osobnosti bylo upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Vzhledem k závažnosti újmy má žalobce za to, že pouze odvolání nepravdivých tvrzení a omluva nemohou plně vyvážit újmu žalobci způsobenou, a proto uplatňuje podle § 2956 o. z. nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích, přičemž za přiměřenou považuje částku ve výši 200 000 Kč. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Předmětné dílo za více než 2 miliardy Kč mělo být zcela dokončeno dne [datum], přičemž z probíhající komunikace se zhotovitelem začalo být zřejmé, že dodržení termínu nebude možné mimo jiné vzhledem k zimnímu období a klimatickým podmínkám. Pro úplnost a dokreslení mimořádně podivných okolností předání díla je třeba zmínit, že mezi zhotovitelem a žalovaným bylo dohodnuto jednání na [datum], které bylo následně ze strany zhotovitele zrušeno s odůvodněním nedostupnosti oprávněných zástupců zhotovitele kvůli zahraniční cestě a zdravotní neschopnosti zástupce zhotovitele. I přesto den poté došlo k předání díla, když tento termín musel být sjednán nejméně s patnáctidenním předstihem. Z komunikace mezi žalovaným a zhotovitelem je zcela zjevné, že žalovaný neměl v úmyslu dílo převzít do [datum], a to z důvodu, že dílo nebylo dokončeno. Žalovaný rovněž žádal zhotovitele o vystavení nové bankovní záruky, tentokrát s platností do [datum], což byl dle předchozí komunikace se zhotovitelem předpokládaný termín dokončení díla. Žalovaný dále dopisem ze dne [datum] jasně deklaroval, že nemá v úmyslu nedokončené dílo převzít do [datum], tento dopis byl doručen v čase 10:14 do datové schránky zhotovitele. Dne [datum] se konala pravidelná porada vedení, na které žalobce neinformoval žalovaného o žádných skutečnostech vážících se k převzetí díla. Dne [datum] žalovaný zjistil z e-mailu od žalobce, že dílo bylo jménem žalovaného převzato, a to předávacím protokolem datovaným ke dni [datum]. Za žalovaného dílo převzal právě žalobce. [příjmení] okamžik předání dne [datum] uvedený na konečném protokolu o předání a převzetí díla není vztažen k jednotlivým podpisům zúčastněných osob. Z tohoto důvodu vznesl žalovaný na osobním jednání dne [datum] opakovaně dotaz k datu podpisu. K tomuto dotazu zástupce zhotovitele Ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že konečný protokol o předání a převzetí díla byl podepsán až dne [datum], tedy tři dny po tvrzeném předání díla, a to v kanceláři žalobce v [obec] - [část obce], tedy v rozporu se smlouvou o dílo mimo prostory staveniště i prostory žalovaného. V pátek [datum] tak reálně k předání nedošlo a datum na konečném protokolu o předání a převzetí díla spolu s uvedením času 08:00 tak působí značně účelově ve světle skutečnosti, že téhož dne v 10:14 obdržel zhotovitel od žalovaného datovou schránkou písemné odmítnutí převzetí díla. Nejen tyto skutečnosti svědčí přinejmenším o nestandardním a ryze účelovém postupu všech zúčastněných na tzv. předání díla, jehož evidentním cílem bylo obcházení skutečné vůle statutárního orgánu žalovaného nepřevzít nedokončené dílo, opakovaně vyjádřené v předchozí komunikaci všech zúčastněných, a převzetí díla před žalovaným utajit. Ke skutečnému podpisu předávacího protokolu došlo až v pondělí [datum], přestože zhotovitel v tu chvíli disponoval písemnou informací přímo od statutárního orgánu žalovaného ze dne [datum] o tom, že žalovaný dílo nehodlá převzít. Téměř celou neprovedenou IV. etapu díla označili zhotovitel a žalobce jako drobný nedodělek, čímž se významně zhoršila pozici žalovaného při vymáhání jeho práv. Zhotovitel měl rovněž písemně vyzvat žalovaného s předstihem 15 dní k převzetí díla, přičemž žalovaný o takové výzvě nebyl informován a byla mu předložena až dodatečně po jeho dotazu k této věci v rámci předání dokumentace k dílu žalobcem na konci února 2017. Vzhledem k možnému vzniku nároku žalovaného na smluvní pokutu měl zhotovitel vysokou motivaci dílo předat. Součástí závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo byla navíc i povinnost zhotovitele vystavit a udržovat bankovní záruku po celou dobu provádění díla, a to do výše 50 000 000 Kč s tím, že tento závazek banky měl skončit ke dni předání a převzetí díla. Žalovaný opakovaně vyzval zhotovitele k prodloužení bankovní záruky tak, aby pokrývala celé období až do okamžiku předání a převzetí díla. V důsledku předčasného převzetí díla tak neměl být žalovaný oprávněn tuto bankovní záruku čerpat. Celý proces předání a převzetí díla v hodnotě 2 miliardy Kč se odehrál bez vědomí statutárního orgánu žalovaného v soukromých prostorách žalobce v situaci, kdy dílo nebylo dokončeno, zhotoviteli hrozily sankce za prodlení se zhotovením díla a žalovaný informoval zhotovitele písemně a zcela explicitně o tom, že dílo nehodlá v dané situaci převzít. Kdyby, byť i jen teoreticky, žalobce skutečně o úmyslu žalovaného dílo nepřevzít nevěděl, tak o tom vědět měl už jen z titulu své pozice a odbornosti. Žalobce si byl dobře vědom stanoviska technického dozoru, které uvádělo, že dílo je zhotoveno v rozporu s projektovou dokumentací. Žalobce tak nemůže tvrdit, že nejednal v rozporu se zájmy žalovaného, když zcela zjevně převzal nedokončené dílo s vadami a nedodělky. V důsledku postupu žalobce ž